Ohlédnutí za návštěvou z Izraele. Co dohodla Bibiho parta se servilní českou vládou

V těch dnech byla Praha doslova prolezlá agenty Institutu pro výzvědné a zvláštní operace (Mossadu). Dopravní uzavírky, omezení, ostřelovači, ochutnávači (nějak nerozumím proč, když košér jídlo dodává, jako vždy, Aaron Gunsberger ze Starého města pražského?), 500 českých policistů v akci, bezpečnostní složky v pohotovosti. Kolonu vládních vozidel zahraniční návštěvy doprovázely k Úřadu vlády vozy uzpůsobené pro rušení dálkově odpalovaných bomb.

V Česku se to agenty Mossadu hemží i normálně, ale média o tom nereferují. Jediná událost, kdy sdělovací prostředky připouštějí, že zde Mossad operuje, je situace jako ta z minulého týdne.

O čem je řeč? O návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho sedmi ministrů v Praze ve dnech 17. – 18. května. Médiím neradno příliš věřit, ale když psala, že taková opatření se jen tak nevidí, nebo že jsou srovnatelná jen s příjezdem amerického či ruského prezidenta, pak tomu klidně věřme. V tomhle nekecají.

Za normálních okolností (u jiné zahraniční návštěvy) by šlo o běžnou akci. V případě izraelského premiéra jsou ale bezpečnostní opatření vyšponovaná na maximum. „Patří do kategorie návštěv, jako byla cesta prezidenta USA či prezidenta Ruska do Prahy,“ potvrzuje mluvčí Policejního prezidia ČR Veronika Hodačová.

***

V předvečer návštěvy jsem se v souhrnném článku (Bibi opět v ČR. Co tot ti Izraelci pořád domlouvají?) zabýval úvahami o tom, co zde bude izraelská vláda vlastně dojednávat. Už dříve jsem psal, že podle některých informací se chystá velký česko-izraelský projekt, který bychom mohli pracovním názvem pojmenovat „Praha – Nový Jeruzalém“, kdy Česká republika údajně poskytne azyl velkému množství z Blízkého východu před hrůzami války s Íránem prchajících Izraelců.

Pojďme se tedy touto optikou podívat na návštěvu, která už proběhla. O takovém záměru nebudou média přirozeně informovat nikdy (leda až na poslední chvíli, až budeme postaveni před hotovou věc) a proto nečekejme ve sdělovacích prostředcích přímé zmínky o něčem takovém. Musíme číst mezi řádky a vyhodnocovat předkládané útržky informací.

Potvrzují útržky informací z poslední návštěvy výše popsanou spekulaci? Posuďte sami.

O téměř unikátním projevu spřízněnosti obou zemí, kdy se obě vlády sejdou ke společnému jednání, jsem už psal. Už jen tuto informaci bychom měli opatrně vyhodnocovat. Ačkoli se Nečasův kabinet snaží budit dojem, že společné jednání vlád dvou zemí (říká se prý tomu mezivládní konzultace) je běžné, není tomu tak. Možná je to běžné v případě sousedních zemí, ale má-li česká vláda potřebu jednat na takové úrovni s vládou izraelskou, říká tím, že je Izrael něčím víc, než jen pouhým spojencem. Už proto bychom měli zpozornět.

To se týká i intenzity vztahů v nedávné době, kterou jsem zmiňoval v posledním článku (bilaterální jednání s vysokými představiteli Izraele – duben 2011, září 2011, listopad 2011, leden 2012, květen 2012). Důležité konzultace na úrovni premiérů či vicepremiérů se poslední dobou vedou co čtvrt roku. A můžeme se jen domnívat, co vše probíhá v mezičase mezi těmito veřejně přiznanými schůzkami. Netanjahu je v ČR podruhé za dobu 13 měsíců, to je téměř dvakrát do roka – to je také zvláštní (když tu dříve vůbec nebyl a vlastně tu – přes tradičně dobré vztahy ČR a Izraele – nebyl izraelský premiér nikdy předtím, Netanjahu je totiž prvním izraelským premiérem, který ČR navštívil). Najednou je tu každý rok. To je buď náhoda a nebo to značí nějakou novou úroveň vztahů.

Zajímavé také je, jak česká strana snižuje počet dosud proběhnuvších schůzek. Ještě nedávno tvrdila, že první návštěva Benjamina Netanjahua a jeho ministrů v Praze (duben 2011) byla prvním takovým společným jednáním vlád, stejně jako Nečasova návštěva v Izraeli o pár měsíců poté  (loni v září), kam jel opět se stejnou sestavou ministrů – ta byla považována za druhé takové společné jednání vlády.

Přesto tiskový mluvčí vlády dnes tvrdí, že jednání Nečase a Netanjahua a jejich ministrů při této návštěvě (květen 2012) bylo historicky první („Společné zasedání ministrů vlád České republiky a Státu Izrael bylo historicky prvním,“ říká se v tiskové zprávě). Ve skutečnosti ale bylo už třetí. Jde o nepozornost při počítání nebo o záměr, aby to nevypadalo až tak okatě, že se česká vláda s izraelskou schází co půl roku?

O podepsaném memorandu už byla řeč. To, že v něm nenajdeme zmínky o poskytnutí domova pro statisíce Izraelců, je nabíledni. Jde spíše o to něco podepsat, něco předložit veřejnosti, médiím. Je to takový kolorit. Pokud se něco dohaduje nad rámec těchto smluv, buďme si jistí, že se to na veřejnost nedostane.

Ať se podíváme na memorandum podepsané v Izraeli (září 2011) či nyní v Praze, najdeme v něm téměř shodný obsah, stejné fráze, stejná klišé, stejné diplomatické řečičky. Co pro nás může být zajímavé, je duch, v jakém je toto memorandum psáno a dojem, jaký z jeho čtení můžeme mít. Vlastenec z něj dobrý dojem mít nemůže. Proč, o tom jsem už psal. Je otázka, zde nevyváženost textu je dána servilností české vlády vůči Izraeli nebo izraelskou arogancí, ale výsledek je tristní. Ještě se k tomu dostaneme.

