Pátrali jsme po zednářích ve Sněmovně a zpovídali poslance

Oslovili jsme poslance s anketou týkající se svobodného zednářství a dalších tajných uskupení. Většina z těch, kteří odpověděli, se zednáři nemá žádné zkušenosti, mnozí ale souhlasí, že by politici své případné členství v takových řádech neměli tajit.

Poslední dobou se stává více a více předmětem veřejného zájmu téma tajných či polotajných řádů a organizací. Například časopis Týden nedávno informoval o vazbách členů katolického hnutí Fokoláre na českou politiku, bývalý vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek zase ve svých textech a knihách otevřeně píše o svobodných zednářích.

Vyšlo také poměrně mnoho literatury na toto téma, z nichž některé práce (Čechurová) poukazují i na to, že v řadách svobodných zednářů v éře první republiky bylo mnoho politiků, ústavních činitelů a vysokých státních úředníků, jiné zase dokonce považují svobodné zednářství za politické hnutí sui generis (Ort).

Protože věříme, že je ve veřejném zájmu vědět, zda ten který politik patří k nějakému řádu či elitní organizaci, oslovili jsme s anketními otázkami všech 200 poslanců Parlamentu České republiky, abychom se jich na jejich případné členství zeptali..

Z toho odpovědělo na anketní dotazy 33 z nich, což je pěkné zednářské číslo. Nutno ale dodat, že anketa se strefila do období těsně po povodních, kdy poslanci měli ve svých regionech plné ruce práce a v několika případech tak své stručné odpovědi vysvětlovali právě aktuálním zaneprázdněním.

Žádný zednář se nepřiznal

Jak se dalo čekat, nikdo se k členství ve svobodozednářské lóži nepřiznal. Zednáři, alespoň ti čeští, se svým členstvím totiž nechlubí. Přesto jsou známy případy zednářů – i politiků – kteří svoji přináležitost k řádu veřejně oznámili. Takovým byl například bývalý ministr kultury v první Topolánkově vládě Martin Štěpánek.

Zednář totiž nesmí prozradit svého „spolubratra“, ale své vlastní členství prozradit může, pokud chce. Z nějakého tajemného důvodu se ale čeští zednáři, především ti na prestižních a veřejně viditelných postech, k členství nehlásí. I proto jsme příliš nedoufali, že by se některý z nich rozhodl své zednářství vyjevit.

Všichni politici, kteří na anketu odpověděli, uvedli, že nejsou členy svobodozednářské lóže, ani členy žádného jiného tajného spolku či rytířského řádu. To ale neznamená, že by mezi poslanci nikdo takový nebyl – vždyť dalších 167 poslanců vůbec neodpovědělo.

Titíž poslanci také vypověděli, že ani nebyli ke vstupu nikým osloveni a dokonce – až na výjimky – ani neznají nikoho ze svých kolegů, kdo k řádu patří nebo se to o něm alespoň povídá.

Jediným poslancem, který se přiznal k tomu, že ve svém okolí nějaké zednáře zná, je Josef Novotný (VV). „Svobodných zednářů znám několik – jedná se o ambiciózní lidi, kteří si chtěli účastí v tajném spolku pojistit svoji kariéru. Grémia politických stran spolu s volebními a finančními manažery fungují podobně jako tyto spolky,“ odpovídá Novotný.

„Snad ano“, odpovídá na otázku, zda někoho takového zná, také poslanec Ladislav Velebný (ČSSD).

„Dle veřejně dostupných zdrojů existují v naší nejvyšší politice lidé, kteří v těchto klubech zasedají. Jména uvádět nebudu, jelikož jsou veřejně dostupná,“ odpověděl pak jeho stranický kolega Antonín Seďa.

„Nikdy jsem nebyl a nejsem členem žádného řádu, řádu či elitního klubu atd. a ani jsem nebyl k tomu osloven,“ tvrdí pak sám o sobě.

