ZEMAN V HAVLOVÝCH STOPÁCH

Pohled na prezidenta Miloše Zemana, podroušeného v tak „posvátné“ chvíli, jakou je prohlížení jinak lidským zrakům ukrytých českých korunovačních klenotů, musí být pro konzervativce a hrdého Čecha ponižující podívaná.

Mnoho Zemanových provlastenecky znějících slov se zdá být v tu chvíli znegováno tím jediným gestem – vrávoráním, zastřeným pohledem a opíráním se o drahokamy vykládanou zeď svatováclavské kaple. Jedním slovem: ostuda.

Jenže mediální uchopení této ostudy ze strany česky psaných německých novin je tak pokrytecké, že se toho ostudně vrávorajícího prezidenta musím alespoň trochu zastat.

Je logické, že novináři, kteří se ještě nesmířili s tím, že jejich „kníže-lidu-blíže“ neusedl na Pražský hrad, se rádi chopí jakékoli příležitosti, aby si s Milošem Zemanem vyřídili účty. Nutno dodat, že jim prezident sám poskytl nebývale silnou munici a ještě jim ji přinesl na stříbrném talíři takřka pod nos.

Avšak mezi řádky jejich rozhořčených komentářů je cítit silné přesvědčení, že „to“ by se za „našeho“ Karla stát nemohlo.

Ale opravdu?

Jistě, Schwarzenberga v podnapilém stavu jsme ještě neviděli, ale kolikrát jsme ho už viděli spícího až hanba? Poprvé či podruhé to možná ještě bylo vtipné, úsměvné, roztomilé, protože neznámé. Teď je to trapnost – protože Karel klimbá pravidelně a poslední dobou mu už nepadá pouze hlava, ale celé tělo se neovladatelně sune na poslaneckou lavici a kníže chrní a chrní, i když se zrovna mluví o něm a on by měl být v pozoru a připraven se hájit.

Když se kecají blbosti, spím, snaží se Schwarzenberg udělat z této nouze ctnost. Jenže Karel je schopen usnout i při české státní hymně (považuje ji tedy také za blbost?), jak jsme mohli onehdá vidět při jedné veřejné, televizními kamerami přenášené, události. Taková neúcta ke státnímu symbolu je minimálně stejně tak ostudná, jako alkoholem otupený Miloš Zeman, nepřítomně zírající na svatováclavskou korunu. Takže co?

A nebo si vezměme posledního československého a prvního českého prezidenta. Historek o opilci Václavu Havlovi koluje na internetu bezpočet. Havel nasával tak vydatně, že s Borisem Jelcinem, kterého nyní média v souvislosti s kauzou vrávorajícího Zemana vytáhla jako odstrašující vzor, si může pomyslně podat ruku.

„Havlovci stejně jako jelcinovci měli řadu společných znaků. Kromě toho, že by se v normálně se vyvíjející společnosti nikdy nemohli dostat do jejích mocenských struktur, měli i řadu podobností morálního typu. Ti i oni dokázali třeba cestou do zahraničí poblít nejedno vládní letadlo a předvést se svými exhibicemi (které u nás nikdy neprošly médii) v zahraničí před tamějšími, na podobné exhibice nezvyklými elitami,“ napsal například historik Vladimír Čermák ve své výtečné publikaci „Operace Listopad 1989“.

Pokrytecké mi ostatně připadá i ono plivání na Borise Jelcina, který byl přitom „jejich člověkem“, jakýmsi ruským pravdoláskařem, za jehož vlády se podařilo židozednářským kruhům rozvrátit, rozkrást a rozprodat Rusko. Jelcin by měl být Lidovými novinami a dalšími pravdoláskařskými plátky naopak chválen a vyzdvihován, protože nebýt jeho a jeho nezřízeného pití, rusko-chazarští magnáti by si neužili svá nejlepší léta. Zatímco totiž Jelcin běhal opilý v trenkách po ulici, mafie si Rusko v klidu parcelovala. Ostatně, Havel sehrál podobnou roli u nás – i on byl jen clonou, která měla zakrýt to, jak Západ drancuje naši i další země střední a východní Evropy, aby o pár let oddálil svůj vlastní ekonomický úpadek.

Dá se tedy říci, že Zeman jen navazuje na Havlovo dědictví. A nemůže ani jinak – podepisovat zrádné unijní smlouvy, které ničí národní suverenitu, poníženě vyvěšovat na Hradě eurovlajky a hrbit se před europotentáty, které si na Hrad podlézavě zve – k tomu se člověk opravdu musí dostatečně dopředu uvolnit a pak to zapíjet i zpětně, aby svědomí tolik nehryzalo. Vrávorání před svatovítským pokladem pak už je vlastně jen detail, který to vše pěkně dokresluje a na kterém zas až tolik nesejde.

Prezident náchylný k pití je tak vlastně ideální příležitost, jak mít páku na hlavu státu, jak ji vydírat, jak prezidenta donutit dělat nepříjemná rozhodnutí. Kdyby byli internacionální mafiáni chytří, nevytahovali by tuto Zemanovu slabinu na světlo, ale drželi by ji pod pokličkou a tiše ji zneužívali – jako za Havla a za Jelcina.

Rovněž jim také nedochází, že když se nás snaží přesvědčit, že „to by se dříve stát nemohlo“, nevědomky tím dělají reklamu Zemanovu předchůdci. Jestli totiž byla někdy nějaká doba, kdy by se něco takového na Hradě opravdu nemohlo stát, pak to bylo jedině za éry Václava Klause.

www.prvnizpravy.cz

Reklamy

3 thoughts on “ZEMAN V HAVLOVÝCH STOPÁCH

  1. Mě se to zdá napsáno dobře.No každý má nějakou tu slabost.Pitím Zemana bych se nezabýval.Víte co se říká čím víc se hovno maže tím víc smrdí.Tím že nejmenoval Putnu má u mě palec nahoru. Bud´me rádi že je trošku konzervativní na rozdíl od Karla.

  2. Dalsi klicnik se vyroji. Ale dobra zprava konecne odesel do zidovskeho pekla Reich stein ktery take se zucastnil rabovani Ceska a zil v zamecku Zbraslav kde neplatil rent . Byl velmi silne zapojen v „developerskyc “ aktivitach Smichova a bylo by zajimave vytahnout na svetlo onoho praseckare ktery sveho casu tuto oblast raboval jakozto predseda

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s