Ale pojďme už k nejnovějšímu jednání. Pro úvod zopakujme, kdo všechno se návštěvy zúčastnil. Tak početná delegace nemá v historii české diplomacie obdoby.

Spolu s izraelským ministerským předsedou Benjaminem Netanjahuem dorazilo k jednání s českými protějšky celkem sedm ministrů izraelské vlády (což odpovídá asi třetině izraelského kabinetu). Do Prahy tak přicestoval ministr zahraničí Avigdor Lieberman, ministr průmyslu Shalom Simhon, ministr pro vědu a technologii Daniel Hershkowitz, ministr sociálních věcí a komunikací Moshe Kahlon, ministr dopravy Israel Katz, ministr výstavby Ariel Atias a ministryně kultury a sportu Limor Livnatová. Se svými českými rezortními protějšky vedli kromě společného jednání i samostatná bilaterální jednání.

Českou delegaci v čele s premiérem Petrem Nečasem zastupovali na společném zasedání vlád České republiky a Izraele ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr školství Petr Fiala, ministr práce Jaromír Drábek, ministr dopravy Pavel Dobeš, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a ministryně kultury Alena Hanáková.

V odpoledních hodinách proběhly nejprve slavnostní podpisy memorand a dohod (tedy toho, co se dohodlo v mezičase), další jednání (co bude dál) se pak odehrávala u pracovní večeře v budově Úřadu vlády.

TAK TROCHU NEVÁŽNÉ INTERMEZZO

Z této fotografie vidíme, že Izraelců bylo na Čechy trochu více. Taková přesilovka…

Z jiné fotografie můžeme získat představu o tom, kdo všechno jednal za českou stranu. Nemohu si odpustit ironickou poznámku, že se není čemu divit, pokud jednání probíhají tak hladce, když Židé sedí na obou stranách stolu.

Aniž bych křivdil panu Tomáši Pojarovi (současný velvyslanec ČR v Izraeli) nebo panu Jiřímu Schneiderovi (bývalý velvyslanec ČR v Izraeli), pochybnost o dvojí loajalitě je legitimní. Jak důrazně může vést jednání za českou stranu (a obhajovat české zájmy) politik-úředník se sionistickým světonázorem, když před sebou vidí Benjamina Netanjahua? Obávám se, že v takovém případě k druhému stolu shlíží s jakýmsi (byť možná podvědomým) obdivem a snahou maximálně vyjít vstříc. I když „hájení českých zájmů“ asi nebylo tak úplně na pořadu dne – nejsou právě v tuto chvíli české a izraelské zájmy (v představách těchto lidí) společné, stejné? Co když nejde o vyjednávání, ale pouze o vylaďování toho, co je potřeba udělat, aby projekt (který jsme si pracovně nazvali „Praha-Nový Jeruzalém“, existuje-li nějaký takový) mohl běžet?

A když budu trochu ironický, z tohoto videozáznamu tiskové konference můžeme lehce nabýt dojmu, že tento projekt je už v plném proudu. Češi poslušně podepisují dojednaná memoranda, rozložití izraelští ministři (jeden dokonce skácí židli, když se zvedá) se znuděným výrazem ve tváři se chovají, jakoby byli doma. Benjamin Netanjahu se při dotazech na tiskové konferenci rozhovoří hebrejsky (poté, co se ujistí, že se to nepřekládá do češtiny) a vysvětlováním domácích vnitropolitických tahanic zahraničnímu novináři neslušně zabere několik dlouhých minut. Před Netanjahuovým příjezdem musel Nečas dokonce několik dalších dlouhých minut čekat. Co se mu asi honilo hlavou (do chvíle, než kolem něho a Netanjahua vyskákalo osm bodyguardů?)

Člověk má tak trochu pocit, jakoby už izraelská vláda ze Strakovky vládla. Nečas je jen křoví. Ale možná to přijde nezdvořilé jen mně. Možná jsem přecitlivělý. Nevím.

A to nemluvím o těch frázích o tom, jak mají obě země přátelské vztahy, jak se máme vzájemně rádi, jaké máme strategické přátelství, jak jsme toho prožili tolik společného, jak budeme podporovat Izrael na věčné časy, všechny ty (s prominutím) kecy o jediné demokracii na Blízkém východě a kdesi cosi, všechno to, co Nečas předčítal do mikrofonu – to, co jsme slyšeli už stokrát, to, co slyšíme při těchto návštěvách stále dokola. A přesto se to zase napíše do memoranda a zase se to podepíše, jako kdyby to bylo kdovíjak důležité. To přijeli z Izraele jen proto, abychom se znovu ujistili o vzájemné lásce a o tom, co už bylo nesčetněkrát zopakováno a až do omrzení omíláno? Tomu snad nemůžeme věřit.

O některých „hláškách“ premiéra pak věřím, že byly spíše kouzlem nechtěného, ale chtěli-li bychom být za každou cenu konspiračními teoretiky, pak bychom si na nich smlsli. Například, když premiér Nečas v předvečer vizity z Izraele pro izraelský deník The Jerusalem Post v rozhovoru uvedl, že Izrael je v situaci, v jaké bylo Československo před válkou (takže bude skutečně na Blízkém východě válka… Já to říkal. A české země poskytnou azyl Židům, podobně jako tomu bylo už za druhé světové, kdy nabídly azyl Židům prchajícím z Německa. Podle tohoto Nečasova citátu to tak vypadá, Ahmadínežád-Hitler už klepe na dveře. Nebohý Izrael…). A nebo oznámení o „Dnech Prahy“, které se v tuto dobu konají v Izraeli a o tom, že příští rok se (recipročně) zase v Praze budou konat „Dny Jeruzaléma.“ No to je skoro symbolické vyjádření zapadající do rámce naší spekulace o projektu „Praha-Nový Jeruzalém“.

