Rozhovor s leteckým inženýrem nejen o chemtrails

Chemtrails existují. Tajné experimenty slouží k ovlivňování počasí za vojenskými účely. I proto vám to nikdo nepotvrdí. Redakce serveru Prvnizpravy.cz se už několikrát věnovala problematice trvalých kondenzačních stop za letadly a jejich možné souvislosti s manipulací počasí.

Ptali jsme se na oficiálních úřadech, zda nějaké takové projekty v České republice probíhají (Existují materiály o úpravách počasí? Úřady mlčí). Přinesli jsme svědectví amatérských meteorologů či profesionálních pilotů (Chemtrails. Ptáme se za vás, co je na tom pravdy). A konečně se také vyptávali všech 200 poslanců, které jsme obeslali dotazníkem na toto téma (Sedm statečných. Poslanci mluví o úpravách počasí).

Protože se ale na redakci stále obracíte s novými podněty a připomínkami, rozhodli jsme se v tématu pokračovat a vyzpovídali i leteckého inženýra, který se problematikou zabývá už několik let.

Redaktor serveru Prvnizpravy.cz se s ním sešel na téměř dvouhodinový rozhovor, který přinesl řadu zajímavých momentů, nečekaných informací a doplnil chybějící souvislosti.

Téma trvalých kondenzačních stop, někdy také označovaných jako ´chemtrails´ (název však získal spíše pejorativní nádech a proto se mu ti, kteří fenomén chtějí zkoumat seriózně, raději vyhýbají), tak získalo přesvědčivější podobu.

Rozhodli jsme se vám rozhovor s odborníkem zprostředkovat poněkud netradiční formou (celý dvouhodinový rozhovor, jakkoli zajímavý, by byl příliš dlouhý) a jeho odpovědi zapracovat do souvislého textu.

SCHŮZKA V RESTAURACI

Vzděláním fyzik a letecký inženýr a povoláním technický konzultant, jehož jméno redakce zná, ale který si přeje zůstat v anonymitě (aby svými názory neohrozil své podnikání), se o úpravách počasí nechce bavit po emailu. Jde prý o příliš citlivé téma. Domlouváme si tedy schůzku v jedné pražské restauraci.

V domluvený čas přichází muž kolem padesátky, který v příštích dvou hodinách podá tak přesvědčivý výklad o existenci projektů na úpravu počasí (ty totiž s jevem chemtrails velice úzce souvisí), že by zviklal i zapřísáhlého odpůrce. Je mi jasné, že s tímto člověkem musím udělat rozhovor stůj co stůj a i když bude vystupovat anonymně (jak si přeje), váze jeho argumentů to nijak neubere.

Na úvod trochu tajemně naznačuje, že psát o podobných věcech není žádná legrace a člověk se dostává na tenkou půdu. Jsou to vážná témata, která ne náhodou jsou před veřejností utajována. Kdo by v nich chtěl šťourat, musí počítat s tím, že se to některým lidem nebude líbit. S tím souhlasím, ale myslím si, že tím spíše by se o tom mělo psát a mluvit. Tak pojďme na to.

„Vím, jak vypadají normální kondenzační čáry a jak nevypadají,“ říká muž, který studoval stavbu letadel a podniká jako technický konzultant v leteckém, automobilovém i jiném průmyslu. Běžně spolupracuje s velkými firmami, jako je například ČEZ. Nezabývá se jen tímto tématem, ve skutečnosti se jím profesně nezabývá vůbec (studuje ho spíše ve svém volném čase), ale při pohybování se ve svém oboru nemůže na spousty informací, které existenci podobných projektů potvrzující, nenarazit. Má mnoho kontaktů a zdrojů doma i v cizině, rozumí letectví, čte odborné zahraniční studie. Proto dovede o tématu mluvit zasvěceně, odborně.