Prostým „ne“ k otázce svého případného členství se pak vyjádřili i poslanci Lenka Kohoutová (ODS), Ludmila Bubeníková (TOP 09), Josef Cogan (TOP 09), Pavel Hojda (KSČM), Václav Votava (ČSSD), Vladimír Koníček (KSČM), Jiří Paroubek (NS-LEV 21), Marta Semelová (KSČM), Karel Šidlo (KSČM), Vojtěch Adam (KSČM), Jana Fischerová (ODS), Kateřina Konečná (KSČM) či Radek John (VV).

Filip: Takovou nabídku bych odmítnul

„Nejsem členem žádné zednářské lóže v ČR či v zahraničí, ani nevím o nikom ze svých kolegů v politice, že by členy nějaké zednářské lóže byli. Rovněž nejsem členem nějakého elitního klubu, rytířského či kvazirytířského řádu nebo vnitrocírkevního hnutí,“ odpověděl redakci místopředseda ČSSD Michal Hašek.

Podobně mluví i předseda komunistů Vojtěch Filip. Nejenže zednářem není, ale ani by jím být nechtěl: „Takovou nabídku bych odmítl,“ tvrdí rezolutně.

„Nejsem a nikdy jsem nebyl zednářem ani členem jakéhokoliv rytířského řádu nebo elitního klubu,“ odpovídá poslanec Vít Němeček (ODS).

Poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS) má ale pochopení pro rotariány. „Rotary klub a Kiwanis znám a jejich aktivity jsou chvályhodné,“ odpověděla.

Radek John, předseda VV, není členem žádného řádu či tajného klubu, po listopadu 1989 byl ale podle svých slov několik let členem Lion klubu. „Odešel jsem z něj z časových důvodů,“ říká pro Prvnizpravy.cz.

„Nejsem členem žádné zednářské lóže, nebyl jsem osloven s nabídkou vstupu do zednářské lóže. Nemám žádnou osobní zkušenost se svobodným zednářstvím, se svobodnými zednáři. Spekulace nezaznamenávám nikdy a o ničem. Nejsem členem elitního klubu. Nejsem členem rytířského nebo kvazirytířského řádu,“ odpovídá na anketu redakce poslanec ODS Jan Vidím.

O něm média ale dříve psala, že má blízko k řádu, který založil zpěvák Daniel Landa – Ordo Lumen Templi. Na tuto otázku ale Vidím namítá, že do řádu nikdy nevstoupil. „Nikdy jsem nebyl členem OLT, byl jsem ale blízkým kamarádem Daniela Landy a byly mně blízké naše rozhovory o vlastenectví a víře. Členem občanského sdružení jsem se ale nikdy nestal,“ řekl.

„O svobodných zednářích obecně vím, ale nikoho konkrétně neznám,“ uvedla Jana Fischerová. Její kolegyně Kateřina Konečná „není členem žádné lóže“ a „o zednářích nic neví“.

„Nikdy jsem nebyl členem žádné „lóže“ a nikdy bych ani neuvažoval, že bych se zednářem mohl stát,“ napsal redakci poslanec Jiří Štětina (VV).

Zednář-politik by členství tajit neměl, soudí poslanci

Souhlasíte se mnou, že v rámci otevřenosti a transparentnosti by měla veřejnost vědět o tom, zda a proč jsou její volení zástupci členy výše zmíněných společností? ptali jsme se také poslanců.

S tímto tvrzením souhlasí řada z nich, například Vojtěch Adam, Ladislav Velebný, Radek John či Zuzana Bebarová – Rujbrová.

„Myslím, že otevřenost je na místě. Volič má vědět, kdo ho zastupuje,“ myslí si Lenka Kohoutová. „Pokud zastávají volené a veřejné funkce, pak ano,“ tvrdí Hojda.