Ale teď už zase vážněji…

CO SE PODEPSALO?

Po podpisech memorand a smluv následovala povinná vyznání lásky mezi oběma zeměmi. Izraelský premiér označil Českou republiku za „nejlepšího přítele svého státu v Evropě“. Jeho český protějšek připojil, že vztahy mezi Izraelem a Českem „jsou vynikající, silné a stále se prohlubující“.

„Myslím, že je to proto, že v Evropě není místo, kde se výzvy Izraele těší většímu porozumění. Češi rozumí tomu, jaké je to věřit v demokracii v nepřátelském regionu. Češi si cení svobody, podnikavosti a vědy. To mezi námi vytváří spojenectví,“ uvedl Netanjahu.

„Izrael nemá lepšího partnera v Evropě, než je Česká republika. Přátelství mezi Čechy a Židy sahá tisíc let do historie a jsme oba starodávné odvěké národy, vážíme si naší minulosti, hodnot a chceme vidět také cestu do budoucnosti,“ řekl také izraelský premiér.

A co vše se tedy tentokrát v Praze dohodlo? Co se dohodlo nyní, nevíme. A pokud se to kdy dozvíme, bude to až se zpožděním. Tentokrát se podepisovalo jen to, co se dohodlo už dříve. Podívejme se na to.

Premiéři obou zemí především podepsali společné memorandum. Tisková zpráva vlády k tomu říká, že toto „prohlášení předsedů vlád potvrzuje přátelství a historické partnerství mezi Českou republikou a státem Izrael, vytrvalou vzájemnou podporu, oboustranné respektování suverénního postavení obou zemí a uznání společných politických, ekonomických a obranných požadavků.“

Po premiérech podepsali dokumenty o vzájemné spolupráci ve svých rezortech také ministři zahraničí, školství, dopravy a místního rozvoje.

Podívejme se na tato prohlášení nejprve stručně, později si je probereme detailněji.

„Prohlášení podepsané ministry zahraničí má za cíl rozšířit a dál prohloubit dialog mezi oběma zeměmi, rozšířit vzájemnou výměnu názorů a informací. To mají zabezpečit pravidelné schůzky oborníků a výzkumníků, kteří se zabývají zahraniční politikou a bezpečností. Další spolupráce se týká společného poskytování rozvojové pomoci třetím státům a rozvoje kultury,“ přiblížil tiskový mluvčí vlády Michal Schuster.

Protokol, který podepsali ministři dopravy, upravuje více než 20 let starou bilaterální dohodu o letecké dopravě. „Cílem je liberalizovat stávající rámec pro provoz pravidelných leteckých služeb mezi oběma státy,“ uvedl mluvčí české vlády. Do Tel Avivu tak budou moci z Prahy létat kromě společností ČSA a Travel Service i další dopravci.

Český ministr školství a izraelský ministr pro vědu a technologie podepsali prohlášení v oblasti výzkumu a vývoje. „Dokument se týká společných česko-izraelských projektů základního výzkumu v oblastech neurogenerativních onemocnění a pokročilého programování. Podpora má pomoci prohloubit vzájemnou spolupráci a otevřít cestu k dalším výzkumným projektům.“

Izraelský šéf rezortu výstavby a bydlení a český ministr pro místní rozvoj připojili své podpisy pod dokument, který zahrnuje problematiku cenově dostupného bydlení, obnovy a rekonstrukce. „Spolupráce bude založena na vzájemném sdílení informací k rozvoji politiky bydlení a územního plánování,“ uzavřel Schuster.

PŘEHLEDNĚ: Seznam platných mezinárodních smluv Izraele s Českou republikou (zdroj: databáze Evidence mezinárodních smluv mezinárodněprávního odboru MZV)

Každý resort vydal k jednání svého ministra s izraelským protějškem vlastní tiskovou zprávu, kde dojednaná témata v rámci možností trochu více rozvádí. Nebude bez zajímavosti si je přetisknout, byť ve většině případů půjde o běžné diplomatické řeči, ze kterých se toho o mnoho víc nedozvíme:

Ministryně kultury Alenou Hanáková jednala se svým protějškem ministryní kultury a sportu Limor Livnat z Izraele

Dnes došlo k prvnímu setkání ministryně Aleny Hanákové s izraelskou ministryní kultury Limor Livnat. Jednání probíhalo ve velmi přátelské atmosféře. Ve vstřícném duchu se odehrává rovněž spolupráce v oblasti kultury.

Paní ministryně si vyměnily názory na dosavadní průběh spolupráce v oblasti kultury mezi státy. O výjimečnosti vzájemných vztahů svědčí fakt, že v České republice se odehrálo v roce 2011 více než 70 izraelských kulturních aktivit. Ministryně Hanáková uvedla, že bude i přes omezené finanční prostředky, které má nyní resort kultury k dispozici, podporovat aktivity profesionálních i neprofesionálních souborů i jednotlivých umělců zaměřených na prezentaci české kultury v Izraeli. Prezentace české literatury či českého filmu se pravidelně setkávají s pozitivními reakcemi, stejně tak v oblasti vážné hudby. Rovněž spolupráce Památníku Terezín s jeho partnerskými institucemi v Izraeli hraje klíčovou roli v utváření dobrých vzájemných vztahů v oblasti kultury a péče o společné historické dědictví.

Obě paní ministryně se rovněž shodly na zájmu obou stran dojednat smlouvu o filmové koprodukci. Vzhledem k obsahu dohody a závažnosti připomínek budou všechny detaily dořešeny během dalších rozhovorů. České stanovisko bude izraelským partnerům předáno oficiálně v nejbližších dnech.

Ministryně Hanáková uvítala také realizaci největší české kulturní prezentace na území Státu Izrael, a to konání Dnů Prahy v Izraeli.