NIC NOVÉHO POD SLUNCEM

Sám se jako první rozpovídá o tom, jak téma úprav počasí není nijak objevné či nové, ale ve skutečnosti má už dlouhou historii. Setkal se s ním už na vysoké škole, kdy profesoři běžně připouštěli, že tehdejší SSSR měl za sebou už desítky let úspěšných pokusů s ovlivňováním počasí nad určitými oblastmi. Pokud se s tím experimentovalo tehdy, není důvod si myslet, že by se totéž nedělo dnes.

Naopak. Na problematiku umělých zásahů do počasí existují celé katedry. Pokud tedy katedry chrlí každý rok takto vyprofilované odborníky, co by tito odborníci dělali jiného, než v praxi prováděli to, co se učili? ptá se řečnicky – a logicky. Stejně tak probíhá po celém světě řada konferencí a seminářů, které se možnostmi úprav počasí zabývají. Jen v současné Číně se studiu řízeného ovlivňování počasí věnuje přes 35 tisíc vědců. Jak může někdo pochybovat o tom, že by k úpravám počasí docházelo? jak může někdo říkat, že jde o konspirační teorie?

S výzkumem začali v době studené války v Sovětském svazu, byť primárně z důvodů zemědělských. Američané tedy nemohli zůstat pozadu. Patentů si ale všimla armáda, protože cokoli existuje a funguje, armáda ráda využije. Vzpomeňme jen na nedávnou americkou vládní studii o tom, jak ovládnout počasí do roku 2025 (Weather as a Force Multiplyer: Owning the Weather in 2025), kde se o budoucím vedení válek skrze ovládání klimatu otevřeně a oficiálně hovoří. Aby někdo něco takového schválil na vládní úrovni, muselo tomu předcházet tisíce experimentů. A vskutku, jak ukazuje třeba tato tabulka (nebo tato či tato), v komerční sféře existují desítky projektů, které se úpravami počasí zabývají.

Většinou se používají k ovlivňování počasí kvůli zemědělským účelům – snahou je vyvolat déšť a zvýšit tak úrodu v převážně suchých oblastech (Nevada, Utah, Idaho). Na internetu lze běžně najít přehledy běžících projektů na ovlivňování počasí v jednotlivých amerických státech. Věnují se jim komerční firmy, které se vytvářením mraků na objednávku nijak netají (také zde nebo zde).

(Poznámka: Výše uvedené tabulky a mapy jsou založeny na oficiálních údajích z následujících amerických organizací: NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration – http://www.noaa.gov), NCAR (National Center for Atmospheric Research – ncar.ucar.edu), UCAR (University Corporation for Atmospheric Research – http://www.ucar.edu))

Pakliže existují desítky civilně přiznaných projektů řízení počasí, oč více jich musí probíhat na armádní úrovni. Letecký inženýr odhaduje počet podobných projektů ve vojenské sféře (které jsou ale utajené a veřejnost se o nich nikdy nedozví) na zhruba desetinásobek těch civilních.

Ale nejde jen o Američany a Rusy. Ve skutečnosti mají podobné programy všechny větší a vyspělé země. V běžných médiích se až na výjimky o těchto věcech nedočteme. A i ony výjimky se musí umět číst mezi řádky a dávat do souvislosti s jinými zprávami. Nedávno si například íránský prezident Ahmadínežád postěžoval, že západní státy mají v úmyslu dlouhodobě ovlivňovat počasí nad Íránem. Takové zprávy, jakkoli vypadají přehnaně (už jen proto, že je u nás Ahmadínežád vykreslován jako pomatenec a nepřítel), mají ve skutečnosti v sobě více pravdy, než si jsme ochotni připustit.

