Bin Goldstein zneškodněn. Co bude dál?

Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Předčítali nám ji před spaním deset let, během kterých se svět naučil toho vousatého pána milovat i nenávidět. Pohádky končí šťastně, zlo je potrestáno, dobro vítězí. Stejně tak ta o Usámovi. Ale jaká bude další?

Tento komentář píši jako omluvu těm vnímavým čtenářům, kteří se zlobí, že i Prvnizpravy.cz zveřejňují zahraniční historky o tom, kterak americký prezident Obama dlouho váhal, ale pak řekl „It’s a go!“ a do pákistánského domku naběhlo speciální americké komando, zastřelilo nejhledanějšího teroristu světa, pak ho zabalilo do prostěradla a hodilo do moře. Komentáře o tom, jak se ke smrti arciteroristy vyjadřují naši i zahraniční politici (na politiky vazalských států, jak proamerické země běžně nazývá Zbigniew Brzezinski, se sluší, aby Bílému domu blahopřáli). A prognózy všemožných expertů, kteří varují, že se teď muslimové budou zase o trošku více zlobit a proto je potřeba přijmout všelijaká bezpečnostní opatření.Přirozeně, že tyto agenturní zprávy jsou mystifikací a reakce politiků jsou jen reakcemi na tuto mystifikaci, protože až na hradního vicekancléře Petra Hájka nikdo nemá odvahu říci, že to mystifikace je. Jen prezident Václav Klaus si zachoval jistou míru nadhledu a zatímco všichni ostatní blahopřejí USA ke smrti „zrůdy“ Usámy bin Ládina, prezident své prohlášení formuloval precizně – vyjádřil potěšení nad tím, že byl „zneškodněn symbol terorismu“. A to je nesporně pravda, ať už Američané Usámu chytili teď, před dvěma lety nebo lety deseti, ať už chytili Usámu opravdu a nebo jenom jako – zkrátka se nyní rozhodli toho bubáka zničit asi podobně, jako jsme před pár dny pálili čarodějnice, symbol zla a odcházející zimy. Symbol už neexistuje.

Žijeme zkrátka v matrixu a proto je třeba o matrixových zprávách vědět, protože – jakkoli jsou nesmyslné – naším matrixem hýbou a zcela jistě ho pozmění, tak jako ho pozměnila před deseti lety událost 11. září. Můžeme si o matrixu myslet cokoli, ale protože jsme chtě nechtě jeho součástí, neuškodí vědět, že se jeho tvůrci rozhodli jednu klíčovou postavu obětovat. Proto jsou ty zprávy nutné a když je umíme správně číst a analyzovat, ani nám vadit nemusí.

Matrixové zprávy je také dobré znát proto, že často odhalují doslova školácké chyby jeho tvůrců – ať už je to mystifikační fotografie mrtvého Usámy, vytvořená v počítačovém programu ze dvou různých fotografií nebo další, před pár dny Bílým domem zveřejněný falzifikát, rodný list Baracka Husseina Obamy. Krom toho, že nám běhá mráz po zádech z představy, že si někdo dovolí tak bezostyšně lhát a manipulovat, můžeme být na druhou stranu rádi – zase se prozradili. A nejsou tak dobří, jak si myslí.

Zbývá teď otázka, jakou pohádku nám budou předčítat nyní. Kdo sehraje roli Emanuela Goldsteina z Orwellova 1984, fiktivní osoby, kterou se všichni učili nenávidět a která už jen svojí existencí utužovala oddanost k režimu (byl to renegát, který dříve sloužil Straně a pak se stal jejím úhlavním nepřítelem, stejně jako Usáma byl dříve agentem CIA, aby se později proměnil v noční můru USA a vůbec „světového společenství“). Bin Ládin je přesně takovým Goldsteinem. Ten pravý, původní agent CIA, je pod drnem nejspíše už celou dekádu, ten fiktivní byl dopaden teprve před pár dny.

Proč to tak dlouho trvalo? Proč nejmocnější a nejlépe vyzbrojená armáda světa hledala vousáče deset let? Proč ho hledala ne kvůli útokům z 11. září, ale – jak vyplývá ze seznamu hledaných teroristů – kvůli účasti na útocích z roku 1993? Proč se během těch deseti let objevovaly různé nahrávky a videozdravice, ve kterých Usáma vypadal pokaždé jinak? Proč tak rychle zničili jeho tělo? A proč to vše až nyní, téměř v předvečer desetiletého výročí útoků na newyorská dvojčata? Je to kvůli vylepšení povadlých preferencí prezidenta, jehož barva kůže už přestává táhnout a od kterého se Američané odvracejí, protože krom Nobelovy ceny za mír si nemůže připsat žádný kladný bod? Nebo je za tím něco více?

Celý „oficiální“ příběh nedává totiž vůbec smysl, vykazuje velkou míru nelogičnosti a je zkrátka nevysvětlitelný, pokud se snažíme uvěřit jen tomu, co média tvrdí. Vše dává smysl jedině za předpokladu, že ho odvrhneme a přijmeme teze, v médiích vysmívané jako konspirační. Například tu, že nyní polapený a popravený Usáma pravým Usámou nejspíše není a co nyní sledujeme, je pouhým divadlem a předehrou událostí příštích.