***

Ministr Schwarzenberg se setkal s izraelským ministrem zahraničních věcí

První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg se 17. května 2012 v Černínském paláci setkal s izraelským ministrem zahraničních věcí Avidgorem Liebermanem u příležitosti společného zasedání české a izraelské vlády.

Ministři hovořili o situaci na Blízkém východě, především o aktuálním vývoji v Sýrii, Egyptě, Íránu a o evropské a národní politice k regionu. Vyměnili si také názory na ekonomickou a politickou situaci v Evropě.

V bilaterální části se ministři věnovali ekonomické, vědecké a kulturní spolupráci včetně možností výraznějšího propojení firem a komerčních projektů obou zemí. Navázali na konzultace a setkání v rámci Česko-izraelského fóra v listopadu 2011.

Intenzívní dialog mezi zeměmi představuje i návštěva čtyř izraelských laureátů Nobelovy ceny, kterou ministr Lieberman avizoval a se kterými se ministr Schwarzenberg setká koncem května 2012 v Praze.

***

Ministr Petr Fiala přijal izraelského ministra vědy a techniky Daniela Hershkowitze

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, prof. Petr Fiala, a ministr vědy a technologie Státu Izrael, prof. Daniel Hershkowitz projednali koncepci dvoustranné česko-izraelské spolupráce ve výzkumu a vývoji.

Oba ministři ocenili výsledky prvního zasedání Smíšené česko-izraelské komise pro vědeckou spolupráci, které se uskutečnilo v Jeruzalémě dne 23. února 2012, a v návaznosti na které byla v partnerských státech dne 16. května 2012 vyhlášena výzva k podávání návrhů společných česko-izraelských projektů základního výzkumu s dobou řešení 2013-2015 rozvíjených v oblastech neurodegenerativních onemocnění a pokročilého programování.

Vyjádřili rovněž potěšení z výstupů 3. zasedání Smíšené česko-izraelské komise pro program GESHER/MOST, které proběhlo v Praze dne 7. května 2012. Na závěr svého jednání ministři vyjádřili přesvědčení, že podpora společných česko-izraelských výzkumných projektů napomůže upevnit vztahy a prohloubit spolupráci mezi českou a izraelskou vědeckou komunitou a může být rovněž vhodným nástrojem pro podporu přípravy výzkumných projektů řešených na multilaterální úrovni.

***

Český a izraelský ministr jednali o problematice bydlení

U příležitosti návštěvy předsedy vlády Státu Izrael Benjamina Netanjahu a dalších ministrů izraelské vlády se ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský setkal se svým protějškem ministrem pro výstavbu a bydlení Arielem Atiasem. V průběhu bilaterálních jednání se oba ministři vzájemně seznámili s klíčovými tématy obou zemí.

Na izraelské straně jsou to témata revitalizace a rekonstrukce, stavebních norem a dostupnosti bydlení, a na české straně Politika územního rozvoje, úpravy legislativy, Koncepce bydlení do roku 2020 a dále proces změny formy investiční podpory bydlení z dotační na formu poskytování nízkoúročených úvěrů a v neposlední řadě systém využívání Evropských fondů – Jessica. Závěrem si ministři sdělili podněty pro další spolupráci a výměnu informací a témat, které by mohly být základem pro další kolo společných jednání.

„Přestože mají naše země do určité míry odlišné problémy, lze konstatovat, že v důležitých bodech se bytová politika České republiky a Izraele setkává. Jde zejména o aspekt ochrany životního prostředí s důrazem na úspory v oblasti energetické náročnosti budov pro bydlení. Srovnatelná je i pozornost státu, která je věnována podpoře zlepšení a udržení kvality bytového fondu. Obě země také poskytují podporu občanům, kteří se potýkají s problémy v oblasti bydlení. Se zájmem jsem se také seznámil s podporou bydlení mladých párů a s formou řešení nedostatku pozemků vhodných pro výstavbu, které Izrael řeší účinnými pobídkami,“ řekl ministr Jankovský.

***
Ministr průmyslu a obchodu sice se svým partnerem z Izraele nic nepodepsal, ale společné jednání se přirozeně událo. Tisková zpráva ministerstva o něm říká:

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce využít izraelských zkušeností v oblasti komerčního využití výsledků výzkumu

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba potvrdil, že Česko chce i nadále rozvíjet celkovou spolupráci s Izraelem. Zároveň uvedl, že má naše země zájem také o izraelské zkušenosti v oblasti komerčního využití výsledků vědy a výzkumu, stejně jako státní politiky podpory malých a středních začínajících inovativních firem. To jsou jen některé závěry čtvrteční schůzky s jeho izraelským protějškem Shalomem Simhonem.

Schůzka obou ministrů v Praze, která se uskutečnila v rámci návštěvy vládní izraelské delegace, v jejímž čele do Česka přicestoval premiér Benjamin Netanjahu, potvrdila vysokou úroveň vzájemných hospodářských vztahů a celkový zájem obou zemí tyto vztahy dále rozvíjet a prohlubovat.

„Nadále pozitivně se vyvíjí obchodní výměna, která se v uplynulém roce přiblížila hranici jedné miliardy amerických dolarů, tedy úrovni, jež se před deseti lety mohla zdát zcela iluzorní,“ poukázal ministr Kuba na statistické údaje, podle kterých dosáhl v loňském roce vzájemný obchod částky 911 milionů dolarů.

Zájem má však Česko podle ministra Kuby nejen o výraznější obchodní výměnu, ale také o izraelské zkušenosti v oblasti komerčního využití výsledků vědy a výzkumu. Tomu už pomáhá mezivládní dohoda umožňující paralelní financování projektů společně realizovaných českými a izraelskými firmami.

„Netajíme se tím, že nám imponuje schopnost Izraele zavádět výsledky vědy a výzkumu do praxe. Proto máme zájem na dalším rozšíření naší spolupráce o možnost konzultací a čerpání izraelských zkušeností jednak v oblasti komerčního využití výsledků vědy a výzkumu, tak i politiky podpory malých a středních začínajících inovativních firem. Izraelské zkušenosti nám mohou být cennou inspirací,“ prohlásil Kuba.