Ale jak to vše souvisí s chemtrails? Stáčím rozhovor na podivné dlouhé kondenzační stopy, které někdy nebe zaplní tak, že to není možné přehlédnout. Četl jsem o tom už mnoho, ale napadá mne spousta otázek. Dlouho visící kondenzační stopy existují, ale teorií, které se kolem nich vytvářejí, je hned několik. Které jsou pravdivé a které nikoli? A jak mám – jako laik – rozlišit mezi hodnověrnými informacemi, nesmysly, ale často třeba i záměrně vypouštěnými dezinformacemi? Navíc jsem z vlastního přemýšlení o tématu dospěl k řadě nezodpovězených otázek, kdy zmíněné vysvětlující teorie nedávají smysl, nebo si člověk bez zkušeností v letectví jen neumí představit, jak některé procesy probíhají nebo mohou probíhat. Setkání s expertem přes letectví je tak potřebnou korekcí i vodítkem, jak se vyznat v přehršli různých informací, odkazů, laických i odborných textů a fotografií, u kterých nevíte, zda jsou pravdivé nebo třeba počítačově upravené. Během rozhovoru tak leteckého inženýra zahrnu spoustou dotazů, na které trpělivě odpovídá. Začněme popořádku.

Existují vůbec ´chemtrails´ nebo zkrátka nějaký takový jev, který se pod tímto názvem skrývá? ptám se.

„Na základě mnoha informací, které vím, chemtrails existují, a to ve dvou základních typech: zaprvé chemtrails způsobené spalinami z motorů a za druhé chemtrails způsobené pomocí rozstřikovacích zařízení umístěných na letadlech,“ odpovídá s klidem odborník.

Slovo ´chemtrails´ nemá moc rád, proto raději používá pojem „dlouhodobě trvající kondenzační stopa“, nebo „neobvyklá kondenzační stopa“, se kterým běžně pracují i odborníci v zahraničí. Pro jednoduchost a pro naši potřebu ale budeme slovo ´chemtrails´ používat i nadále, i když mějme na paměti, že nejde o konspirační teorii, ale o reálnou kondenzační stopu za letounem, byť nezvyklou. Ty běžné totiž mizí v řádech vteřin či minut, ty, o kterých se bavíme, zůstávají na obloze třebas celé hodiny. A to není normální.

A co vlastně je a co není normální? Zde učiňme malou vsuvku. Když nám meteorologové říkají, že tyto čáry jsou normální, nemluví tak úplně pravdu. Záměrně mlží. Sice správně v termínech svého oboru popíšou, jak běžná kondenzační stopa za letadlem (tzv. contrails) vzniká, matou ale tím, když mezi tuto běžnou stopu (contrails) a stopu, která se na obloze chová více než podivně (chemtrails), dávají rovnítko. Zkrátka jev nezvyklý se snaží zaměnit za jev obyčejný. Zastřít, že se bez našeho vědomí na obloze děje něco nekalého.

Když si toho lidé povšimli a začali říkat, že dlouho trvající stopy nejsou normální, spustila se celosvětová kampaň, v rámci níž se vysvětluje, že to je naopak zcela běžné. Oficiální místa se v nás snaží vzbudit dojem, že nenormální čáry jsou naopak ty rychle mizející.

Ihned si při jeho slovech vybavuji příklady podobného balamucení veřejnosti. Arogantní společné tiskové prohlášení několika českých akademických institucí, které jakoukoli debatu o těchto stopách odmítají (psali jsme o něm zde). Nebo svědectví bývalého vládního pilota, nyní žijícího v Austrálii, který mi potvrdil, že se o dlouho trvajících čárách na Západě už učí děti na základní škole v učebnicích, tak aby nikoho o tom nenapadlo pochybovat. Stejně tak najdeme motivy kondenzačních stop v celé řadě komerčních reklam – podprahově nám tak vsugerovávají, že je to součást našeho světa. Možná je, ale nebylo tomu tak vždy. A mediální masáž přichází i v České republice, kdy ČT v předpovědi počasí neopomene upozornit diváky, že podivné čáry, které dnes uvidí na obloze, jsou přece úplně normální. Takže klid… (čtěte: Předpověď počasí na ČT: Čárám na nebi se nedivte)

Jak tedy poznat, co je a co není normální? Když stopa za letadlem mizí hned vzápětí nebo poměrně rychle, jde o běžnou stopu (contrail). Když se za letadlem (letícím zpravidla ve výšce do deseti kilometrů) táhne po celém obzoru a pak tam vydrží i klidně několik hodin, jde o nepřirozenou stopu, která za svou trvanlivost vděčí chemikáliím, které obsahuje. Odtud ji někteří nazývají ´chemtrail´, chemickou stopou.

