Šokující varování českého muslima: Na lidi kolem mešit pozor

S českým muslimem Lukášem Lhoťanem o plánovaných mešitách, darech ze Saudské Arábie a vazbách muslimů na české politiky. 

Prvnizpravy.cz: V médiích jste často uváděn jako zástupce české muslimské komunity, dostáváte jako český muslim prostor na názorových stránkách českých deníků. Přitom jste velice na kordy se současným vedením pražské i brněnské muslimské nadace, tedy dvou hlavních muslimských obcí v Česku. Kam si vás člověk má zařadit?

Lukáš Lhoťan: No, každý asi, kam chce (smích). Víte, já jsem v první řadě Čech, poté Evropan a pak muslim. Osobně se řadím k těm muslimům, kteří nepovažuji islám za fetiš nebo nástroj mezi-kulturní války. Nepotřebuji se proto řadit k nějaké komunitě nebo instituci, mými spoluvěrci jsou lidé různých religií, politických názoru a podobně, kteří jsou slušní, ochotní k dialogu a hledání kompromisu a odmítají jakékoliv záležitosti potlačující svobodu. Obrazně řečeno mi nedělá problém společnost věřících židů, křesťanů, muslimů, buddhistů, stejně jako společnost kontroverzních osob jako byl Theo van Gogh, někteří levicoví myslitelé nebo křesťan Roman Joch. Ale mezi muslimy je mi nejbližší společenství humanistických muslimů a různých mysticky orientovaných směrů.

PZ: Ptám se i proto, že kdo trochu více sleduje vaše texty, nemohl mu uniknout po prvotním příklonu k islámu jakýsi odchod nebo rozchod s muslimy, skoro by se dalo říci až odpadlictví od islámu, poté následovala doba návratu k islámu a nyní zase otevřené boje s panem Sáňkou (předsedou Islámské nadace v Praze) a Alráwím (předsedou Islámské nadace v Brně). Vypadá to, že máte hodně dobrodružný život.

LH: Ano, to máte pravdu. Ale já osobně beru svůj život jako cestu poznání a poslání. Víte, v den, kdy bych dospěl k názoru, že opravdu není možné žít v koexistenci převážné části islámských ideologických směrů se základy demokracie, svobody a evropské společnosti, byl by to nejspíše definitivní konec jakékoliv snahy o toleranci vůči muslimským přistěhovalcům a jejich českým manželkám, neboť nikdo jiný z české muslimské komunity nemá zatím odvahu se ozvat proti znepokojujícímu vývoji v posledních dvaceti let a raději se snaží pouze finančně a mocensky profitovat z přílivu zahraničních peněz pro tuto skupinu.

PZ: Proč jste se rozhodl promluvit o různých praktikách, které se v muslimské obci dějí?

LH: To, co jsem udělal, nebylo nic zkratkovitého, ale bylo to součásti vývoje situace v posledních sedmi let. Před lety jsem se rozhodl, že jestli opravdu je islám tak mírumilovný, Islámské nadace neškodné a přínosné pro společnost v České republice, jak propaguje pan Sáňka, Alrawi a další z těchto institucí, musí tomu být tak nejen v jejich propagandě, ale i v realitě. A to začal být kámen úrazu, který vedl k tomu, že jsem na podzim loňského roku byl vystaven obrovskému tlaku. Konečným důvodem byla skutečnost, že pan Alrawi v posledních dvou letech nasliboval a uzavřel hodně dohod, které slibovaly transparentnost financí, ukončení fungování Islámské nadace v Brně a Muslimské obce nedemokratickým způsobem jako rodinné firmy a podobně. Ale nedodržel prakticky žádnou z dohod a daných slibů a místo toho v moment, kdy jsme přitlačil a požadoval jeho jasné dodržení závazku, udělal mnoho věcí, aby mi ublížil a zbavil se mne. Asi předpokládal, že když mi hodně ublíží, tak mně „vyžene“ do tábora islamofobů (jako mnoho českých konvertitů předtím) a bude moci dále pokračovat ve své „diplomacii“. Jenže nepočítal s tím, že někdo může mít jiný hodnotový žebříček než má on a jeho skupina, a tak jsem raději obětoval velkou sumu peněz a vztahy s některými bohatými a vlivnými muslimy, kolegy Alrawiho, a vrhl se do boje za očištění muslimské komunity od tohoto moru. Já na tomto víc tratím než získám, nedělám to ani tak pro sebe, jako spíše pro slušné muslimy a budoucnost Čechů, které podpora radikálního islamismu z islámských nadací mezi muslimy ohrožuje více, než si dokážou přiznat.