„Souhlasím s tím, že o každém veřejně činném politikovi by mělo být známo co nejvíce informací, včetně těch, o kterých se zmiňujete,“ soudí poslanec ČSSD Antonín Seďa. „V rámci transparentnosti a objektivity je nutné, aby bylo veřejně jasné, čí zájmy ten který politik zastupuje. Týká se to i svobodných zednářů, řádů či elitních klubů. Podle mého názoru je to i v částečném konfliktu veřejného zájmu,“ soudí dále poslanec. „Jakékoliv členství v jakékoliv organizaci je dobrovolné a je to osobní záležitost každého jedince. Nicméně pokud zároveň je osoba veřejně činná, pak to může být problém. Jsem přesvědčen, že některé mezinárodní elitní kluby svými názory či prezentací jdou proti demokratickým principům. Tady by měly konat orgány činné v trestním řízení, pokud existují pochybnosti o činnosti těchto elitářských klubů. Na druhou stranu je historicky doloženo, že naopak některé řády či kluby přispěly či přispívají k rozvoji demokratických principů,“ uvedl dále.

„Ano, souhlasím s vámi. Zejména proto, že podle teorie státu jsou takové organizace skupinami nátlaku,“ přitakává také předseda KSČM Filip.

„Souhlasím s tím, že by veřejnost v rámci otevřenosti a transparentnosti měla vědět o tom, zda a proč jsou její volení zástupci členy výše uvedených společností,“ myslí si Michal Hašek.

„Nejsem členem žádného z jmenovaných klubů ani u zednářů a souhlasím s Vámi, že by veřejnost kvůli transparentnosti a také korupci měla znát, kdo je z veřejných činitelů členem jakéhokoliv spolku, třeba i sportovního,“ tvrdí Josef Novotný.

Někteří poslanci ale tento názor nesdílí. „Nesouhlasím, Váš seznam je příliš široký (viz Rotary Klub),“ odpověděl Viktor Paggio (LIDEM), jehož pohled na zednáře je prý „neutrální“.

„Myslím, že je svobodným rozhodnutím každého člověka, v jaké společnosti se angažuje,“ oponuje také Bubeníková. Rovněž Jan Vidím s takovým výrokem nesouhlasí.

„Osobně mne nezajímají věci ze soukromí volených zástupců. Zajímalo by mě ale například, pokud porušují zákony naší země, pokud jsou ve střetu zájmů, nebo třeba pokud svými činy ohrožují českou společnost,“ říká nezařazená poslankyně Lenka Andrýsová.

„Je to jejich soukromá věc, tak jako to, ke které církvi se hlásí,“ odpověděl předák národních socialistů Jiří Paroubek.

S výrokem se neztotožňuje ani Karolína Peake. „Takovou informaci považuji za osobní údaj, stejně jako členství v politické straně nebo v církvi. Je na každém, zda se rozhodne ji zveřejnit či nikoli. Obecně se dá říci, že na politiky jsou (pochopitelně) kladeny vyšší požadavky na zveřejňování informací o jejich osobních aktivitách. Pokud bych členem podobné organizace jako poslankyně byla, netajila bych to,“ odpovídá předsedkyně strany LIDEM.

Co je tajné, je samozřejmě podezřelé

Chtěli jsme také vědět, zda by poslanci souhlasili s výrokem, že to, co je tajné a elitářské, je také ve svém principu protidemokratické.

Mohlo by to tak být, myslí si Vojtěch Adam. Ladislav Velebný souhlasí, podobně jako Antonín Seďa. „Nemám osobní ani jiné zkušenosti se svobodnými zednáři. Nicméně každá ´tajná´ organizace bez veřejné kontroly ve mně budí pochybnosti. Nejsem přesvědčen, že takto utajené organizace přispívají k rozvoji občanské společnosti. Nicméně pokud je jejich činnost utajená, těžko se konkrétně vyjadřovat o jejich smysluplnosti či nebezpečnosti,“ píše Antonín Seďa.

„Co je tajné, je samozřejmě podezřelé. Vytváření tajných vlivových skupin je nebezpečné pro ekonomiku státu a tedy i pro demokracii,“ myslí si Radek John

„Nevidím příliš demokracie tam, kde se nějaká skupina vyčleňuje ze společnosti,“ odpovídá Filip.

Opačné stanovisko zastává třeba Paggio. „Není. Mezi otevřeností organizace a jejími cíli není žádná přímá spojitost. Často je to, co je tajné a elitářské, naopak hluboce prodemokratické (viz naše odbojové organizace za Protektorátu nebo později v období komunismu český disent),“ odpověděl poslanec.

