Drsná kritika Havla a Charty. Disident Wolf vypráví

Rozhovor s bývalým politickým vězněm a disidentem o Václavu Havlovi, sametovém podvodu a hyenismu chartistů.

Abychom vyvážili poněkud jednostranně vyznívající texty o Václavu Havlovi, které se záměrně vyhýbají jakékoli kritice, poprosili jsme o rozhovor bývalého politického vězně a disidenta Jiřího Wolfa. Ten je znám svým svědectvím, které je pro leckoho z disentu nepohodlné – svými historkami totiž boří zažité mýty o tom, že disidenti (především vůdci disentu) byli morálně bezúhonní lidé, kteří vlastními silami porazili komunismus. Pravda je totiž jako vždy poněkud jiná, než jak nám ji předkládají už přes dvě desetiletí masové sdělovací prostředky.Rozhovor byl domlouván ještě před Havlovou smrtí, ale nakonec k němu došlo až v době po exprezidentově pohřbu. Nemohl tudíž začít jinak, než Wolfovým posteskem nad kultem osobnosti, kterého jsme byli v uplynulých týdnech svědky.

„Co předvedli s tou maškarádou (míněn Havlův pohřeb, pozn. red.), to byl neskutečný cirkus. Je v tom vidět rukopis bývalých komunistů. Ti, co zažili smrt Gottwalda a dalších komunistických prezidentů, ti, co si vzpomínají na tehdejší pláč a obrovské portréty – těm se okamžitě vybavilo: vrátila se komunistická léta s tou hnusnou propagandou a kultem osobnosti,“ říká pro server Prvnizpravy.cz znechuceně Jiří Wolf (více o Wolfovi pod článkem).

Wolf vzpomíná, že Havel o podobně slavném konci sám často mluvíval. Tvrdíval prý, že se vidí, jak ho povezou na lafetě a jak se na to těší. „To byl jeho sen, byl to těžký megaloman“.

To, že vystavená rakev byla prázdná (jak je Wolf přesvědčen), je už podle něj spíše kuriozitka, takový malý podvůdek, dalo by se říci poslední podvod Václava Havla, byť za tento poslední už on sám opravdu nemůže.

Ovšem jedním z prvních podvodů bývalého prezidenta, za který může jednoznačně, bylo například vyhlášení velké amnestie v počátcích roku 1990, od které nedávno uběhlo 22 let. Tehdy bylo propuštěno 23 tisíc vězňů, často kriminálníků, kteří se do vězení zase brzy vrátili.

Havlův podvod podle Wolfa spočíval v tom, že tito obyčejní vězni byli prohlašováni za vězně politické. „V zahraničí byli tito vězni, samozřejmě kriminálníci, vydáváni za politické vězně. Havel a jeho parta prohlásil, že každý z těchto lidí byl nespravedlivě odsouzen,“ tvrdí Wolf.

„V tu dobu, když byla amnestie vyhlášena, bylo propuštěno dohromady asi 16 politických vězňů a dva nebo tři tam zůstali, které jsme ještě my dohledávali a propouštěli. Ale ve světě uvěřili tomu, že to bylo 23 tisíc politických vězňů. Naše země se tím ve světě velmi rehabilitovala. Najednou tu byl odboj, i když ve skutečnosti to byla vždy hrstka, vpodstatě 500 lidí, kteří se stále točili v kriminálech – já třikrát, Petr Cibulka taky třikrát a tak dále. A najednou se objevilo číslo 23 tisíc. Národ se tím morálně rehabilitoval, protože vznikl dojem, že se tu s komunisty nekolaborovalo,“ zlobí se bývalý politický vězeň.

Tedy bylo to hlavně gesto pro zahraničí? „Jistěže, hlavně pro Havla, který se tím neskutečně zviditelnil jako hrdina a osvoboditel, který nejen že dal svobodu národu, ale i politickým vězňům dal svobodu. A mělo to obrovskou morální sílu pro Československo nejen za hranicemi – venku si řekli: to musel být neskutečně statečný národ. Ale působilo to i doma. Proto lidé Havla tak milovali, protože vlastně rehabilitoval jejich svědomí,“ říká Wolf, který si ze všech politických věznů odseděl nejdéle – 9,5 let.

„Tak jako byla sametová revoluce podvod, který vyráběla státní bezpečnost, tak i amnestii ´vyrobila´ státní bezpečnost. To všechno bylo pod jakousi kontrolou, bylo to součástí dohody,“ dodává.