PZ: Mohl byste ty základní pochybnosti nebo výtky přiblížit čtenářům, kteří třeba běžně nečtou vaše články a nemají o tom ponětí?

LH: Jde o financování od zahraničních sponzorů (Saudská Arábie, Egypt), kteří prosazují islám jako politickou ideologii, propagování právě tohoto politického islámu, schvalování terorismu vůči izraelským civilistům, nedodržování finančních zákonů, černé učetnictví, prosazování islámu jako protikřesťanského a protievropského náboženství, označování České republiky jako spoluokupanta Afghánistánu, přílišné propojení majitelů a členů islámských nadací na určité ekonomické a politické skupiny v České republice a zahraničí a podobné věci.

PZ: Když naznačujte, že na českou muslimskou komunitu má vliv radikální wahhábismus ze Saudské Arábie a že sem proudí i peníze z arabských zemích, z čeho vycházíte?

LH: Z faktů. Jde jednak o to, co vím z osobní zkušenosti, dále z podkladů samotných Islámských nadací (které jsou veřejně dostupné – knihy, přednášky apod.), monitoringu a samotného přiznání některých představitelů Islámských nadací. Navíc si mezi sebou odporují – například pan Sáňka do médií tvrdí, že mají minimum peněz ze zahraničí, kdežto pan Alrawi přiznává (naposledy v rozhovoru pro Českou televizi Brno), že když chtějí, dostanou až stamiliony korun od dárců z ciziny.

ALRAWI – LIDSKÁ TVÁŘ WAHÁBISMU V ČESKU

PZ: S tím trochu souvisí diskutované případy plánovaných mešit, například v Hradci Králové, Teplicích či další mešity v Brně, na které evidentně muslimové z vlastních zdrojů peníze mít nemohou…

LH: Každý z těch případů je specifický. V Hradci Králové selhala komunikace místní muslimské komunity s veřejností. Představitelé zdejší muslimské obce tvrdili, že nechtějí budovat mešitu nebo islámské centrum, jen kulturní zázemí. Ale muslimům zase někteří z nich říkali, že chtějí mešitu. Veřejnost tak získala nedůvěru vůči upřímnosti muslimů. V Teplicích jde o obdobný „podvod“, ale tam je ještě závažnější, že někteří arabští podnikatele jsou obchodně propojeni s lidmi kolem primátora Kubery a bohužel i tam muslimské obec nehovořila vůči veřejnosti příliš důvěryhodně o svých záměrech.  No a v Brně je nová mešita v režii stávající Islámské nadace holý nesmysl – mnohdy předseda Islámské nadace Muneeb Alrawi s pátečním kazatelem brečí před muslimy po pátečních modlitbách, že má statisícové dluhy a nemá na provoz, přes týden do mešity mnohdy nepřijde víc jak pět osob za celý den a najednou má stavět mešitu až za 150 milionů korun? Pochopil bych, kdyby si vlastní mešitu v Brně chtěli otevřít muslimové původem z Pákistánu, Turecka, Bosny nebo kdyby chtěla rozšířit své nedostačující prostory arabská jazyková škola Alfirdaus, ale nadace nemající údajně ani na základní provoz a s klesající návštěvností? Ze strany majitele Islámské nadace Alrawiho jde jen o mediální bublinu s cílem upoutat pozornost, je placen jako „lidská tvář“ wahabismu v České republice a bez mediálních výstupů nedostane od svých zahraničních sponzorů tolik peněz na živobytí pro svou rodinu a rodinu svého švagra. A nakonec – o jakých mešitách se to vlastně bavíme? Podle českých zákonů je mešita církevní stavba a ani jeden z objektů nazývaných v ČR mešitami není úředně schválen jako mešita. Podle právního rozkladu je možné požádat stavební odbor příslušného místního úřadu o prošetření a zastavení výstavby/rekonstrukce jakéhokoliv objektu, u kterého investor deklaruje úřadu jiný účel, než prezentuje veřejně či neveřejně.