„Když jsou stopy viditelné několik hodin, pak to není samo sebou. Z 80 až 90 procent je jisté, že jde o chemtrails,“ říká fyzik.

A poznávacích znamení je více. Když například vidíme několik letadel letět velmi blízko sebe a vytvářet dlouhotrvající stopy, pak je to s velkou pravděpodobností známka toho, že do atmosféry něco rozprašují.

Když zase pozorujeme husté čáry jen nad jednou oblastí (a tyto stopy vytvářejí jakousi mřížku, protože se navzájem přetínají), tedy není to celorepublikový jev, pak je jasné, že jde o experimentování jen nad určitou oblastí. „Jsou to velmi drahé experimenty a nikdo nemá na to, aby je vykonával plošně,“ říká inženýr.

Stejně tak úzké, pravidelně pruhované mraky (viz video z Bratislavy níže), jsou typickou indikací rozprašování chemikálií z letadel.

MODIFIKOVANÁ PALIVA. MODIFIKOVANÉ STROJE

Ale zpátky k dvěma základním typům chemtrails. Ty způsobené spalinami z motorů civilních letadel vznikají jednak nedbalostí či neschopností leteckých mechaniků – převážně u nekvalitních leteckých společností – seřídit správně motory letadel při pravidelných servisních prohlídkách. A tedy nedokonalým spalováním běžného leteckého paliva. Za těmito hledejme tedy spíše šlendrián či snahu ušetřit na nesprávném místě.

Existují ale i úmyslně modifikovaná paliva, která procházejí úpravami zejména v průběhu dopravy od jejich výrobce k odběratelům. Taková paliva jsou doplněna o přídavné jedovaté látky, které „přežijí spalovací proces v motoru či jsou v něm dokonce při tomto spalovacím procesu vytvářeny“.

„U vojenských letadel jsou navíc používány některé typy paliv, například americký JP-8 (NATO kód F-34), u nichž jsou karcinogenní látky rozptylované do ovzduší úmyslně tolerované při jejich standardním (!) používání, neboť mají vyšší odolnost proti vzplanutí při dopravě a skladování,“ vysvětluje odborník.

Druhý typ chemtrails jsou stopy způsobené pomocí rozstřikovacích zařízeních umístěných na letadlech. To se týká výhradně vojenských letadel, například tankovacích letadel Boeing KC-135 či KC-10, neboť jakékoliv rozprašovací zařízení, které by bylo tajně namontované, by dříve nebo později neuniklo pozornosti běžných civilních leteckých mechaniků při pravidelných leteckých prohlídkách.

Generování chemtrails pomocí rozptylovacích zařízení je například výborně prezentováno na videích náhodně natočených posádkami soukromých tryskových letadel. Na tomto videu vidíme upravené tankovací letadlo KC-10, na druhém videu pak upravené civilní dopravní letadlo Boeing 747. Následující screenshoty demonstrují letadlo KC-10 při rozstřikování a po jeho skončení, a letadlo B-747 před začátkem a v průběhů rozstřikování.


Velké zkušenosti s rozptylování jedovatých látek pomocí letadel a vrtulníků získala americká armáda zejména ve Vietnamu, když rozprašovala nechvalně známou jedovatou látku s názvem Agent Orange. „Pozoruhodný je v tomto ohledu také fakt, že jedovaté látky, které tvořily součást Agent Orange, byly vyráběné společností Monsanto Corporation, která vyrábí geneticky modifikované potraviny, u nichž bylo nezávislými studiemi potvrzeno – a v USA tvrdě mediálně potlačeno – těžké poškozování zdraví lidí i zvířat,“ dodává inženýr. Ale to už by bylo na jiné téma.