To je také podle Wolfa důvod obrovské Havlovy popularity v cizině. „To byla ta sláva, která šla před ním, když měl jet do Washingtonu, kde měl slavný projev. On se vlastně proslavil už tou amnestií. Jeho velikost měla tyto mezníky: jeden podvod s komunisty, tedy revoluce – to bylo všechno upletený, další podvod – amnestie. Potom už ty metály, které dostával, byly jen takové přílepky oné slávy. Havel své velikosti dosáhl podvody. Tvrdil o sobě, že nikdy vědomě nelhal – ale lhal vpodstatě neustále. Samé intriky a podobně,“ uzavírá znechuceně Wolf.

Vzpomíná také, že když před 10 lety ještě pracoval na pobočce Amnesty International a hledalo se, kdo by měl být navržen na symbolickou cenu za lidská práva, nepochodil se svým návrhem. „Havel už měl tehdy spoustu doktorátů a já jsem říkal – Pavel Wonka (1953-1988, disident, politický vězeň, poslední, který zemřel ve vězení, pozn. red.) nedostal nic, ten zemřel za svoji pravdu, byl to vlastně bojovník za lidská, politická práva. Já bych to dal jemu. A oni mi na to řekli: Pavlovi Wonkovi ne, protože on není známý. Musíme to dát někomu, kdo je známý a to je Václav Havel. Protože my se tím musíme zviditelnit. Stejným způsobem se pak chtěly zviditelnit všechny ty univerzity tím, že mu dávaly všemožné doktoráty a další různé instituce, které mu dávaly ceny a podobně. Říkám tomu politická korupce. Jestliže dávám někomu vyznamenání jen proto, abych se tím proslavil a zviditelnil, tak to už přece není pro záluhy. A jak přibývalo lidí a institucí, které se tou osobu zviditelňovali, tak tím stoupala cena Václava Havla strmě vzhůru. Oni z něho vlastně uměle udělali ikonu.“

Heslo o pravdě a lásce ukradl Havel Gándhímu

Že byl „sametový převrat“ plně v režii StB, o tom Wolf ani na chvíli nepochybuje. „Jsem na sto procent přesvědčen, že Havel spolupracoval s vojenskou rozvědkou GRU,“ tvrdí. „Plakáty, ty velikánské portréty s Havlem, ty tiskla státní bezpečnost,“ říká zasvěceně. „A heslo o pravdě a lásce? To řekl indický filosof Gándhí, Havel to jen ukradl, ale nikdy neřekl pravdu, že to nepochází z něho. Vydával to za svůj rozum, za svou velkou filosofii. Ale vzdělaní lidé, kteří znají něco o Indii, to věděli.“

„Je s podivem, že Lech Walesa, který měl daleko větší zásluhy na rozpad komunismu v Evropě – za což dostal Nobelovu cenu za mír – nedosáhl nikdy takové slávy, jako Václav Havel. O tu se Havlovi postaral Římský klub, jehož byl Václav Havel členem,“ tvrdí také.

Nejen události 17. listopadu byly oganizovány státní bezpečností, ale vůbec i celý další vývoj – Občanské fórum a podobně. „Celé OF byli agenti státní bezpečnosti. Ministři byli estébáci, velvyslanci byli estébáci. Nejhorší na tom je, že dnes to ještě o lidech, kteří dělali revoluci, nevíme – myslím to, že byli skutečně agenti ruské vojenské rozvědky GRU, která to tady připravovala. Spousta materiálů byla totiž odvezena do Moskvy. Ale až se po dvaceti třiceti letech otevřou archivy, ukáže se to. Už to ale pro běžné lidi nebude zajímavé, spousta těch agentů bude zajímat jen historiky.