PZ: Vyhrožoval vám někdo z muslimské komunity v souvislosti s vašimi výroky? Vždyť jim musíte poměrně hodně škodit. A co na to říkají běžní muslimové?

LH: Tak osobně do očí mi nikdo nevyhrožoval, sice jsem dostal pár sms od jednoho Alžířana a kolovaly nějaké vyhrůžky od dalšího cizince z Prahy, ale většina muslimů moc dobře ví, co jsou lidé kolem mešit zač.  Nezapomeňte, že podle statistik Ministerstva vnitra chodí v ČR do mešit maximálně 15 procent muslimů. Jistě, mnozí řadoví muslimové nemusí souhlasit s mým stylem (někteří mi to řekli), ale rozumí problému a chápou, že mi už po víc jak pěti letech planých slibů a zhoršující se situace došla trpělivost.

PZ: Ve vašich textech člověk často narazí na informace, které je nesnadné ověřit, protože se v dané komunitě nepohybuje, nemá šanci některé informace psané v arabštině přečíst apod. Když se jako novinář na ty věci zeptám oficiálně představitelů té které muslimské obce, ozývá se jen mlčení. Jedna z těch záležitostí, které mám na mysli, je například vámi zmiňovaná skutečnost, že pan Marei Abbás, který vede muslimskou obec v Teplicích, je druhý bratranec palestinského prezidenta Abbase. Když jsem se na to ptal přímo jeho nebo pana Sáňky, neodpověděli. Odkud takové informace máte?

LH: Mlčení na vaši otázku vám nepřipadá jako jasná odpověď? (smích). Pokud to odmítli popřít, je jasné, že to je pravda. Tato, a mnoho dalších znepokojivých informací, je výsledkem mého třináctiletého působení mezi muslimy, kdy jsem získal důvěru mnoha muslimů a Arabů, kteří si sice nedovolí veřejně vystoupit proti těmto osobám, ale nebojí se poskytnout informace. Právě toto je jeden z faktů, proč Islámské nadace nemají moc radosti z konverze českých mužů k islámu. Ženu provdají za nějakého cizince a mají ji tak „pojištěnou“, ale muž? Ten může uvěřit jejich propagandě o čistotě a morálnosti islámu a povinnosti muslimů bojovat za morálně čistou komunitu a to je pak ohrožuje více, než všichni kritici islámu dohromady. Mnou poskytované informace si může spousta lidí ověřit u svých známých z muslimské komunity a podobně, ale mým hlavním cílem není teď získat uznání lidí, ale poukázat na problémy a podezřelé věci. Vím, že mi spousta lidí nebude věřit, protože nemohu vždy zveřejnit zdroje informací, ale až se za pár let má slova potvrdí, oni pochopí a řeknou si – kdybychom tenkrát ověřili podrobnosti toho, co říkal Lhoťan, nemuseli bychom mít tento problém tak veliký.

PZ: Co je vlastně vaším cílem? Kritizujete současné vedení muslimské obce – znamená to tedy, že vám vadí pouze konkrétní osoby? Nebo je to systémový problém – že zkrátka muslimská komunita v Česku se vůči veřejnosti nechová otevřeně a má svá tajemství? Nebo že jde směrem, který se vám nelíbí, protože je třeba pod vlivem radikálních skupin z ciziny? Co je podstata toho problému?

LH: Je to kombinace obou problémů. Je to problém určitých osob a zároveň toho, že od devadesátých let 20. století pracovaly saúdskoarabské nevládní organizace a saúdskoarabské ministerstvo pro náboženství na ovládnutí muslimských komunit ve východní a střední Evropě. No a postupem vývoje se zkazil charakter mnoha zasvěcených osob, které zkorumpovaly saúdskoarabské peníze, ovlivnili je saúdskoarabští školitelé a podobně. A z těchto lidí se stali dnešní hlavní ochránci zájmu politického islámu. Víte, ani pan Alrawi nebýval kdysi takový jako dnes, ale s tím jak USA odstranily jeho oblíbeného Saddama Husajna a zároveň zkrachovalo jeho podnikání a on i jeho švagr Jalal Atasi se stali závislými na propagaci islámu, zkazila se i jejich morálka. Podstatou problému je, že první polovinu 20. století byl islám v Česku prezentován jako idealistický humanizmus (díla Ibn Siny, Ibn Chaldum, Ibn Tufajl apod.), kdežto teď je prezentován jako politické náboženství se silnými protievropskými, protikřesťanskými a protisekulárními rysy.