Podle Peake nelze záležitost takto paušalizovat. Nesouhlasí také Jan Vidím.“Nejsem příznivcem podobných uskupení, nicméně o jejich ne-, či demokratičnosti nechci spekulovat,“ myslí si Kohoutová, která ale na zednáře jako takové nemá „žádný názor“.

To byla ostatně častá odpověď. Na otázku, co si myslí o svobodných zednářích, řada poslanců neuměla odpovědět. „Nemám o nich dostatek informací,“ říká Hojda.

„Jako liberál plně respektuji právo každého sdružovat se například i v podobných organizacích. Respektuji to, můj vztah k zednářům je indiferentní,“ odpověděl šéfka strany LIDEM.

„Nemám na ně vytvořený názor, protože o nich mám málo informací. Neznám je,“ tvrdí Lenka Andrýsová. Vyhraněný názor na zednáře  nemá ani Bebarová-Rujbrová.

„Nemám dostatek informací o jejich fungování, proto je můj pohled podezřívavý,“ popisuje svůj pohled na zednáře Radek John.

„Posledními třemi otázkami je vytvářena atmosféra, že je tato aktivita podivná, aniž by mnozí čtenáři věděli, o co se jedná,“ namítá pak poslankyně Wenigerová.

„Můj pohled na svobodné zednáře vytváří moje jediná znalost jejich aktivit. Tou je skutečnost, že svobodní zednáři založili koncem roku 1786 Ústav pro hluchoněmé v Praze, který také kompletně financovali. Později se tento transformoval do dnešní Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené Holečkova na Praze 5. Dodnes se svobodní zednáři podílejí na financování sportovních aktivit žáků a studentů školy. Čili můj pohled – vážím si jich,“ zastal se zednářů jako jediný Jan Vidím.

Šaman a Velký Duch

Někteří poslanci při odpovědích prokázali i smysl pro humor a členství v tajných spolcích odmítli prostým konstatováním, jakých neškodných spolků členy naopak jsou.

„Naposledy jsem byl členem Jazzové sekce a od té doby už nikde,“ směje se poslanec Jiří Petrů.

„Jsem toliko prostý řadový opoziční poslanec. Ze zákona povinně člen ČLK. Dobrovolně pak Stanislaw Cigar & Pipe clubu a Klubu přátel vína Znovín Znojmo,“ odpovídá poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Nejsem, nikdy jsem nebyla, nemám v plánu být a svých kolegů se na to opravdu neptám….. Mám stupeň tři na Vltavě, řeším tisíc důležitějších věcí,“ říká Jana Černochová z ODS, která stupněm tři asi nemyslela stupeň zasvěcení, ale stupeň povodňové aktivity.

„Jsem pouze členem turisticko-tábornického oddílu Robinson Těšany a moje táborové jméno je Šaman v naší TJ Orel. Při táborových hrách jsem večer co večer rozmlouval s Velkým Duchem a sděloval táborníkům vidění, které mi vnuknul. Nevím, jestli díky těmto rozhovorům jsem nebyl někde zaregistrován, aniž bych k tomu dal souhlas. Prostě v ničem podobném nejsem organizován,“ vtipkuje Jan Husák z TOP 09.

Nejpodrobněji pak odpověděl poslanec ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan, o kterém nedávno časopis Týden napsal, že má blízko k hnutí Fokoláre. Jeho zajímavou odpověď publikujeme níže celou.