O tom, že se chystá změna režimu, nevěděli jen pracovníci StB, ale cítili to i sami političtí vězni, kteří ´seděli´. „Komunisté jezdili po kriminálech a dva tři roky před revolucí každý měsíc chodili a navštěvovali politické vězně a vyptávali se – jaký máte názor na to či ono, kdyby se to tady otočilo?“ vzpomíná bývalý mukl Wolf. Je přesvědčen, že tímto způsobem si StB vytipovala Havla. „Našli si člověka, který byl alkoholik, který byl ještě ke všemu více na chlapečky (to byl třeba taky kamarád Havla Ivan Jirous, dodává) a pak člověk, který byl naprosto zbabělý a byl schopen kompromisů. Havel za pár facek řekl při výslechu všechno, byla to taková třasořitka, slečinka.“

A jak toto víte? To o něm prozradili bachaři? „Ne, ale když se občas ožral, tak sám říkal takové věci, až člověk valil oči.“

Myslíte, že měl nečisté svědomí a přiznával se k tomu, co ho trápilo? „Ano. Býval hodně ožralý a brečel u toho, když to říkal.“

Wolf Havlovi vytýká, že měl fešácký kriminál, což nebylo normální. „Politický vězeň dostával tu nejhorší práci. Furt trestaný, furt po dírách. Ten ale, kdo spolupracoval s režimem, tomu zařídili fešácký kriminál, neměl výkonnou pracovní normu, ale dělal třeba v prádelně. Oni si tyhle lidi nenechali zničit, ale všemožným způsobem jim to ulehčovali. Nedělali těžkou práci. Byli například v prádelně. Jakmile šel někdo do prádelny, jako Havel, věděli jsme, že je to agent. Havel taky dostával cigára, balíky. Já za dva roky dostal jen jeden balíček,“ vypočítává.

„Kdybych ti ty peníze neschovala, tak ty ku*vy to všechno rozkradou“

Z peněz, které na podporu politických vězňů posílali disentu lidé z ciziny, viděl jen málo. Ti, přes které peníze putovaly, si je prý nechávali.

„My na těch vazbách chcípali hlady a oni psali do zahraničí – ten a ten vězeň potřebuje peníze, protože nemá co jíst, potřebuje vitamíny. A ty peníze ze zahraničí skutečně chodily,“ vzpomíná Wolf. K vězňům se pak prý ale už nedostaly. „Byl to hyenismus. Dělali to skoro všichni, kteří se dostali k penězům. Kde jsou ty peníze, ty miliony? Dnes nikdo už neví, kde jsou. Za to se opravovaly Hrádečky a podobně.“

Odvolává se přitom i na publikaci, ve které František Janouch uvádí evidenci všech peněz, které posílal do Československa. „On tam třeba píše, že Uhlovi a Šabatové posílal peníze na mne. Já jsem z toho neměl ani korunu. V disentu se skutečně děly každý den chlastanice, všechno utratili, prochlastali. A to nechodily jen peníze od Janoucha, ale i z Ameriky a od různých organizací. Kdokoli přijel do Prahy, tak přinesl prachy.“

Wolf dává k dobru další historku. „Pamatuji se, když jsem se vrátil z vězení, tak si mne zavolala novinářka Marvanová a pak přede mnou rozpárala matračku: ´Tohle ti posílá Pavel Tigrid za články, co jsi napsal,´ řekla mi. ´Já jsem je musela schovat, já jsem je nedala té šlechtě Charty.´ Ona totiž žila na Žižkově, tam byla kontaktní adresa a dotyčný, který jel z Paříže, tak nechal peníze u ní. Ona mi doslova říkala: ´Jirko, kdybych ti ty peníze neschovala, tak ty ku*vy to všechno rozkradou.´ Byla jen řadová chartistka, nikdy nic nedostala, jen něco přepisovala na psacím stroji. To byli ti vojáci, kteří makali, nějakou korunu za to sice dostali, ale to nebyla ta ´šlechta´, které se dařilo dobře, která jezdila na výlety, bavila se…“

Na druhou stranu, nějakou pomoc Wolf získal, přiznává: „Občas jsem něco dostal, ale těch poctivců bylo málo. Například po svém propuštění z vězení mi dcera Karla Kyncla, která bydlela v Praze, osobně u sebe v práci předala peníze z USA, které pro mne našetřili studenti ze středních škol. Bylo to příkladné a chvalitebné gesto,“ vzpomíná Wolf. To však nebyly peníze, které by šly přes Chartu.

Zkrátka, chartisté podle Wolfa nebyli dobří lidé. „Já podepsal Chartu, to ano, ale nikdy jsem s nimi nechtěl mít nic společného. Což se pak potvrdilo, že ani nebyli schopni pomoci řadovým lidem, signatářům. Pomáhali si jen sami mezi sebou. Vlastně žili z politických vězňů,“ tvrdí zklamaně.