MUSLIMOVÉ UDRŽUJÍ VZTAHY S ČSSD I ODS

PZ: Monitorujete také radikální výroky některých kazatelů, kteří u nás vyučují. Skoro by to vypadalo, jako že děláte práci za policii či tajné služby, která se těmito věcmi nezabývá. Nebo zabývá?

LH: No nevím, co dělá policie, to musí odpovědět ona. Ale já mám zkušenost s bojem proti antisemitismu a neonacismu. Kdyby policie prošetřovala výroky kazatelů, tak si je pozve na výslech, kazatel tam řekne, že to tak nemyslel a policie to uzavře jako neopodstatněné. A také nezapomínejte na to, že se představitelé organizací tolerujících takové výroky, pan Sáňka a Alrawi, zaštitují údajnými kontakty na politiky jako je poslanec ČSSD František Bublan, senátor Kubera a další. Například pan František Bublan přiznal, že s Alrawim udržuje kontakty, ale pouze v rámci pracovní agendy a jednoznačně odmítá jakékoliv nestandardní vztahy. Jaký dopad ale na vyšetřujícího policistu bude mít, když mu vyšetřovaný bude říkat pohádky o tom, jak je dobrý „kamarád“ s člověkem jako je František Bublan? Bude ještě mít chuť něco vyšetřovat? Kupříkladu podle informací z důvěryhodného zdroje, co mám, po zásahu Alrawiho a Sáňky přestala policie údajně vyšetřovat i propojení Sáňkova syna na neonacisty a drogovou scénu v Praze, a to přes skutečnost, že pražští muslimové doložili nezpochybnitelné důkazy – tedy zde vidím problém.

PZ: Kdo je podle vás v muslimské komunitě nebezpečným elementem, na kterého by si české úřady měly dát pozor? Ptám se v souvislosti s některými médii letmo proběhnuvšími zprávami o tom, že ten který kazatel tvrdě útočil ve svém kázání na součané politické a společenské zřízení, nebo že v Německu vyhostili kazatele, jehož díla překládala a vydávala právě pražská muslimská obec.

LH: To nejde tak jednoduše říci, v současnosti bych tak označil současné vedení Ústředí muslimských obcí a Islámských nadací. V tomto se shoduji asi s většinou osob a organizací monitorujících extremistické projevy. Například některé organizace bojující proti antisemitismu upozorňují na antisemitské projevy představitelů Ústředí muslimských obcí, Svazu muslimských studentů a islámských nadací. Odborníci také upozorňují na propojování těchto organizací s levicovými extremisty. Víte, v České republice se hodně hovoří o problému hrozby radikalizace českých muslimů a je to i politické téma, ale nikdo se tomu nevěnuje. Žádny úřad se na to nespecializuje a to je vážné. Já jsem řekl několika politikům z ODS, ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL důležitou věc – nepleťte své osobní názory do řízení státu. To, jestli tady chcete nebo nechcete muslimy, je vaše soukromá věc, ale muslimové zde jsou a jejich komunita se rozrůstá, když je budete ignorovat se všemi klady a zápory, riskujete do budoucna velký problém. Každá koruna dnes vložená do podpory skutečné integrace a podpory umírněných muslimů ušetří mnohonásobně více v budoucnu.

PZ: Kolik funguje v Česku zahraničních muslimských kazatelů a kolik z nich je podle vás fundamentalistických? A dá se vůbec říci, co je a co není v islámu fundamentalismus? Není například sousloví liberální muslim protimluv? Protože když muslim začne „zlehčovat“ některé pasáže z Koránu, pak už není muslimem. A že tam ony radikální pasáže jsou, o tom není pochyb.

LH: Zahraniční kazetelé tu jsou v současné době maximálně dva, ostatní již mají občanství nebo trvalý pobyt. Zlehčování – asi ano, je to vlastně takový únik. Když vezmete pasáže Starého zákona vyzývající k vraždění a brutálním trestům, a  řeknete – tak se to má praktikovat a nejde o přežitou věc nebo metaforu, většina křesťanských i židovských věřících a organizací vás odsoudí jako radikála. Kdežto muslimové mají strach říci, že takový člověk je radikál, aby neposilnili nenávist vůči sobě, a tak raději mlčí a řeknou – jsem liberální (reformní) muslim.

