Euroskeptici se dohodli na spolupráci. Ustavili Národní kongres
V sobotu 12. července se v Praze setkali zástupci dvou euroskeptických stran, NE Bruselu – Národní demokracie (ND) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), aby se dohodli na vytvoření společné platformy pro volební spolupráci.
Strany se na jednání shodly na vytvoření společného orgánu pro koordinaci postupu mimoparlamentních euroskeptických stran pod názvem Národní kongres (NK). Ten by se mohl vyjadřovat i k důležitým společenským a politickým otázkám a do budoucna by se tak mohl stát jakýmsi „stínovým parlamentem“ neparlamentních stran, které mají za cíl hájit národní zájmy proti EU.
„Nejde o žádnou formu slučování. Každá ze stran bude nadále vyvíjet svoji činnost na politické scéně, jen navíc bude členem širšího grémia, které se bude dohadovat o vzájemně výhodné spolupráci,“ řekl předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš a zdůraznil, že touto spoluprací nebude ohrožena samostatnost jednotlivých politických subjektů.
Předseda DSSS Tomáš Vandas považuje zahájení spolupráce euroskeptických stran za nadějný příslib do budoucna, kdy je nutné sjednotit postup národních sil vůči zkorumpované politické garnituře v naší zemi.
Strany si v tomto grémiu budou zcela rovny. Bude se uplatňovat zásada „jedna strana – jeden hlas“, bez ohledu na dosažené výsledky v posledních volbách. Každá z přítomných stran bude kromě svého předsedy nominovat do společného orgánu ještě dva další zástupce. Do budoucna se podle Bartoše počítá i s připojením dalších politických subjektů a s kooptováním zástupců občanských sdružení či iniciativ do tohoto orgánu, který by měl koordinovat postup euroskeptiků v ČR.
V otázce nadcházejících komunálních voleb se účastníci shodli na účelnosti vytvořeních koaličních kandidátek, aby v žádném místě nešly zúčastněné euroskeptické strany proti sobě, a aby se tak co nejlépe využil koaliční potenciál zmíněných stran. Strany se také shodly, že v případě senátních voleb dojde ke vzájemné podpoře navržených kandidátů, aby tak nedocházelo k jejich vzájemné konkurenci.
V Praze dne 14. července 2014
Adam B. Bartoš, NE Bruselu – Národní demokracie (ND)
Mgr. Tomáš Vandas, Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS)
Národní kongres se brzy rozšíří. Projev ABB na sněmu Národní demokracie
Vážené dámy, vážení pánové, slyšeli jsme několik proslovů či zdravic některých mimoparlamentních stran a není to náhodou, že byly vybrány právě tyto, které tvoří, nebo v budoucnu budou tvořit tzv. Národní kongres.
Národní kongres není jen nová značka, s jejímž názvem jdeme do komunálních voleb například v Praze a na některých dalších místech republiky. Národní kongres je projekt, který do jisté míry realizuje to, o čem jsem mluvil ve svém prvním proslovu.
Národní kongres, ve své samotné podstatě, má být jakýmsi alternativním centrem moci, stínovým parlamentem, konkurentem současnému parlamentu.
Ve své ideální podobě bude zahrnovat všechny euroskeptické a vlastenecké strany, ale i spolky, tedy všechny ty subjekty, kterým jde za zachování tohoto národa. Je nabíledni, že v případě válečného konfliktu by takovýto orgán mohl zájmy obyvatel české republiky zastupovat adekvátněji, než nějaký parlament, který dnes stejně neslouží ničemu jinému, než implementování směrnic z bruselu a je tedy svým způsobem v očích českých voličů zdiskreditovaný.
Čím dám tím více bude poptávka po nějakém alternativním centru vlády a rozhodování a NK by mohl sehrát tuto úlohu. Být členem NK je tedy vpravdě prorocký, prozíravý krok a my jsme tento krok učinili, jakkoli to může vypadat, že nevěříme vlastní značce, Národní demokracii a vymýšlíme něco nového.
Ale nevymýšlíme něco nového. NK počítá se zachováním stávajících stran, s jejich naprostou suverenitou. Nikdo nikomu nic nediktuje, každá strana má v NK jeden hlas, žádná nemůže přehlasovat druhou. Hospodaření zůstává na stranách samotných a ani právně není nic potřeba měnit, protože NK je jen občanská iniciativa.
Nevymýšlíme něco nového. Jen jsme se do jisté míry poučili, a inspirovali se polskou cestou, kde podobná spolupráce podobně orientových stran přinesla po letech hašteření své plody – i v rámci tolik zdiskreditovaného demokratického soutěžení ve volbách.
Kongres nové pravice získal v Polsku 12 procent, třebaže strany, které ho tvoří, by získaly každá po půl procentu a prostým součtem maximálně pár procent. Ukazuje se, že spolupráce a jednotný postup může být cestou z marasmu panujícího na národovecké scéně, která tradičně trpí tím, že je rozpolcená.
Neříkám, že je polská cesta snadno přenositelná a že můžeme jednoduše kopírovat polské vzory – ale vyzkoušet to můžeme. A musíme. My jsme se to vyzkoušet rozhodli. V evropkých volbách jsme si otestovali, jaká je reálná síla jednotlivých politických subjektů a zjitili jsme, že by bylo bláhové si myslet, že jedna strana dokáže uspět sama za sebe. V situaci, kdy je národovecká scéna dokonale rozbitá snahami protinárodních sil, nám nezbývá nic jiného, než překonat minulé osobní anymozity a začít spolu mluvit, začít spolu kandidovat. Proto si vážím všech těch, kteří k tomuto kroku měli odvahu či kteří o zapojení do NK teprve uvažují, protože vím, že to pro ně znamená povznést se na některé dřívější spory a křivdy. Ale nic jiného nám nezbývá.
Jsem velmi rád, že se podařilo NK založit, byť je zatím ve značně okleštěné podobě, protože ho tvoříme pouze s DSSS, ačkoli původní idea byla mnohem širší. Už nyní ale existují minimálně 2 až 3 další strany, které by ho chtěly rozšířit. Že jsou to strany neparlamentní, ničemu nevadí – ostatně jsem to už zmínil, že parlament postupně ztrácí legitimitu. Je-li strana parlamentní či neparlamentní, je svým způsobem (a do budoucna bude stále více) irelevantním. Důležité bude, zda v NK budou lidé, kteří spolu najdou společnou řeč, budou spolu umět vycházet a dojít k takovým rozhodnutím, která budou k prospěchu této země. A já věřím, že se to podaří.
Nebudeme NK držet při životě, pokud se ukáže, že to není správná cesta, že není životaschopný, že nefunguje.
Pokud se ale osvědčí, pak může být platformou, se kterou půjdeme i do dalších voleb. A především platformou, která v bouřlivých dnech, týdnech a měsících, které nás čekají, bude moci být – jakkoli to zní jako z říše snů – jistotou pro občany České republiky.
Kdo jiný, než národovci, by totiž měli vědět, jak současnému útoku na národ a na stát čelit a co udělat jako první, co jako druhou a co jako třetí věc v situaci, kdybychom se rozhodli vzít věci pevně do svých rukou.
Heslo, kterým jsem končil svůj první projev, platí v neztenčné míře i pro NK jako takový.
Ani doprava, ani doleva, ale pro národ.
Děkuji za pozornost.
projev ABB na sněmu Národní demokracie, 6. září 2014, Praha
adam b. bartoš ||| 