Havel sám měl peněz dost, dostával je ze zahraničí prý od svého strýce. Proto se kolem Havla vytvořila tak oddaná skupina lidí. „Kdo měl peníze, kolem toho se lidi točili. Byl štědrý a poměrně hodně platil, takže on si lidi, kteří neměli pořádnou výplatu, zaplatili nájem a jídlo a na víc už neměli, získal. Najednou tu byl člověk, který měl peníze a lidi si ho předcházeli. To byl takový moment, kdy se stal středem,“ myslí si Wolf.

Další majetek pak Havel získal za odměnu – protože se podílel na sametovém podvodu, dostal pak zpět majetek zabavený jeho rodině před rokem 1948, tvrdí Wolf. „Havel se svým bratrem Ivanem dostal neoprávněně nazpět majetek, který podléhal Benešovým dekretům! Byla to odměna za zradu, kolaboraci s komunisty a podílnictví na sametovém podvodu. Jejich strýc, homosexuál Miloš Havel, se dal k Němcům a byl po roce 1945 odsunut do nové domoviny, tedy do Německa. Otec Václava Havla byl také německý kolaborant. Stále je otevřená otázka, která je tabu – kdo rozhodl o vrácení majetku dětem, jejichž rodiče prokazatelně kolaborovali s fašisty?“ ptá se disident.

Wolf celý svůj text, ve kterém podobnými a ještě příkřejšími slovy kritizuje Chartu 77 i počínání Václava Havla (text lze najít pod názvem „Opilec Václav Havel“, pozn. red.), tehdejšímu prezidentovi mailem zaslal. Prý, aby se k tomu vyjádřil. „On se k tomu ale nikdy nevyjádřil. Taky jsem mu řekl, aby to dal případně k soudu. Nic takového neudělal.“

„A vůbec nikdo z Charty na ten můj text žádnou občanskoprávní žalobou či podáním trestního oznámení nereagoval. To je také zajímavé,“ uzavírá rozhovor Jiří Wolf.

(Adam B. Bartoš; foto: arch.)

Kdo je Jiří Wolf

Jiří Wolf (*5. ledna 1952,  Jindřichův Hradec) je signatář Charty 77, bývalý politický vězeň, antikomunista, autor pohádkových knih.

Poprvé byl zatčen 16. února 1978 poté, co u něj policie při domovní prohlídce našla „protistátní, protistranické a protisocialistické dokumenty“. Byl odsouzen ke třem letům vězení za podvracení republiky. Když prohlásil, že byl k přiznání donucen fyzickým i psychickým nátlakem, byl stíhán za falešné obvinění a trest byl zvýšen o 6 měsíců za křivé obvinění. Více než půl roku si odpykával trest v Minkovicích na izolaci a ve zvláštním oddělení, během té doby zhubl o dvacet kilogramů. Část trestu kvůli neplnění pracovní normy strávil v nejpřísnějším režimu ve Valdicích.

Podruhé byl zatčen 17. května 1983 za to, že rakouskému velvyslanectví v Praze údajně předal informace o podmínkách věznění v Československu, konkrétně v NVÚ Minkovice. Za podvracení ve spolupráci s cizími činiteli byl odsouzen k šesti letům vězení a následně třem letům ochranného dohledu. Byl opět vězněn ve Valdicích a vzhledem k tomu, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil a nedostávalo se mu lékařské péče, roku 1984 na jeho případ upozorňovala Amnesty International. Apel mezinárodních organizací skutečně vedl ke zmírnění násilí i ke zlepšení péče, roku 1990 byl Wolf pozván do Spojených států amerických, kde svůj případ předváděl jako života zachráněného činností AI.

V září 2006 společně s dalšími dvěma vězni z Minkovic, Vladimírem Hučínem a Jiřím Gruntorádem, obvinili komunistického poslance JUDr. Josefa Vondrušku, že je jako vězeňský dozorce týral. Zatímco týrání Hučína a Gruntoráda se při vyšetřování Vondruškovi úspěšně podařilo popřít, nakonec státní zástupce podal na Vondrušku v listopadu 2008 obžalobu za zneužívání pravomoci veřejného činitele pouze za bití Jiřího Wolfa na začátku 80. let. Podle obžaloby jej bil pěstmi i obuškem.