Konkrétně chce ministr průmyslu a obchodu uskutečnit v Praze jedno až dvoudenní seminář, kde by izraelští zástupci prezentovali a diskutovali o jednotlivých formách státní podpory, jejich administrování a výsledcích.

Zmíněnou inspirací pro Česko se pak může stát už návštěva čtyř izraelských laureátů Nobelovy ceny za výsledky dosažené v oblasti organické chemie, kteří do Prahy přicestují na konci května.

Čtvrteční schůzku využili ministři také k debatě o konkrétních projektech realizovaných českými firmami v Izraeli a těmi izraelskými v České republice. „Z obou stran jsme připraveni podnikatelské záměry našich firem podpořit, přirozeně v rámci možností, které k tomu máme,“ dodal k tomu Kuba. V neposlední řadě se bavili také o tom, jakým způsobem usnadnit vzájemný obchod, přičemž ministr průmyslu a obchodu poukázal především na povinnost zpětného nákupu izraelského zboží ve výši 20 procent při dodávkách českých firem pro izraelský státní sektor.

Vzájemné obchodní vztahy prošly od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 rychlým a velmi pozitivním vývojem. I když se statistické údaje obou zemí od sebe částečně liší z důvodu odlišné metodiky, růstový trend jak ve vývozech, tak dovozech je shodný. Podle statistik vzrostla v roce 2011 vzájemná obchodní výměna již na 911 milionů dolarů. V regionu Blízkého a Středního východu tak Izrael představuje pro ČR nejdůležitějšího obchodního partnera. Z pohledu objemu vývozu Izrael zaujímá v loňském roce páté místo mezi mimoevropskými státy.

***

Ministr Pavel Dobeš podepsal Protokol mezi vládami ČR a Izraele

Ministr dopravy Pavel Dobeš podepsal se svým izraelským protějškem Israelem Katzem Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael, kterým se mění stávající Dohoda o letecké dopravě. Ke slavnostnímu podpisu došlo u příležitosti setkání izraelské delegace v čele s předsedou vlády Státu Izrael Benjaminem Netanjahuem s českou delegací vedenou premiérem Petrem Nečasem.

Protokol sjednávaný mezi vládami České republiky a Státu Izrael představuje úpravu Dohody o letecké dopravě uzavřené mezi oběma státy v roce 1991. „Primárním cílem tohoto dokumentu je liberalizovat stávající rámec pro provoz pravidelných leteckých služeb mezi oběma státy,“ uvedl k tomu ministr dopravy Pavel Dobeš.

Protokol přináší zejména vyšší míru flexibility a zajišťuje širší přístup k česko-izraelskému přepravnímu trhu pro letecké dopravce obou stran v souladu s aktuálními trendy v oblasti civilního letectví.

„Mezi nejvýznamnější změny patří umožnění provozu libovolnému množství leteckých dopravců, liberalizace v oblasti tarifů a odstranění povinné koordinace kapacit mezi leteckými dopravci,“ řekl ministr Pavel Dobeš s tím, že podpisem Protokolu jsou vytvořeny vhodné podmínky pro další rozvoj přepravy na této významné letecké relaci.

***

A TO JE VŠE?

Zjistit cokoli nad rámec těchto obecných prohlášení se zdá být téměř nadlidským úkolem. Požádal jsem všechna zmíněná ministerstva, aby mi zaslala přesné znění textů, které byly podepsány a Úřad vlády o poskytnutí textu memoranda.

Ministerstvo školství nezareagovalo, ministerstvo zahraničí ano. Ministerstvo dopravy svoji tiskovou zprávu trochu více rozvedlo, ale text vysloveně odmítlo poskytnout (o tom později). Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo text, který ministři podepsali, který ale nebyl dohodou či smlouvou v pravém slova smyslu, jako spíše jakýmsi zápisem a shrnutím společného jednání.

Ministerstvo zahraničí zveřejnilo společné prohlášení dokonce na svých webových stránkách. Jde o nic neříkající text oplývající slovy o výtečných vztazích obou zemí a o společných zájmech v různých oblastech. V praktické rovině zmiňuje podporu think-tanku „Czech-Israeli Forum“, deklaruje úsilí pokračovat v pravidelných ročních konzultacích (jejichž místo konání se bude střídat mezi Izraelem a ČR) či záměr společné rozvojové pomoci třetím zemím. Text v anglickém jazyce je k dispozici zde.

Ministerstvo pro místní rozvoj skrze svého tiskového mluvčího zaslalo podrobnější zápis z jednání. „Na této úrovni se jednalo o první setkání, a tak ho lze považovat spíše za informativní,“ sdělil k tomu Marek Ženkl z tiskového odboru ministerstva.

Zápis z jednání ministra pro výstavbu a bydlení Státu Izrael s ministrem pro místní rozvoj České republiky o bilaterální spolupráci v oblasti bydlení a výstavby.