Expertova slova vyvrací běžné námitky kritiků ´chemtrails´, podle kterých jde o tak velkou konspiraci, že by se nutně musela prozradit. Nemusela. Když je palivo upravené, pilot to nezjistí. A ti, kteří se něčeho dovtípí, raději mlčí. Je krize a piloti se jako každý jiný o svou práci bojí.

Tím tedy letecký inženýr odpovídá na častý dotaz, zda chemtrails vznikají za použití civilních letů s tajně namontovanými nádržemi (mechanici o nich nevědí, existují totiž dvě úrovně dokumentace – jedna pro běžné mechaniky, druhá, kterou má k dispozici pouze výrobce) nebo speciálně upravených vojenských letadel. Používá se zkrátka obojí. Třeba proto, že jsou místa a situace, kde by stovky takto speciálně upravených vojenských letadel byly k ničemu – například Írán či Pákistán by asi sotva daly souhlas k přeletu západních vojenských letadel nad svým územím, proto se používá běžných komerčních letů a modifikovaného paliva.

Ptám se také na stíhačky. Ty prý ale k těmto úkolům používány nejsou, jsou příliš drahé. Jedna hodina provozu stíhačky je asi desetkrát dražší, než provoz velkého letadla. Navíc jsou příliš malé, takže by pro tuto činnost nebyly tak efektivní, protože mohou nést jen malé nádrže. Což ale neznamená, že by neznečišťovaly ovzduší, protože stíhačky mají zase pro změnu výjimku na kvalitu paliva.

CUI BONO?

Když přijmeme tezi o tom, že jsou na nás z letadel rozprašovány chemické látky, ptáme se přirozeně po příčinách těchto experimentů. Otázka je těžká, protože to, co vidíme, může sloužit několikerým cílům najednou.

„Důvody pro rozptylování jedovatých látek jsou v zásadě několikerého druhu: zkoušení či přímo masová aplikace chemických a bakteriologických zbraní či modifikace počasí za vojenským účelem.“

To říká letecký inženýr zcela bez obalu. Co si pod tím máme představit?

Pod tím prvním třeba testování odolnosti vlastního státu či zabíjení obyvatel nepřátelského státu, snižování porodnosti, a podobně.

Pod tím druhým pak může jít o vznik či zesílení některých meteorologických jevů – sněhových bouří, tornád, hurikánů, záplavových deštů či naopak sucha. „V některých případech to může být kombinováno s použitím dalších zbraní, jako je například HAARP, kdy elektricky vodivé substance rozptylované ve vzduchu slouží jako koncentrátor pro dálkové použití této zbraně.“

Vida – HAARP. Zase další téma na několikahodinový rozhovor. Vysmívaný zbraňový systém, protože podle některých science-fiction, ačkoli podle řady odborníků skutečný vojenský projekt. Můj host ale o jeho armádním využití nepochybuje ani na vteřinu. Ne, že bych o tom neslyšel a nevěřil tomu, ostatně jsem na to téma psal i komentář, který si vysloužil stejnou měrou pozitivní i negativní ohlasy (čtěte: Japonsko ve spárech HAARPyjí), ale přesto jsem udiven, že o tom někdo takto otevřeně hovoří. Přece jde o konspirační teorie, které šíří jen nevzdělaní lidé či lidé s příliš bujnou fantazií, jak se nám média snaží napovědět.

Letecký inženýr vytuší údiv a jen tak mimochodem dodá, že systémy analogické americkému HAARP mají a používají desítky let témeř všechny světové velmoci, především USA, Rusko, Británie, Čína, ale i Francie, Německo či Japonsko.