K tomu řekl: „Nikdy mne nevedla msta, jsem křesťan, ale přál bych si, kdyby Vondruška přiznal před soudem vinu. A ani by nemusel být odsouzen nepodmíněně

V roce 2009 a 2010 publikuje v různých internetových médiích články, ve kterých líčí bývalého disidenta a prezidenta Václava Havla jako notorického alkoholika, kterého se jeho žena Olga snažila chránit před přístupem k alkoholu (roku 1983, když jej Wolf navštívil v nemocnici, i v roce 1990 v restauraci Rybárna při návštěvě kalifornského spisovatele Stuarta Rawlingse). Wolf obviňuje tzv. šlechtu Charty, že ve velkém zpronevěřovala zahraniční finanční pomoc pro český disent a že peníze určené na podporu vězněných a jejich rodin ve velkém propíjela, projídala na slavnostech chartistické šlechty a rozhazovala a navíc se o ně dělila s režimem napůl.

V roce 1994 vyšla životopisná a dokumentární kniha „Good Soldier Wolf“, kterou spolu s ním napsal kalifornský novinář Stuart Rawlings. V letech 2000 a 2002 mu brněnské nakladatelství Doplněk vydalo dvě knihy povídek pro děti.

Advertisements

11 thoughts on “Drsná kritika Havla a Charty. Disident Wolf vypráví

  1. Příběh Jiřího Wolfa je smutný. Devět let v kriminále se na něm nehezky podepsalo, je to asi pochopitelné. A když na něj po Listopadu nezbyla funkce, zahořkl a kope okolo sebe. Plácá nesmysly a z plivání na VH si udělal živnost.

    Stačí si vzít namátkou pár faktických věcí:
    – Havel sotva mohl žít z peněz posílaných ze Západu strýcem, když tento strýc (Miloš) zemřel v únoru 1968.
    – Lucerna byla Havlovu otci zabavena až po roce 1948, tedy nepodléhala Benešovým dekretům. Těm podléhal Barrandov vlastněný strýcem Milošem (dekret o znárodnění filmového průmyslu) a rodině vrácen nebyl, šel do privatizace.
    – Miloš Havel nebyl v roce 1945 odsunut do Německa. Tam utekl až na začátku 50. let, naopak po roce 1948 byl po nepovedeném útěku zatčen a odsouzen.
    – Z kolaborace s Němci byl podle malého retribučního dekretu obviněn pouze Miloš, soud ho však obvinění zprostil.

    A tak dále, a tak podobně. Proč se zabývat fakty? Účelem bylo plivnout na Havla a to se „povedlo“. Kojzar by to nenapsal lépe.

    • Ty fakta máte velmi pomotané,Havlův otec vysoký zednář I jeho homosexuální strýc Miloš byli na Pražském gestapu jako doma.Oba byli kolaboranti první třídy.Jsou I jisté nepodložené teorie že se přátelili s R.Heydrichem.Z těchto důvodů Je Němci nechavali v klidu.Ten zrzavý degenerát který nám vládl byl morálně zkažený,měl rád chlapečky a alkohol,Stejně jako Miloš jeho strýc kterého vyhnali do Němec protože měl silné vazby na německé židy,kteří financovali Hitlera a kteří Miloše zachránily od oprátky v Čechách.To že Vašek Havel souložil se Sašou Vondrou Taky není tajemství. Řikali Jim Váša a Sáša.

  2. Dík Carlosovi že uvedl fakta ale havlobijci budou dál mlít (rozhodně nejsem Havlův příznivec jen nemám rád když někdo tvrdí nesmysly) svoje bludy o výhodných restitucích a kolaboraci s nacisty. K samotným tvrzením Jiřího Wolfa pokud jde o amnestii tak pokud mne pamet neklame nikdo ani Havel sám netvrdil že propuštění jsou političtí vězni. Všem tehdy bylo jasné že jde převážně o kriminálníky a amnestie měla předejít tomu aby se vězni vzbouřili (k čemuž nakonec stejně např v Leopoldově došlo) Faktem je že disidenti jako Wolf kteří nebyli na Západě tak známí jako špičky Charty 77 měli v kriminále mnohem horší podmínky a i při výsleších s nimi StB jednala mnohem tvrději. Taky je asi pravda že peníze které chodili ze Západu mělo pod kontrolou pár lidí a k těm kterým byly určeny se nedostaly. Rozhodně bych to co tvrdí Jiří Wolf nedoporučoval brá jako písmo svaté nicméně v něčem asi pravdu má.