V průběhu mezivládních konzultací mezi Českou republikou a Státem Izrael vedených v Praze dne 17. května 2012 se ministr pro výstavbu a bydlení Státu Izrael a ministr pro místní rozvoj České republiky (dále jen „ministři“) sešli k bilaterálnímu jednání.
Shrnutí obsahu diskuse:
1. Ministr pro výstavbu a bydlení Státu Izrael popsal iniciativy izraelské vlády v následujících oblastech:
a. Revitalizace a rekonstrukce: Vzhledem k akutnímu nedostatku pozemků určených pro výstavbu obytných domů v Izraeli a s cílem zajistit bydlení pro mladší a starší generace se právě zahajuje rozsáhlý program. Tento program je zaměřen na vyrovnávání rozdílů v rámci izraelské společnosti včetně obnovy celých čtvrtí a zvýšení nabídky obytných jednotek prostřednictvím rekonstrukcí starých bytových domů. Realizaci programu mají urychlit pobídky, jako např. daňové úlevy a nová legislativa, jejímž cílem je zjednodušit řízení pro dodavatele a postupy pro vydávání stavebního povolení.
b. Stavební normy: V posledním desetiletí byl pro novou výstavbu zaveden nový sjednocený stavební zákon. Zákon zohledňuje přísné předpisy na ochranu životního prostředí a řídí se jimi (např. otázky zateplování budov, minimální využívání klimatizace díky lepší regulaci teploty, zvláštní kontejnery na tříděný odpad atd.).
c. Dostupné bydlení: Vláda Státu Izrael věnuje zvláštní úsilí podpoře projektů, které umožní zakoupit bydlení mladým párům. Jedná se například o speciální dotace těm, kteří plánují nákup bydlení na periferiích, podporu projektům výstavby menších a levnějších bytů a změny metod přidělování bytů s cílem upřednostnit mladé páry a vytvořit konkurenční prostředí mezi dodavateli, což by vedlo ke snižování cen.
2. Ministr pro místní rozvoj České republiky hovořil o aktivitách české vlády v následujících oblastech:
a. v oblasti územního plánování o zkušenostech České republiky s přímou vazbou kvalitního územního plánování na udržitelný rozvoj společnosti. V té souvislosti připomněl význam centrálního nástroje – Politiky územního rozvoje, který je jedním ze strategických dokumentů vlády. Dále hovořil o probíhajících pracích na úpravě legislativy v oblasti stavebního práva s cílem zjednodušení prostředí pro investory a podpoře růstu ekonomiky.
b. v oblasti bydlení ministr pro místní rozvoj představil novou vládní Koncepci bydlení do roku 2020 a nastartování procesu změny formy investiční podpory bydlení z dotační na formu poskytování nízkoúročených úvěrů. Představil nový systém využívání Evropských fondů – Jessica a informoval o přímých pozitivních fiskálních dopadech poskytování investičních podpor bydlení na státní rozpočet.
Závěrem si ministři sdělili podněty pro další spolupráci a výměnu informací a témata, která by mohla být základem pro další kolo jejich jednání.

Ministerstvo dopravy ústy svého tiskového mluvčího připomnělo, že podepsaný protokol se týká novely „Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě“ (byla podepsána v Jeruzalémě dne 24.4.1991 a byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 101/2003, kde je dostupná veřejnosti)

„Protokol o její změně se bude nyní předkládat Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací a následně pak k ratifikaci prezidentu republiky. Tím budou na české straně splněny nezbytné podmínky pro vstup Protokolu v platnost. Následně po výměně diplomatických nót, na základě kterých vstoupí Protokol v platnost, bude jeho text, stejně jako původní Dohoda o letecké dopravě, zveřejněn ve Sbírce mezinárodní smluv. Prozatím tedy Protokol nebudeme médiím poskytovat,“ uvedl poněkud překvapivě tiskový mluvčí.

Uvedl alespoň, čeho se novela dohody týká:

„Současná Dohoda o letecké dopravě ve svém čl. 3 umožňuje určit pouze jednoho leteckého dopravce z každé strany pro provoz pravidelných leteckých služeb mezi oběma státy. V současné době jsou těmito určenými dopravci za ČR letecký dopravce Travel Service a.s. a za izraelskou stranu letecký dopravce El Al. Na česko-izraelském přepravním trhu jsou taktéž přítomny České aerolinie a.s., které však provozují pouze tzv. ´zvláštní´ lety na základě jednostranného schválení izraelské strany.“

„Samotné otevření přepravního trhu na základě Protokolu pro další pravidelné dopravce přijde s jeho vstupem v platnost. Lze očekávat, že by Protokol mohl vstoupit v platnost na počátku příštího roku. Schvalování nových dopravců bude probíhat stejným způsobem jako doposud, zde Protokol nepřináší žádnou změnu. Podmínky jsou stanoveny jak Dohodou o letecké dopravě, tak i vnitrostátními právními předpisy ČR a Izraele,“ dodal také mluvčí.

Neochota uvolnit text už podepsané smlouvy mne překvapila, konzultoval jsem tedy věc s právníkem, který se specializuje na mezinárodní právo. Potvrdil mi, že tento postup není obvyklý a není-li u smlouvy uvedeno, že je v režimu „tajné“ či „vyhrazené“ (což není), není důvod pro její zamlčování.

Ani s tímto argumentem jsem ale na ministerstvu dopravy nepochodil. Andrea Volaříková z tiskového oddělení trvá na tom, že ratifikační proces této mezinárodní dohody ještě nebyl ukončen a je ve fázi schvalovacího procesu. „Přestože se nejedná o spornou věc, může se teoreticky stát, že text ratifikován nebude. Pochopte proto, prosím, že z naší strany by nebylo zrovna férové, pokud bychom celé znění zveřejnili prostřednictvím médií dříve, než se dostane na oficiální místa, která o něm budou rozhodovat (Parlament ČR a prezident).“

Kostrbaté vysvětlení, které neodpovídá běžným zvyklostem. Dotazoval jsem se na tento postup u ministerstva zahraničí, které pouze vyjádřilo překvapení, že ministerstvo dopravy text nechce zveřejnit (když MZV samo text na své stránky vyvěsilo), konstatovalo ale, že nemůže rozhodnutí jiného ministerstva komentovat.

