Chystá se v Teplicích mešita občanům za zády?

I když to představitelé města popírají, práce na mešitě v Teplicích pokračují, tvrdí protiislámský aktivista Valentin Kusák.

Zakladatel občanského sdružení AntiMešitaHK Valentin Kusák kromě boje proti výstavbě muslimského svatostánku v Hradci Králové monitoruje i situaci v ostatních českých a moravských městech, kde muslimská komunita usiluje o vybudování mešity. Týká se to například Trmic u Ústí nad Labem, Teplic či Brna.

Právě v Teplicích přitom přestavba bývalého lázeňského objektu pomalu pokračuje – za zády veřejnosti a přes chlácholení zdejšího primátora a oblíbeného senátora ODS Jaroslava Kubery.

„V Teplicích je nebezpečí stavby mešity už dlouho. Mluvil jsem o tom telefonicky zhruba loni v říjnu s Kuberou a ten mi říkal, že se nic neděje. Včera jsem volal na Stavební odbor Magistrátu, kde mi řekli, že muslimové již mají objekt pro mešitu a přestavují ho,“ řekl pro Prvnizpravy.cz Kusák.

Kusák se totiž řečmi politiků nenechal odbýt a sám se v Teplicích informoval na aktuální stav. „Muslimové to obešli tím, že dle pracovnice odboru vše uvádějí jako ´kanceláře´,“ vysvětlil.

Kusák před časem založil iniciativu proti královéhradecké mešitě. Shromáždil několik tisíc podpisů, nedávno také uspořádal přednáškový večer v sále zdejší Vědecké a technické knihovny, kterou navštívila řada místních občanů nespokojených s představou muslimské modlitebny. Akce se zúčastnili i místní politici i poslanci, kteří se záměrem vybudovat v městě mešitu také nesouhlasí.

Kromě aktivit v Hradci Králové založil Kusák i občanské sdružení AntiMešita-Envi,o.s. To má podle zákona o občanských sdruženích a stavebního zákona právo vstupovat do stavebního řízení občanských sdružení zaměřeného na ochranu životního prostředí. „Pokud se do řízení dostaneme, můžeme dávat návrhy, protinávrhy a připomínky,“ tvrdí Kusák.

Redakce Prvnizpravy.cz má k dispozici emailovou komunikaci Kusáka s úředníky teplického magistrátu. Na jeho dotaz v ní referentka odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Teplice Jaroslava Horáková připouští, že práce na objektu, který muslimové pro potřeby zřízení modlitebny zakoupili, pokračují.

„Stavebník – vlastník budovy provedl ohlašovací povinnost stavebních úprav dne 11. 8. 2010. Po dokončení schválených stavebních úprav budovy podá žádost o kolaudační souhlas se stanovisky příslušných dotčených orgánů. Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v ;platném znění podle § 122 odst. 3 kolaudační souhlas není správním rozhodnutím a proto se nevede řízení. Z ;tohoto důvodu Vám nelze oznámit podání žádosti o kolaudační souhlas a přijímat připomínky účastníků řízení,“ napsala Horáková.

Z telefonického rozhovoru Kusáka s úřednicí ale vyplynulo, že muslimové v objektu zbourali příčku a budou žádat o kolaudační rozhodnutí. Vše přitom nahlásili jako kanceláře, takže úřady proti jejich postupu v zásadě nemohou nic namítat.

Projekt se připravuje už třetí rok

Celý projekt teplické mešity se údajně připravuje od roku 2009. Tehdy muslimská obec v Teplicích za účelem vybudování mešity zakoupila objekt v lázeňské části města (budově č.p. 1224 u Nových lázní v ;Teplicích).

Loni na jaře se záležitostí zabýval místní tisk, Teplický deník. Ten ale tvrdil, že prý jde to fámu, mešita se prý stavět nebude.

A to i přesto, že oficiální časopis Ústředí muslimských obcí „Hlas“ mluví o mešitě velice vážně. Ačkoli na veřejnosti muslimové tvrdí, že na další mešity nemají peníze a že jim české úřady ve stavbě mešit brání, ve skutečnosti se ve svém vlastním interním periodiku povzbuzují novinkami, jako je tato:

„Jedna z největších událostí muslimské obce v Teplicích je nákup pozemku, který se nachází v lázeňské zóně centra Teplic. Pozemek má rozlohu 987 m2, uprostřed stojí dvoupodlažní budova se suterénem o celkové ploše 432 m2, která bude v budoucnu sloužit jako nová teplická mešita,“ píše se v časopise Hlas, vydaném 13. prosince 2009.

Existují také webové stránky v arabštině, které se teplické mešitě věnují. V jejich závěru jsou fotografie budovy ve stavu, v jakém ji muslimská komunita zakoupila (http://mosqueteplice.blogspot.com/). Podle tvrzení člověka z prostředí muslimské komuniy je prý v textu uvedeno i to, že teplickým souvěrcům na celou stavbu přispěli sponzoři ze Saudské Arábie.