    • Pochopitelně, že vyšetřovatelé i bachaři se k „anonymním“ disidentům chovali drsněji. To není žádná novinka a dělo se to tak i v jiných zemích. Prostě taktické ohledy. Mohli je beztrestně zmlátit nebo si o ně típnout cigarety a nikdo se o tom nedozvěděl. Kdyby tohle zkusili na někom ze známých disidentů s kontakty na Západ, píší o tom všechny zahraniční noviny. I proto byl založen VONS, aby upozorňoval na věznění, případně mučení „anonymních“ disidentů. Rozumný člověk by tyhle praktiky vyčítal Státní bezpečnosti a komunistickým vyšetřovatelům, Bartoš s Wolfem za tím vidí Havlovu intriku.

      I s amnestií máte pravdu. Navíc pochybuji, že ji někdo v zahraničí výrazněji zaregistroval a že by tam díky ní stoupla Havlova popularita. Za tu vděčí jiným věcem.

  3. Já byl zrovna na vojně a pár dní nás připravovali na to, že obklíčíme věznice a ty vzbouřené vězně budeme střílet jak králíky, až budou utíkat. Připravovaly se infrahledy, kulomety,… Armáda byla v takovém stavu, že jim to uvedení do „plné bojové pohotovosti“ a vybavení vším, co jsme podle nějakých předpisů měli mít, trvalo tři dny, a pak už to bylo pase.
    Ale o tom, že jde o vězně nám neřekli. Tři dny neustálých nástupů, kontrol výzbroje a spaní v kanadách jsme žili ve strachu, že pojedem do Rumunska, kde se to tenkrát opravdu mydlilo.

    Asi měsíc před 17. listopadem byly údajně v republice tři přepady muničáků. To nás taky pár dní připravovali na „ostré střelby“ do lidí. V té době jsme se měli jako zástupci naší socialistické armády zůčastnit nějaké oficiální demonstrace ve městě, jenže byl strach z těch přepadených muničáků, tak měli špagáti (absolventi vojenských kateder) které tam nakonec nahnali, za zádama dvě OTčka narvaná ostrým střelivem a u sebe samopaly.

  4. Havel udělal první krok, propustil vězně, ale neudělal ten druhý, důležitější, nepozavíral soudce, kteří byli hlavní oporou systému a pomocí strachu udržovali lidi „v poslušnosti“, ani ty, kteří soudili jeho. Nechal je dál rozvracet společnost.

    Při změně režimu je potřeba ihned vyměnit celý soudní systém. Ve zkorumpovaném systému jsou soudci ti největší zločinci. Soudci, kteří ovádají společnost strachem z trestu a dělají ze slušných lidí trestance se dopouští větších trestných činů, než ti skuteční, protože tím ničí důvěru celé společnosti ve spravedlnost.

  5. Neni dulezite co si zdejsi obhajci Havla & spol mysli ci vymysli. V historii to zapadne jako malicke hovinko mysi coz zustane jako symbol onoho muzika ktery prodal republiku cizim zajmum znicil chudou tridu ktera bydli po hrbitovech a kulnach a lide vypadaji jako rumunsti cikani.Psali to i jini ne jen p.. Wolf ,Analyza 17 listopadu a p. Dolejsi a dalsi fakta ktera mluvi, ne jen plky jistych lidi kteri chteji videt jen to co chteji videt.Jak se rika vysledky mluvi a devastace spolecnosti ktera stale pokracuje je na povazenou a varuje . Vladne mafie krade se verejne a to zavedl Havel& spol . Klaus pravdepodobne procitl neb je z tech lotru nejchytrejsi a vcas si uvedomil kam spolecnost a EU smeruje a ze se jedna o despoticke nastoleni Svetove diktatury (New world order ) (prestalo se pouzivat ,jak jsme si vsimli) a vime take ktera to mafie ze to vede . Ale take vime historii a jak to vzdy dopadlo . Jinak onen clanek je absolutne super pravdivy (mam na mysli pravdu za kterou je vydavatel udan jistym Liskou ,asi homo.) Mam souseda zida z Israele jiz leta a je to utrpeni . Dnes na priklad vyhraval z reproduktoru na plno pro celou ulici kvileni a klarinetove skreky israelske hudby ,coz je absolutne temer stejne kvileni jako arabske kvileni,inu bratranci