Na závěr se podívejme na memorandum, které podepsali oba premiéři. Svým obsahem je téměř identické s posledním memorandem podepsaným v Jeruzalému v září 2011. Často jsou některé pasáže do písmene stejné. Vpodstatě shrnuje to, co zaznělo v jednotlivých výše zmíněných tiskových zprávách a mluví-li i o jiných oblastech spolupráce (resortech, jejichž ministři se tohoto jednání neúčastnili), pak v drtivé většině opakuje to, co zaznělo už v prvním memorandu a co jsem tedy popsal v článku Vztahy ČR a Izraele: Nepříliš rovné postavení – v anglickém jazyce si ho můžete přečíst zde.

pro připomenutí: CELÝ TEXT MEMORANDA ČR-IZRAEL (září 2011) ke stažení zde

Druhý den návštěvy se premiér Netanjahu sešel s prezidentem Václavem Klausem. Po setkání řekl, že Izrael si přeje diplomatické řešení sporu o íránský jaderný program. Nevidí ale žádný důkaz, že by Írán měl v úmyslu program ukončit. „Nic by nebylo lepší, než kdyby se podařilo tuto věc vyřešit diplomaticky, ale musím říci, že nevidím vůbec žádný důkaz, že Írán myslí ukončení svého jaderného programu vážně,“ řekl Netanjahu. S novináři hovořil na nádvoří Pražského hradu, na brífinku, který svolala izraelská strana.

TAK TROCHU NEVÁŽNÉ INTERMEZZO II.

V minulém článku jsem psal, že jsem se zabýval úvahou, nakolik s plánem na přesun Izraelců souvisí novela zákona o ozbrojených silách České republiky, která nově dává (místo celé vlády) pravomoc ministrovi zahraničí (Schwarzenberg) nebo obrany (Vondra) rozhodnout o použití vojenských leteckých speciálů k přepravě osob z třetích států.

Podle některých spekulací by tato novela zákona mohla s projektem „Praha-Nový Jeruzalém“ souviset, i když ministr Vondra to samozřejmě popírá.

„Žádná souvislost není, jde o dlouhodobý záměr, aby v případě humanitární katastrofy mohla vláda reagovat rychle. Neznám žádný plán, o kterém mluvíte,“ odpověděl ministr obrany Alexandr Vondra v reakci na dotaz, zda zmíněná novela nějak souvisí s plánem na poskytnutí azylu pro izraelské utečence.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že právě jedna z dohodnutých záležitostí mezi českou a izraelskou stranou se týká opět letecké přepravy, jak jsme si ukázali výše. Nová smlouva mezi oběma státy tak zjednodušuje oboustranné letecké služby. Člověk by se mohl zeptat, proč? Copak mají čeští Židé málo leteckých linek, jak se dostat na zájezd k Mrtvému moři? Nebo lítá Izraelců do České republiky tolik, že už jim stávající kapacity nestačí? Možná dosud nelítá, ale lítat by mohlo.

Stejně tak zajímavé je jednání českého ministra pro místní rozvoj a izraelského ministra pro výstavbu. Může mi někdo vysvětlit, proč je taková oblast tématem jednání obou vlád? Jak může izraelská strana poučit českou ohledně budování činžáků a bytovek (když výstavba kvůli odlišnému klimatu podléhá v obou zemích naprosto jiným normám?) To jen nahrává spekulaci o potřebě ubytovat v ČR velké množství Izraelců. Izrael, malá zemička velikosti Moravy, asi musí mít zkušenosti s vybudováním dostatečného počtu bytů pro ubytování statisíců Židů, kteří do Izraele emigrují z Ruska a dalších zemí. Česká republika také není nijak velká země, takže v případě potřeby poskytnutí domova pro větší počet Izraelců by izraelskými radami a zkušenostmi izraelských expertů nepohrdla. Jinými slovy, Hagibor by nestačil a muselo by se stavět (otázka je, kde – nabízí se už zmiňovaný Strahov nebo v poslední době rušené vojenské základny a vojenské újezdy). Jen v této souvislosti dostává toto jednání ministrů nějaký smysl a význam.

Jednou z priorit budoucí česko-izraelské spolupráce má být také věda a výzkum, nese se jako leitmotiv celým společným jednáním. Nepřipomíná vám to něco? Kdykoli druhá strana od nás něco potřebuje, slibuje nám za to podporu v technologiích, vědě a výzkumu. Nejinak tomu bylo s hledáním místa pro americký radar, kdy se americká strana revanšovala sliby o zapojení České republiky do špičkových vědeckých a technologických projektů. Jak to dopadlo, víme. Izraelci na to jdou podobně.

SERVILNOST ČESKÉ VLÁDY

Za zmínku stojí i jistá servilnost české vlády a vůbec české strany vůči Izraeli. V už zmiňovaném rozhovoru pro The Jerusalem Post slíbil Petr Nečas, že téma Íránu hodlá nastolit při svém příštím setkání s novým francouzským prezidentem Françoisem Hollandem „a dalšími hlavami evropských států na příštím společném setkání a také na summitu NATO v Chicagu„. Vidíme tedy Nečase, kterak Izraeli slibuje, že bude lobbovat za jeho zájmy. Jak tomu máme rozumět? Bude Nečas přemlouvat Hollanda k bombardování Íránu?

Jen den před izraelskou návštěvou se v Praze také konalo zasedání Evropského židovského kongresu, jehož byl Nečas speciálním čestným hostem (informovaly o tom Židovské listy) (EJC, European Jewish Congress, byl založen v roce 1986, sídlí v Paříži a jeho členy jsou evropské židovské obce. Součástí EJC je i Federace židovských obcí v ČR, jejíž tajemník Tomáš Kraus je jedním z viceprezidentů výkonného výboru). Proizraelský webový server Eretz.cz v té souvislosti informoval, že „prezident Evropského židovského kongresu hledal u českého premiéra podporu pro zákaz řecké krajně pravicové strany Zlatý úsvit“.

Předseda EJC Moše Kantor totiž vyjádřil obavu z nedávného volebního úspěchu řecké krajně pravicové strany Zlatý úsvit, která svoji kampaň vedla prý ve velmi ostrém protipřistěhovaleckém duchu. „Politický růst Zlatého úsvitu může vyvolat otřesy po celé Evropě,“ uvedl a dodal, že evropští představitelé musejí „zakázat a ostrakizovat jakékoliv politiky a politické strany, kteří káží nenávist a násilí.“ Vystupování řeckého Zlatého úsvitu už svojí nenávistností překročilo hranici prostoru, kde platí svoboda slova, uvedl Kantor.