Tak tedy bakteriologické testy, vyvolávání nezvyklých meteorologických jevů, posilování ničivé síly HAARPu… To vše, říká expert, dnes na světě probíhá. Což ale neznamená, že co vidíme nad našima hlavama, je vždy přesně toto. Ne každá stopa za letadlem je nutně podezřelá z toho, že slouží armádním účelům nebo k testování dopadu bakterií na nic netušící veřejnost. Česko je křižovatka letecké dopravy, která navíc neustále narůstá. Je tedy běžné, že vidíme na obloze spousty kondenzačních stop. Musíme tedy rozlišovat, protože ne vždy se jedná o rozprašování chemikálií.

Ve skutečnosti, domnívá se letecký inženýr, nad Evropou probíhající rozptylování chemikálií souvisí především a pouze s úpravami počasí. Mohli bychom si oddychnout. Je ale k tomu důvod? Není ovlivňování počasí podobně nebezpečným jevem, který se může pyšnému člověku, hrajícímu si na Boha, vymstít?

Co tedy znamenají čáry, které můžeme běžně vidět na Českou republikou? ptám se ještě jednou. K čemu slouží?

Letecký inženýr je přesvědčen, že v českém prostoru jde výhradně pouze o experimenty s úpravami počasí. To platí ostatně pro celou Evropu. Jinými slovy, v Evropě většinou jiné projekty (rozprašování jiných látek než těch sloužících k ovlivňování počasí) neprobíhají.

„Musíme brát náš letecký a meteorologický prostor jako součást většího celku. Když něco vidím nad Prahou, neznamená to ještě, že by to bylo cíleno na Prahu,“ vysvětluje fyzik.

Evropa jako kontinent je malá a tísní se na ní spousty států – experimenty s počasím se nedají udržet na jednom místě, jde o složitý proces, kdy jeden zásah do atmosféry přirozeně vyvolá reakci někde jinde.

A v čem experimenty spočívají? Co se zkoumá? A myslíte, že je to stále ještě ve fázi experimentů, nebo jsou to už běžící projekty, které se realizují? táži se.

Pořád se ještě experimentuje – zkouší se, co to udělá. Když to rozprášíme tady, jak se to projeví? A jak se to projeví jinde? A jak se to projeví, když to rozprášíme třeba tady a za těchto podmínek? I když ale jde „jen“ o experimenty, nikdo je nepřizná.

Proč? Protože i experimenty mají zásadní následky. To je například velký rozdíl mezi USA a Evropou. Ve Spojených státech běžně připouštějí existenci projektů na úpravu počasí, v Evropě to ale není možné. To má několik příčin. V USA podobné projekty tolik tajit nemusí, protože jde o velkou zemi, se spoustou prostoru. Mnoho projektů může běžet na odlehlých místech, kde nikomu na první pohled nemusí vadit. Ne tak ale v Evropě, kde spolu sousedí mnoho států, které sdílejí svůj letecký a meteorologický prostor a kde sebemenší zásah v jedné zemi může ovlivnit dění v jiné zemi.

Když někde způsobí sucho, znamená to, že zase jinde začne pršet. A opačně. Nepodařený experiment může třeba znamenat povodně. Je otázka, zda například několik nedávných povodní v Česku nebylo vyvoláno nějakou takovou umělou činností, byť třeba jako nechtěný důsledek. Vždyť meteorologové srážky v takové intenzitě nepředpovídali a všichni byli situací zaskočeni. Když to říká, mluví letecký inženýr velmi vážně. Nemůžeme to vyloučit, říká. A já dodávám – skoro bych tomu i věřil. Vzpomínám si, jak jsem četl článek o tom, kterak svědci těsně před velkými povodněmi v roce 2002 viděli na nebi velmi nezvyklý úkaz, se kterým si ani meteorologové nevěděli rady. Takové anomálie bývají viděny vždy právě v souvislosti s použitím těchto sofistikovaných zbrojních systémů typu HAARP a podobně.