  6. na každém šprochu je pravdy trochu,a to co popisoval o vožralém Havlovy ač se to někomu nelíbí je holý fakt !! Co mohl to zkurvil ….. na co šáhl to posral …. ano,revoluce byla pod taktovkou STB a složek s tím spojené protože jinak by sametová určitě NEBYLA !! dělal jsem s jednou kolegyní,jejíž otec byl taky disident a ta říkala že měli peněz vždy dost,že chodili z Ameriky,ale že museli odevzdávat desátky aby byly v klidu,říkala …. ale všeho měli dost,bony do tuzexu…. dolary,měla na co vzpomněla,taky se tak chovala,hulvátsky,arogantně,hnusně prostě kráva !! Konečně taky někdo řekl tu správnou pravdu …… vožrala zrzavej kokta zasranej,prodal náš stát západu,zmrd zasranej !!! A ty kurvě Veškrnový by měli VŠE znárodnit !!!!

  7. Jan Bauer – Václav Havel: Necenzurovaný životopis a Bořivoj Čelovský – Mnichovský syndrom.
    Jen v antikvariátech, ale chce to hlídat. Čas od času se v naší „svobodě a demokracii jen pro některé“ objeví.
    Určitě ale ne
    v dnešních Lidových novinách, natož v Respektu, určitě ne na pokračování, jako Michael Žantovský. Není to zajímavé?

    A už s tím antisemitismem vážně dejte pokoj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
    Jenom kolik to stojí nesmyslných peněz, které jsou potřeba úplně jinde. Třeba pro onkologické pacienty.
    V České zemi je přitom beztrestné vysmívat se Čechům. Asi byli za první i druhé světové války všichni na měsíci.
    Pokud by na druhou stranu u nás někdo vyslovil slovo židáček, hned je v registru Židovské obce jako rasista a antisemita, a ještě za své vlastní daně, na které těžce pracuje, bez státních dotací, evropských strukturálních fondů, grantů nebo jiných sponzorů. I bez v tichosti vznikajících zákonů jako je „Zákon mediační“, nebo „Zákon o dobrovolnické službě“.
    Stačí pro ilustraci, že i tohle se bojím napsat, ve své vlastní zemi, asi to o něčem to vypovídá.
    My Češi jsme pokorní, protože jsme rozumní, a vážíme si života.
    Nikdo tady neposílá nikoho do plynu, chceme žít v klidu a míru, a zabezpečit své potomky, jako všichni. A neohrožujeme své okolí i celý svět nesmrtelným pásmem Gazy, nebo provokováním k válce pro nějaké pro nikoho čitelné důvody.
    Ani není úplně nutné mít k životu majetek jako paní Dagmar, nebo pan Karel.
    Už dnes je zcela zřejmé, že mnozí, kteří té jejich blamáži uvěřili a podporovali je, nyní strádají, a těm dvěma jsou zcela lhostejní.
    Nebo i v jiných lokalitách světa nezabezpečení lidé ještě nedávno žili, a teď jsou mrtví. Zajímají někoho? Víme o nich?
    Právě toto je ta skutečná a opravdová nemorrálnost, dovedena
    k absolutní dokonalosti.
    Věřím, že moje děti situaci dobře chápou a moje vnoučata už budou rozumět naprosto perfektně. „Vývoj nezastavíš“.
    Hlavně, že máme úplně každý den, skoro sedumdesát let po válce v televizi Hitlera.
    Samozřejmě, že srozumitelní byli podle známé knihy „Dvorní šašci“
    v koncentrácích.
    Šlo přeci o holý život. Byl to normální a přirozený pud sebezáchovy, a třeba i hodně statečných lidí.
    Ale nesouhlasím s dvorními šašky (VIP a tzv. celebritami) dnešními.
    V míru a klidu.
    Zbabělci, plni agrese a nenávisti, kteří se vysmějí za vidinu peněz komukoli, a udělají cokoli, jakékoli svinstvo, aby měli i to, co vůbec nepotřebují.
    A ještě si pak si hrají na charitu, aby byli populárnější.

    Nechte prosím už Čechy, kteří vám nic nedělají, v jejich vlastní České zemi na pokoji. A čím dříve, tím lépe.
    Není to vůbec hezké, ani nutné, ani charakterní.

    Děkuji mockrát!
    Hana Zalabáková

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s