Proč by ale Spojené státy vytvářely takový příběh? I na to odpovídá Orwell. „Jak udržet v chodu kola průmyslu, aniž by vzrostlo skutečné bohatství světa? Zboží se vyrábět musí, ale nesmí se distribuovat. V praxi existuje jediný způsob, jak toho dosáhnout: nepřetržitá válka,“ píše Orwell. Válka proti internacionálnímu terorismu je přesně tím kýženým typem války – povede se totiž nepřetržitě, jak nám Bush už od počátku sliboval.

Obama, Osama a co bude dál?

Budou ale moci Spojené státy vést svou válku proti terorismu i nadále účinně, když největší zlosyn už neexistuje? Dá se stejně tak odhodlaně bojovat proti amorfní organizaci Al-Kajda, když už si ji nebudeme moci tak snadno personifikovat? Když nebude mít onu tvář, na kterou bychom mohli po orwellovsku plivat a házet slovníkem newspeaku?

Jistěže dá, ale bude to těžší. USA (lépe řečeno ti, kteří dnes USA ovládají) si toho musejí být vědomi a proto jsem přesvědčen, že obětovali-li Usámu, učinili tak proto, že mají lepší plán. Možná mají v záloze nějakého jeho následníka, který bude ještě hrozivější a nebude tolik zkompromitován. Vždyť Usámovi se už kvůli těm zfalšovaným videím leckdo smál a jeho postavička se stala terčem vtipů, parodií, gagů a filmových skečí – jakousi komixovou figurkou, které jsme se báli jen tak naoko a spíše nám byla pro smích nebo jsme ji i litovali, protože jsme zkrátka nevěřili tomu, že by obchodník se šrotem mohl provést tak složitou teroristickou operaci…

Proto jsem přesvědčen, že tento tah americké administrativy je součástí mnohem sofistikovanějšího plánu. I když může sledovat krátkodobý cíl (pozvednutí popularity Baracka Obamy), oněch deset let není náhodných. Americká geopolitika funguje v určitých dekádách a šrouby Nového světového řádu se utahují postupně v přibližně desetiletých intervalech.

Když v roce 1990 americký prezident a otec Obamova předchůdce George H. Bush v jednom ze svých projevů ohlašoval – kupodivu 11. září – začátek Nového světového řádu, byl tento termín už roky znám a používán. Přesto například Margaret Thatcherová tento projev označuje za jakýsi počátek zrodu NWO (new world order, nového světového řádu). Nutno dodat, že jej tehdy komentovala nesouhlasně. V té době si Bush starší připravoval cestu k první válce se Saddámem Husajnem, ve střední a východní Evropě bylo už po sérii barevných revolucí, kdy se po domluvě USA a SSSR hroutil bipolární svět a zanedlouho se měl rozpadnout i samotný Sovětský svaz. Nový světový řád měl označovat novou éru, kdy už nebudou proti sobě stát dva nepřátelské bloky, ale války se povedou jen proti nezbedným státům, jako je Irák, Jugoslávie či Haiti. Zvláštní je, že i tehdy Bush lhal – odvolával se na to, že podle satelitních snímků Kuvajt zaplavily irácké jednotky, ačkoli na těchto snímcích, které si později jeden novinář vyžádal, byla vidět jen prázdná poušť.

Pak nastalo 11. září 2001, dlouho předvídané, ve filmovém průmyslu ještě před samotným provedením ztvárněné – a opět trestná výprava do Afghánistánu (hájit pole makovic) a druhá trestná výprava proti Saddámu Husajnovi (hájit pole ropná). A opět se lhalo a – nyní už Bush ml. – opět mával „důkazy“ o tom, že má Irák zbraně hromadného ničení.

Od té doby uběhla zase celá jedna dekáda, takže letos v září budeme mít pěkné kulaté výročí newyorských atentátů. Načasování polapení Usámy bin Ládina je tedy více než symbolické. Navíc, stejně jako před první trestnou výpravou na Saddáma, probíhají i nyní barevné revoluce, které mění tvář – nyní pro změnu severní Afriky a středního východu. Bude to, spolu s chycením Usámy a završením první dekády boje proti terorismu, předzvěst dalších trestných výprav USA, tentokrát do Íránu, o kterém někteří v USA a Izraeli sní už roky? Lecos by tomu napovídalo.

Uzavírá se tak zřejmě jedna kapitola. USA nemohou bojovat na vícero frontách, ukázalo se, že i pro světového četníka to je nesmírně obtížné. A tak si možná připravují půdu pro novou ofenzivu. A zase se – jako v roce 1990 a 2001 – lže a mává zaručenými „důkazy“ o tom, jak zbraně hromadného ničení má pro změnu – Írán.

To je mnohem uvěřitelnější vysvětlení událostí, kterých jsme byli a kterých jsme svědky. Pohádky o zlém Usámovi jsou jen pro děti a – pro pana Pehe. I když on sám jim asi také nevěří, jen dostal ve výcvikovém středisku Bilderberg úkol tyto lži šířit a pomlouvat každého, jehož selský rozum se podobným nesmyslům uvěřit zdráhá.

www.prvnizpravy.cz