Již před několika lety se obyvatelé Teplic v petici proti výstavbě mešity ve velkém množství jasně postavili a plány zmařili. Na Facebooku také vznikla skupina, která si výstavbu mešity v Teplicích nepřeje (http://www.facebook.com/group.php?gid=123201684376052).

Říká Kubera pravdu?

Podle Kusáka, ale i podle zdrojů z muslimské komunity, hraje v celé záležitosti významnou roli právě teplický primátor. Kusák mu vytýká, že o stavbě mlží. Politik je známý svými neotřelými a politicky nekorektními názory, když ale přijde na téma teplické mešity, mluví shovívavě.

Dlouhodobě opakuje, že v Teplicích o žádnou mešitu nejde. Podle něj se vedl spor pouze o to, zda bude u jednodo objektu minaret. „To byl ten spor, protože oni chtěli na svém pozemku udělat malý minaret, ale oni se toho vzdali a už od té doby se s tím nic neděje,“ řekl už dříve Kubera v rozhlase.

A ve zmíněném textu Teplického deníku vše vysvětluje předvolebním bojem: „Primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS) se nad takovouto informací redakce jen pousmál. Je to podle něj obdobná fáma, jako že se bude oplocovat parkoviště u nefunkčního OBI, aby zde auta nemohla stát. Vše označil za předvolební triky,“ píše deník.

„Od kamaráda z Teplic jsem dobře informován o propojení osob kolem primátora Teplic s arabskými podnikateli v Teplicích. Primátor ví o celé stavbě od začátku a podle mého informátora to měl být i on a jeho lidé, kdo doporučil arabským podnikatelům, aby nehovořili o stavbě jako mešitě, ale jako o islámském centru nebo sídlu nadace, v němž je i modlitebna,“ řekl však pro Prvnizpravy.cz insider z muslimské komunity.

Kubera se ale brání. „Je to blbost, ani mešita, ani minaret, nic se tam stavět nebude. Možná maximálně nějaká menší modlitebna, ale tu oni mají pomalu v každým baráku,“ reagoval už dříve Kubera.

Připustil ale, že v Teplicích funguje početná arabská mešita, což je podle něj dáno tím, že jde už tradičně o nejvýznamnější klientelu teplických lázní.

„Já říkám, že jsme připraveni lépe, než jiná města na to, až ten exodus nastane a bude jich tady hodně. My už to víme, když arabské děvče v dlouhé dašdaše projde Hradcem Králové, tak tam určitě vyvolá větší pozdvižení, v Teplicích si ji absolutně nikdo nevšimne, běžně chodí do krámu, zajímavé je, že nakupují v krámech ty nejkrásnější kostýmky a ty nejkrásnější věci a mě pořád vrtalo hlavou, ale kdy to nosí. Ony to nosí potom v té dámské části toho domu, tam si to užijou a namalujou se šminkami a tahle to je, jenom navenek chodí v těch hábitech,“ nechal se slyšet Kubera se svým typickým humorem.

Abbasův bratranec?
 
V čele Muslimské obce v Teplicích stojí Marei Abbas, který je i současně imámem a kazatelem teplické mešity.

Muslimská komunita má v Teplicích už dlouhou tradici, ale až v březnu 2009 proběhla zakládající schůze muslimské obce Teplice, které se zúčastnilo 21 věřících. Muslimskou obec poté uznala Výkonná rada Ústředí muslimských obcí v Praze a následně byla podána žádost o registraci na Ministerstvo kultury, které teplickou obec oficiálně zaregistrovalo 20. dubna 2009.

Abbás má být podle nějterých lidí dokonce blízkým bratrancem současného prezidenta palestinské autonomie Mahmuda Abase, představitele Organizace pro osvobození Palestiny.

„Mezi vůdci muslimů v Teplicích jsou i příbuzní součastného prezidenta palestinské autonomie Mahmuda Abase a představitele OOP (Fatahu) v ČR – konkrétně jde například o pana Marei Abbase, který je prý dokonce jeho blízkým bratrancem, tento pán je předsedou muslimské obce v Teplicích. Asi si dovedete představit, jaké pozdvižení může vyvolat tato informace o propojení předního představitele ODS Kubery s takovýmito lidmi?“ prozradil pro Prvnizpravy.cz insider z prostředí muslimské komunity.

„Jak že se ten pán jmenuje? To jméno jsem v životě neslyšel,“ odmítl to Kubera.

Pokus ověřit tuto informaci se ale setkal s nezdarem. Redakce oslovila jak samotného Abbáse v Teplicích, tak Vladimíra Sáňku z Islámské nadace v Praze, který figuruje jako neoficiální mlučí českých muslimů.

Ptali jsme se, jak daleko je výstavba mešity v Teplicích, proč je rekonstrukce objektu vůči úřadům prezentována pouze jako úprava kancelářských prostor a proč je obecně záměr postavit mešitu popírán, když se o něm otevřeně mluví v muslimské komunitě. Chtěli jsme také vědět, zda na stavbu přispěli saudskoarabští či jiní zahraniční sponzoři a pokud ne, kde chce muslimská komunita vzít tolik peněz, které jsou na stavby mešit v Brně, Teplicích a Hradci Králové potřeba. A ptali jsme se i na to, zda je Marei Abbas skutečně blízkým bratrancem současného prezidenta palestinské autonomie.