Požádal proto Nečase o podporu „naléhavých opatření“ na ochranu evropských židovských komunit před antisemitismem, růstem moci krajní pravice a zločiny z nenávisti, informovala agentura AP. Konkrétně Nečase požádal o pomoc při prosazování plánu mezi dalšími vysokými evropskými představiteli.

Co mu Nečas odpověděl, nevíme. Ale vzhledem k tomu, že byl o takovou věc požádán v předvečer Netanjahuovy návštěvy, nesázel bych na příliš rázné odmítnutí. Spíše naopak.

Když už jsme u té servilnosti, není bez zájmu připomenout slova už zmíněného tajemníka Federace židovských obcí v ČR (a předsedy židozednářského spolku B´nai B´rith Renaissance v Praze) Tomáše Krause, který stejnému izraelskému listu jako Nečas (The Jerusalem Post) v tomtéž článku řekl, že „česká vláda má zájem poučit se ze zkušenosti Izraele jako novodobého státu“ a že „Obdivujeme úspěch Izraele“. Posteskl si rovněž, že jediný, kdo se k prohlubování vztahů k Izraeli staví rezervovaně, je podle něj ČSSD, protože „někteří její politici jsou ovlivněni Bruselem„.

Není jasné, proč Kraus mluví za vládu, ale když už za ni mluví, zřejmě netlumočí jen své vlastní pocity a dojmy, ale nejspíše říká to, co odpovídá realitě (a praktické počínání vlády to ostatně potvrzuje). Otázka ale zní, zda toto stanovisko vlády nějak odráží i názor české veřejnosti.

Krausův poněkud nešťastný výrok pár dní poté přiběhly žehlit opět Židovské listy, které si mimojiné postěžovaly, že návštěva nevzbudila žádný velký mediální ohlas („Návštěva osmičlenné izraelské vládní delegace … a její jednání s českými partnery svým mediálním ohlasem jen lehce převýšily zprávy o návštěvě islandského prezidenta“) a že se „veřejnost moc o smyslu a výsledcích celé mise nedozvěděla“ (tady musím výjimečně souhlasit). Jediným „pozdvižením“ tak byl právě Krausův výrok, který do ČR doputoval ze zahraničí oklikou přes ČTK, píší Židovské listy a tvrdí, že „takové výroky nejsou z mnoha důvodů zrovna moc šťastné, ale především nejsou pravdivé.“ Listy připomínají, že tradičně největším kritikem Izraele jsou na domácí politické scéně komunisté a že v ČSSD je naopak řada politiků, kteří se dlouhodobě věnují česko-izraelské spolupráci.

„Současné mezivládní souznění mezi Prahou a Jeruzalémem je též ovlivněno pravicovostí obou vlád, která z definice staví ČSSD trochu stranou. Navíc je ČSSD opoziční stranou, což se projevuje i v zahraniční politice. Potrženo a sečteno, není důvod na nikoho ukazovat prstem,“ korigují Židovské listy výrok Tomáše Krause.

Jak je vidět, Nečas se stává izraelským vyjednavačem, ve Strakovce a v Černínském paláci si izraelské delegace podávají dveře, na nejvyšší vládní úrovni běží řada společných projektů, ale některým lidem je to pořád málo…

foto: vlada.cz

www.freeglobe.cz

About these ads

15 thoughts on “Ohlédnutí za návštěvou z Izraele. Co dohodla Bibiho parta se servilní českou vládou

  1. Bartoši ty jsi vážně hovado tupé.Léčíš se? Paranoia je v určitém stadiu léčitelná.

    • Příteli, podle vaší reakce lze soudit, že pan Bartoš trefil do živého a potrefená husa se ozvala. Většinou totiž, když dojdou argumenty, nebo když žádné nejsou, tak méně inteligentní lidé volí urážky.. Takže na léčení vypadáte vy.. A trocha slušnosti by taky neškodila..

    • Toto je jistě komentář člena vyvoleného národa – tedy žida. Židovská inteligence je poznat už z jedné věty. :-)

  2. Adolf Hitler koncil jak besny pes a stejny osud ocekava veskere jeho antisemiticke privrzence. Pana Bartose mrzi ze Zide maji dnes svuj silny stat Izrael ktery jim poskytne bezpecnost a ochranu a potresta kazdeho kdo ma vuci Zidum vrazebne umisly podle Heydrichova modelu „konecneho reseni zidovske otazky“.

    • chechechecheche – ale ne, ty popleto, zase dostanete nakládačku a na chvíli zalezete do děr jako každá správná krysa – dějiny se opakují, obřezánku jarmulkový

  3. Jsem rád, že máme tak dobré vztahy s natolik silným partnerem jako je stát Izrael. Česká diplomacie si může připsat plus. Jen tak dál.

  4. Bartoši, dovedu si představit, jak si ke snídani opakujete z Protokolů a po večeři se prokousáváte skrz Mein Kampf. Dovedu si představit i to, jak se děsíte toho židovského spiknutí, které z ČR udělá gubernii Izraele. Jenom si nedovedu představit, že s takhle těžkou duševní poruchou můžete běhat volně po světě. Nepíšete náhodou z blázince?

    • Žide, tvá tupost je nekonečná. Tahni někam mezi své. Já chápu, že než pracovat je jednodušší psát své židovské slinty do všech diskusí a nechat se za to platit obřezanými soukmenovci z Izraele ale normálním lidem se z těch židovských mouder dělá nevolno od žaludku.

  5. A znáte nějakého psychiatra nebo psychologa, který by z toho poruchu udělal? Možná jen takový, který to potřebuje pro svou mediální image, aby neztratil své společenské postavení, které je mu nade vše (Cimický? Ani Koukolík myslím ne). Píše Solženicyn, že nejaktivnější psychiatři, kteří zneužívali psychiatrii v SSSR na zakázku Brežněvovy vlády byli zase toho Netanjahuova původu.

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s