Ale zpět k tomu, proč se o experimentech nemluví. Přiznání toho, že se s počasím manipuluje, by roztočilo spirálu žalob, vysvětluje inženýr. Kdyby některý stát přiznal, že si pohrává s počasím, byl by to skandál. Jiné země by ho mohly žalovat, protože by mu mohly dávat za vinu některé anomálie v počasí nad svým územím, kterými byly poškozeny. Vinit ho například za sucho a neúrodu nebo naopak za třeba už zmiňované povodně. Proto je toto téma tabu. A také proto, že jakékoli přiznání by znamenalo pozornost veřejnosti a řadu problémů. A to ti, kteří chtějí potichu experimentovat nad našima hlavama, nemohou chtít.

DNES SE NEPRÁŠKUJE. I KDYŽ KDOVÍ?

Proč ale někdy stopy třeba celý týden nevidíme a pak zase v jednom dni je nebe jimi doslova prošpikované? chci vědět. Přitom počasí je v obou případech stejné a hustota leteckého provozu se také nemění. To mi nedává rozum. Znamená to, že některý den projekt běží a „sprejuje se“, kdežto jiný den se neexperimentuje?

Odpověď mne zaráží. „Stopy je usvědčují, ale ne vždy jsou vidět,“ říká letecký inženýr. Jinými slovy, vidíme-li nepřirozené čáry, je jasné, že něco probíhá, na druhou stranu, když čáry nevidíme, neznamená to ještě, že se nic neděje.

Tvářím se nechápavě. Vysvětlení přichází vzápětí – někdy je cílem vytvořit déšť a někdy naopak dešti zabránit. To záleží, o jaké počasí usilujeme.

Protože trvale udržitelné stopy působí jako katalyzátor oblačnosti (nabalují na sebe další oblačnost a často vedou ke zcela zatažené obloze), pak chci-li dosáhnout zvýšení oblačnosti (s cílem buď vyvolat déšť nebo snížit teplotu nad určitou oblastí), pak musím rozprašovat látky, které mraky pomáhají vytvářet. To jsou ony dlouhotrvající stopy. Takové látky budou na nebi dlouho vidět, protože jejich dlouhé trvání je záměrným cílem. Musí vydržet co nejdéle. Opatrně přikyvuji – to zní logicky.

Někdy chci ale naopak mrakům zabránit (rozehnat je, získat jasnou oblohu) – pak rozptyluji látky za účelem, aby se mraky nevytvořily. V takovém případě mají chemikálie jiné složení a nejsou na obloze vidět. Dešti se dá zabránit i tím, že se nechá spadnout jinde. To je například případ Izraele a palestinských území, kdy si Izraelci vypomáhají úpravou počasí tak, aby bylo více vláhy na území Izraele, kdežto palestinská území byla bez srážek.

To tedy znamená, že projekty probíhají i ve chvíli, kdy třeba žádné specifické stopy nevidíme. Stopy jsou tak důkazem, ale ne vždy. Zajímavé. To jsem netušil.

PROČ SE O TOM NEMLUVÍ?

Bavím se s leteckým inženýrem, co by se s tím vším dalo dělat. Je někdo, kdo by to přiznal, dosvědčil, popsal – tak jako vy? ptám se. Kroutí hlavou. Spousta jeho kolegů, kteří by přicházeli v úvahu, odešla do zahraničí a budují si vlastní kariéru. U nás se tím nikdo oficiálně nezabývá.

Úřady to nepřiznají, politici o tom ani nevědí. Kdo o tom ví, jsou tajné služby, do jejichž kompetence podobné záležitosti spadají, ale když se jich zeptáte, nejspíše to popřou.