Odpovědi jsme ale nedostali. Představitelé teplické mešity zřejmě neumějí česky, takže na mail raději ani nereagovali. A Vladimír Sáňka se vymluvil na to, že jejich mluvčím není.

„Otázky by měly být směrovány na někoho jiného. O přestavbě objektu v Teplicích samozřejmě vím, ale to, co je například uvedeno v žádosti o stavební povolení, informace nemám. Nebudu se tedy vyjadřovat za Muslimskou obec v Teplicích, je to samostatný subjekt a já nejsem jejím mluvčím,“ odepsal redakci Prvnizpravy.cz Sáňka.

V obecné rovině se ale k problému vyjádřil. „Je zajímavé sledovat, jak určitou část naší veřejnosti irituje samotné slovo ´mešita´. Z islámského hlediska rozumíme mešitou jakýkoliv prostor (místnost), která je přístupná ke konání pěti povinných modliteb a kde se vždy nějaká skupina muslimů k takovým modlitbám schází. V evropském kontextu je však význam mnohem širší, jedná se spíše o kulturní centra se širokou škálou možných aktivit. Tyto aktivity jsou v mezích zákona, takže žádné obavy nejsou na místě, naopak se tyto aktivity dají monitorovat a také se tak děje,“ napsal Sáňka.

„Proto se nesnažte někoho chytat za slovo, když se v nějakém dokumentu uvede např. ´společenské prostory a kanceláře´ (už proto, že tam společenské prostory a kanceláře skutečně jsou) a pak uslyšíte mezi muslimy používat slovo ´mešita´. Součástí těchto objektů, a stejné je to i v Praze a v Brně, je rovněž modlitební místnost. Proto muslimové neřeknou, že jdou do ´společenských prostor a kanceláří´, ale řeknou jednoduše, že jdou do mešity nebo do modlitebny,“ dodal.

Muslimové hrají ublížené

Na celé záležitosti je zajímavý i dvojí přístup představitelů muslimské komunity. Na jednu stranu se snaží směrem na veřejnost vytvářet dojem, že nové mešity nechystají a to především proto, že cítí nepřátelství úřadů či církví, na druhou stranu v skrytu práce na získání a přestavbách nových objektů na mešity pokračují, což se ale na veřejnost dostat nesmí.

Například ještě loni v březnu si Sáňka na konferenci „Duchovní život ve svobodné společnosti“ stěžoval, že „výstavbu dalších (mešit) blokují úřady a ostatní církve, muslimové se tak scházejí spíše v provizorních modlitebnách.“

„Úřady zablokovaly například opakované pokusy o výstavbu mešity v Teplicích, kam mnoho muslimů jezdí na léčení, nebo v Ostrově,“ řekl také Sáňka na konferenci.

Přitom už od roku 2009 musel vědět, že muslimové mají další objekt pro mešitu v Teplicich, což sám publikoval v časopise „Hlas“, který vydává.

„Tato skutečnost (že se chystá mešita v Teplicích, pozn. red.) je mezi muslimy již víc jak dva roky známa. Nejedná se tedy o nic převratného. Co je podle mě smutné, je opětovné pokrytectví některých představitelů podílejících se na tomto projektu Islámského centra,“ tvrdí k tomu Lukáš Lhoťan z Libertas Independence Agency blízkého brněnské muslimské komunitě.

„Někteří z těchto představitelů mají domluvenou zákulisní dohodu s místní samosprávou a úředníky ze státní správy, že nebudou výstavbu mešity blokovat. A to výměnou za to, že představitelé investora mešity budou na české veřejnosti hovořit o objektu jako o sídlu obce či Nadace, a jen uvnitř muslimské komunity jako o mešitě,“ dodal.

Sáňka k tomu poznamenává, že svá tehdejší slova vztahoval jen na starší případy pokusů o výstavbu mešit:

„V jedné ze svých přednášek na Husitské teologické fakultě jsem řekl, že úřady blokují stavbu mešit, když jsem hovořil o několika konkrétních případech. Jednalo se o pokus vystavět mešitu v Teplicích v roce 1995 a pak v roce 2004 a také o schvalovací řízení v Brně koncem 90. let, během kterého byly ze strany Městské části kladeny nejrůznější překážky, než byl projekt schválen. Bylo rovněž provázeno xenofobními výroky ze strany některých členů zastupitelstva. Nic z obav se nepotvrdilo. Ve své přednášce jsem nemluvil v obecném smyslu a neřekl jsem, že další stavby úřady blokují. Má slova byla pravděpodobně zevšeobecněna a tím i zkreslena někým, kdo o konferenci referoval,“ řekl pro Prvnizpravy.cz předseda pražské Islámské nadace Vladimír Sáňka.

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/z-domova/chysta-se-v-teplicich-mesita-obcanum-za-zady/

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s