Vakcíny pro Česko? Politici kývou ze strachu

V Česku si dosud virus prasečí chřipky nevyžádal ani jednu oběť, přesto země utratí za očkovací látky stovky milionů korun. Kromě prostořekého Davida Ratha se ale málokdo opováží rozhodnutí vlády kritizovat. Je to obchod se strachem, připustil před časem na vládě tehdejší premiér Mirek Topolánek, když pro vakcíny zvedal ruce.Světová zdravotnická organizace (WHO) přiživuje paniku kolem prasečí chřipky. Po dlouhých čtyřiceti letech se rozhodla vyhlásit pandemii, navíc tvrdí, že bude nejhorší, jakou svět poznal. 

Proti doporučením z WHO se ale málokdo kriticky postaví. Vlády jednotlivých zemí jen automaticky přebírají její rady. Ačkoli jde o navýsost politické téma, politická debata se o něm nevede.

Česká vláda je toho důkazem. Byl to ještě předchozí Topolánkův kabinet, který se rozhodl zarezervovat si výrobu vakcín. „Je sebevražedné to neodsouhlasit,“ přimlouval se tehdy za rezervaci vakcín ministr práce Petr Nečas. Podobně mluvil exministr financí Miroslav Kalousek. „Nemáme jinou možnost, než to odsouhlasit. S farmaceutickými firmami bohužel nemůžeme bojovat, je to obchod se strachem,“ připustil podle informací iDNES.cz z vlády tehdy sám premiér Mirek Topolánek.

Nafouklá mediální bublina

A strach skutečně působí. Tehdejší ministryně zdravotnictví Filipiová sice upozornila na to, že vakcíny nemusí být nakonec využity, ale protože nelze riziko předem odhadnout, nákup doporučila. Vláda ho schválila jednomyslně.

Dopředu tak podepíše smlouvy o rezervaci a po několik let bude platit stamiliony korun za rezervační poplatky. Za látku samotnou pak utratí další stamiliony až miliardu. Farmaceutické firmy tak mohou být spokojeny, podobně si vakcíny dopředu zamluvily všechny velké západní země. – čtěte Chřipka je pro farmaceuty spása

Jako první na tento problém poukázal exministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath. „Některé vlády tu více, tu méně tomu tlaku podlehnou, nakoupí za miliardy antivirotika, která propadnou a pak se odvezou do spaloven,“ řekl před časem. Podle něj je prasečí chřipka – podobně jako ta předchozí ptačí – nafouklou mediální bublinou vytvořenou na zakázku výrobců antivirotik.

Podobně mluví i primář poradny podpory zdraví v RMA Centru v Holešovicích Karel Erben. „Hřích ministerstva zdravotnictví je v tom, že zprostředkovává výrobu a distribuci očkovacích látek, ale nepostará se o to, aby bylo méně nežádoucích reakcí,“ tvrdí lékař.

Podle něj stát farmaceutickým firmám nahrává a dostává se tím do střetu zájmů. Místo drahých očkovacích látek by měl přitom spíše podporovat zvýšení individuální imunity obyvatel, aby pandemie neměla takový dopad.

Zvyšovat imunitu ale není pro farmaceuty zajímavé. Lidé by pak byli odolnější i proti dalším chorobám a firmy by přišly o své zisky. „Výrobci léků jakoby konstruovali ty léky proto, že to pacientům uleví od bolesti. Ale chraň pánbů, aby se to dotklo příčiny nemoci a aby ji to vyléčilo. Protože oni potřebují dlouhodobý odběr,“ řekl Erben na adresu farmaceutických gigantů.

Látky nejsou vyzkoušené

Důvěra vlád ve výrobce vakcín jde dokonce tak daleko, že při jejich výrobě nebude z důvodu úspory času dodržen obvyklý testovací režim. Například britská vláda, která hodlá očkovat veškeré obyvatelstvo, tvrdí, že s ním začne už pět dní od vyrobení vakcíny. Tedy bez vyzkoušení, zda je přípravek vůbec v pořádku.

Česká vláda se ale dušuje, že tak zbrkle postupovat nebude. „Britové zvažují očkování vakcínou, která ještě neprošla registračním procesem, Česká republika ale nemá žádné důvody tato opatření zavádět,“ uvedla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Přípravky proti chřipce totiž mohou mít řadu vážných vedlejších účinků. Například slovenští vědci z bratislavské Akademie věd nedávno v Praze uvedli, že nadbytek Tamiflu může škodit mozku. Vedlejší účinky na mozek podle nich mohou souviset právě s překotným vývojem léku, kdy nebyl čas ho pořádně vyzkoušet. – více o možných vedlejších účincích

O tom, že historie farmacie zná spoustu takových příkladů, není pochyb. Erben připomíná uspávadlo doporučované v minulosti těhotným ženám, které nakonec vedlo k deformacím plodu. Rodily se děti s nedovyvinutými dolními končetinami či anomálním počtem prstů na nohou.

Když epidemie prasečí chřipky ve Spojených státech poprvé vypukla v roce 1974, vyžádala si více obětí právě vakcína, která ji měla zmírnit. „Epidemie zahubila nakonec méně lidí než nedokonalá vakcína proti ní,“ řekl MF DNES předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Navíc také vůbec jasné, zda vakcíny pomohou. „Jejich účinnost je nesrovnatelně menší než u normálního očkování proti neštovicím. Navíc jsou tam vedlejší reakce,“ upozorňuje Erben.

Vir může také stále mutovat, takže čerstvě dodaná vakcína může být nakonec zbytečná a proces její výroby může začít nanovo. „Vir si může vyměnit informace s běžnou chřipkou a pak by mohl být odolný vůči nynějším lékům Tamiflu či Relenza,“ tvrdí Prymula.

Ve světě se už vyskytl případ, kdy na člověka s prasečí chřipkou nepůsobí lék Tamiflu, byť je výrobcem prezentován jako účinný. – čtěte Na dánského pacienta s prasečí chřipkou nezabírá tamiflu 

O tom, že se ministerstvo přece jen bojí případných vedlejších účinků svědčí i to, že nakonec neuzavřelo smlouvu s americkou firmou Baxter, třebaže ta bude mít vakcínu jako první a navíc má výrobnu přímo na našem území. Podle ministerstva nedošlo k dohodě proto, že Baxter nedokázal včas zaručit bezpečnost vakcíny.

Firma sama navíc v únoru Českou republiku ohrozila, když do této pobočky poslala testovací materiál nakažený virem – tehdy ještě ptačí – chřipky. Jen náhodou se českým vědcům podařilo kontaminovaný vzorek zadržet a zabránit tak rozšíření viru. Firma sama se poté skandál snažila zlehčit.

Někteří zahraniční novináři přitom poukazují na to, že zaslání kontaminovaného vzorku, který putoval i na další místa v Evropě, mohlo být záměrné. Baxter tak například v této souvislosti čelí v Rakousku žalobě, kterou na něj podala rakousko-irská novinářka Jane Burgemeisterová. – o skandálu čtěte zde

Ta se domnívá, že viry prasečí chřipky mohly být vypěstovány uměle, aby si výrobou protilátek farmaceutické firmy zajistily štědré zisky. „Je možné takovou kombinaci v laboratořích udělat a vypustit ven, ale spíše vypadá pravděpodobně, že to vzniklo nějakou škodolibostí v rámci přírody,“ myslí si ale Erben. Dodává však zároveň, že podobné myšlenky tak úplně zavrhovat nelze.

psáno 23. července 2009

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Politika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s