www.prvnizpravy.cz


František Bublan:  Odhalený svobodný zednář v politice bude vždy posuzován kriticky
Zájem o tuto problematiku pravděpodobně odstartoval článek v Týdnu, který byl alespoň z mého pohledu velmi slabý, účelový a násilně spojoval názorové přesvědčení jednotlivých popisovaných osob s nějakým tajným spolkem. Za sebe mohu pravdivě říci, že jsem nikdy v žádném tajném spolku nebyl (snad kromě Charty 77 – ta však nebyla tajná) a nemám sklony se v něčem podobném angažovat. Domnívám se, že členství v nějaké tajné organizaci může někoho uspokojit v pocitu nějaké výjímečnosti, avšak nutně vede ke ztrátě určité míry osobní svobody v rozhodování a utváření si vlastních názorů.
Je však poctivé rozlišit od sebe hnutí a organizace typu Opus Dei, či Rotary club, které jsou otevřené a dělají Bohu libou činnost od různých řádů typu řád sv. Konstantina a Heleny apod., které měly svoji historickou úlohu a dnes jsou spíše místem, kde uspokojují různí zbohatlíci, mající zálibu ve vnějších symbolech daného řádu a platí peníze za to, že mohou dostat nějaký plášť, nebo jinou insignii. I tato kategorie není tajná, neboť k osobnímu uspokojení patří i určité zviditelnění. Moje poznatky s těmito řády jsou i takové, že mnoho podvodníků láká různé podnikatele na členství v jejich uměle vytvořeném řádu za účelem vlastního obohacení. Úplně samostatnou kapitolou jsou zednáři se svými lóžemi. To je tajná organizace, která měla v minulosti velký vliv, za první republiky bylo skutečně několik politiků členy různých lóží, v dnešní době však vliv na politiku nemá, soustřeďuje se spíše na byznys. Ani tuto roli bych však nepřeceňoval.
Odpověď na otázku transparentnosti politika v jeho možném angažmá v různých organizacích není rovněž jednoznačná. Pokud někdo uvede svoje působení např. v Opus Dei, může to ozdobit jeho životopis, pokud přizná účast na ceremóniích např. Ordo Lumen Templi, vyvolá to spíše otázku o osobnosti toho člověka. Skutečnost, že je někdo členem svobodných zednářů asi nikdo veřejně nepřizná, z podstaty tohoto členství to snad ani přiznat nemůže, ale nic není na světě, co by zůstalo navěky skryté. Nastoluje se potom otázka, zda takový člověk může působit v politice a čí zájmy hájí a zda může rozhodovat svobodně bez ohledu na nějaký tajný spolek. A tady jsme potom zpátky u ztráty svobody. Odhalený svobodný zednář v politice bude vždy posuzován kriticky, zda jeho počiny jsou dělány ve prospěch všeho lidu, nebo jenom nějaké zednářské lóže.
Volba volených zástupců není závislá pouze na tom, co o sobě daný politik přizná, ale jak působí, co se o něm mohu dozvědět (a v dnešní informační době se toho mohu dozvědět velmi mnoho), jaké má kontakty a osobnostní profil.

Jaké jsme poslancům položili otázky:
Jste členem nějaké zednářské lóže v ČR či v zahraničí?
– Pokud ano, členem jaké lóže jste?
– Pokud ano, jakého stupně zasvěcení jste, jakou funkci v lóži případně máte?
– Pokud ano, co Vás ke vstupu do lóže vedlo?
Pokud nejste členem lóže, byl jste alespoň někdy osloven s nabídkou vstupu do zednářské lóže?
Máte nějakou osobní zkušenost se svobodným zednářstvím, se svobodnými zednáři?
Víte o někom ze svých kolegů v politice či o někom z vysokých státních úředníků, kteří by byli členy zednářské lóže, nebo jste alespoň zaznamenal spekulace, že by tomu tak mohlo být?
Jste členem nějakého elitního klubu – Rotary Klub, Lion klub, Kiwanis apod.?
Jste členem nějakého rytířského či kvazirytířského řádu? (například Řád sv. Konstantina a Heleny, Řád Strážců Koruny a Meče, Ordo Lumen Templi apod.) nebo členem nějakého vnitrocírkevního hnutí (například Fokoláre, Opus Dei apod.)?
Souhlasíte se mnou, že v rámci otevřenosti a transparentnosti by měla veřejnost vědět o tom, zda a proč jsou její volení zástupci členy výše zmíněných společností?
Není cokoli, co je tajné a elitářské, také ve svém principu hluboce protidemokratické?
Jaký je Váš pohled na svobodné zednáře?

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s