A meteorologové? Těžko říci, proč ti, kteří by měli být (na vládě a armádě) nezávislými odborníky, klamou sami sebe i veřejnost. Mnoho z nich se tím vůbec nechce zabývat. Vědí, že je to kontroverzní téma, proto se mu vyhýbají. A ti, co se k tomu náhodou dostanou, raději o všem pomlčí. Kvůli vlastním předsudkům nebo kvůli strachu ze ztráty zaměstnaní se bojí mluvit.

Téma jeden čas hýbalo například veřejností v Německu, kde se jím dokonce zabývali i politici za tamní Stranu zelených. Posléze ale od toho dali ruce pryč a už o tom raději nemluví – evidentně podobné šťourání na některých místech vyvolalo nelibost.

A novináři? U nás se tématem v hlavních médiích nikdo nezabývá a když, tak je proto, aby ho zesměšnil. V zahraničí byli mezi žurnalisty odvážlivci, kteří se pokusili tabu prolomit, ale za cenu osobního postihu. Například podrobný a technicky a fyzikálně zcela správný článek o chemtrails byl uveřejněn v Las Vegas Tribune 19. srpna 2005 („Chemtrails Are Over Las Vegas“) redaktorem Marcusem Daltonem, který byl krátce nato vyhozen z redakce a jeho článek byl vymazán z databáze článků novin. Obsah článku je ale stále dohledatelný.

Také ve Velké Británii byl publikován v roce 2002 článek o testování chemických a bakteriologických zbraní rozšiřovaných mezi civilní obyvatele, mimo jiné i jejich rozptylováním z letadel. V USA vyšel článek na podobné téma v roce 2007.

Jsme tedy odsouzeni k tomu, že o experimentech, které se nám nad hlavou dějí, nic nebudeme vědět, protože oficiálně žádné neexistují? To se s tím opravdu nedá nic dělat?

A co byste s tím chtěl dělat? táže se letecký inženýr protiotázkou. Dnešní války se už dlouho vedou skrze ovlivňování počasí, velké státy to vědí a chtě nechtě na to musí být připraveny a proto si každý z nich vyvíjí podobné vlastní systémy, nebo se alespoň snaží důsledky zbraní druhých eliminovat (když o chystaném zásahu vědí dopředu, mohou se snažit tomu předejít). Je to jako s jadernou bombou, kterou chce mít každý, kdo na světové scéně něco znamená.

Tomu rozumím, ale veřejnost by o tom měla vědět. Letecký inženýr souhlasí. Stále mu ale není jasné, čeho chci dosáhnout. Když to lidé budou vědět, co se tím změní?

Přemýšlím nad tou otázkou. Sám nevím. Možná mi jde jen o to, aby lidé prokoukli a uviděli věci z jiné perspektivy. Aby nežili v naivní představě, že vlády konají jen pro jejich dobro, ale že mnohem častěji páchají za jejich zády spíše to zlé. A aby proto byli obezřetnější. Možná, kdyby se podařilo takovou věc prokázat, snáze bychom pak uvěřili i dalším „konspiracím“, které nám dosud připadají až příliš nepravděpodobné a nebo tak hrozivé, že raději každou myšlenku na ně zaháníme.


Zajímavé odkazy, které jste nám poslali do redakce:

Video:
Německá RTL o chemtrails:

Podivná obloha v Bratislavě:

České Budějovice:

Záběry sprejování:

Slovenská JOJ TV o chemtrails:

Články o chemtrails:
http://www.rense.com/politics6/chemdatapage.html

Fotografie:
http://skywatch.rajce.idnes.cz/GOOD_BYE_BLUE_SKY…/
http://imageevent.com/firesat/strangedaysstrangeskies?z=3&c=4&n=1&m=-1&w=4&x=0&p=14
http://trentslist.org/trents-blog/69-announcements/313-cia-company-evergreen-international-aviation-connection-in-planned-planetary-genocide

Pohyby letadel
http://www.flightradar24.com/

www.prvnizpravy.cz

Reklamy

One thought on “Rozhovor s leteckým inženýrem nejen o chemtrails

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s