PZ: Zabývá se případy, na které upozorňujete, BIS, nebo se k nim staví spíše vlažně?

LH: Tak to opravdu nevím, to vám neřekne ani BIS. Ale vzhledem k tomu, že se pan Alrawi mezi muslimy zaštiťuje tím, že má s BIS dobré vztahy a zařídí komukoliv trvalý pobyt a podobně, jen když mu půjde na ruku, tak to může vypadat spíše, že BIS považuje problém za okrajový. Ale fakt nevím, co je pravda. Na druhou stranu nezapomínejte, že spousta operativních pracovníků BIS je ještě z dob, kdy sloužili komunistické diktatuře a mají sympatie k lidem jako je pan Sáňka, Yasser Zein, Marei Abbas a  Alrawi, takže střední a vrcholové vedení BIS nemusí mít správné informace a přehled o vývoji. Ale fakt nemohu říci, co je úplná pravda. BIS je takový stát ve státě s minimální veřejnou kontrolou nejnižších struktur služby.

PZ: Česká veřejnost se tím, co se děje v českých mešitách, začala zabývat poprvé před několika lety v souvislosti s pořadem ČT „Já, muslim“. Co si o něm myslíte a jak se situace v českých mešitách podle vás od té doby změnila? Kdyby někdo s kamerou pronikl do české mešity dnes, uslyšel by radikálnější výroky?

LH: Dnes určitě ne nijak otevřeně silné, možná jen náznaky. Ti lidé, co mají radikální názory, mají dnes strach z toho, že by je nějaký druhý Lhoťan nahrál nebo jinak prokázal, co říkají a mohli by mít pak problémy, vedení Islámských nadací by proti nim reálně totiž nezasáhlo, když jsou tolik let kolegy.

PZ: Zmiňoval jste několikrát i „špinavé praktiky“ finanční, ke kterým údajně v nadacích dochází. Můžete být přesnější?

LH: Tak je zde známá kauza beztrestného neplnění nadačního zákona islámskou nadací v Praze, dále osobně vím, že pan Alrawi přiznává v účetnictví Nadace pouze malou část reálně získaných peněz. Zbytek má na svém soukromém kontě, celkově reálné náklady obou nadací neodpovídají jejich deklarovaným aktivitám. Spousta aktivit je prováděna platbou „na ruku“, pomocí různých protislužeb a podobně. Například islámská nadace v Praze má přes pět každodenních zaměstnanců, ale má je formou volné živnosti, takže deklarují úplně jinou práci než dělají a musí za to dostávat peníze od soukromé firmy, ne nadace, takže je zde aktivita bez oficiálního propojení s nadací. I pan Alrawi byl zapsán s dalšími lidmi u jednoho egyptského podnikatele jako zaměstnanec ještě v září 2010 a přitom tam nepracoval a věnoval se práci v mešitě. Já to vím určitě, protože obdobně mně pan Alrawi a Islámská nadace zaměstnávala do září 2010. Víte, není nic jednoduššího, než když přijede bohatý arabský podnikatel do lázní a vezme kreditku, zajde do bankomatu, vybere si postupně třeba sto tisíc a dá je do rukou islámské nadace. Když je nadace nepřizná, jak to prokážete?

PZ: Zaujala mne i „kauza“ Libora Matouše, rodinného přítele Muniba Alrawiho a koordinátora politické strany Suverenita na jižní Moravě, který veřejně popřel, že je muslim (ačkoli exmuslimka Pavlína Bitarová dokázala, že nemluví pravdu). Matouš kandidoval za Suverenitu a prý měl muslimům slíbit, že se pokusí prosadit stavbu mešity. Můžete k tomuto případu něco říci?

LH: To byla velká ostuda a spousta brněnských muslimů je od té doby na Alrawiho naštvaná, že takto poškodil české muslimy. Prosazení mešity je nesmysl. Víte, je víc než logické, že na to by musel byt Matouš členem jiné strany, kdyby za Suverenitu prosazoval stavbu mešity, nebylo by to divné? To, že on a další lidé ze Suverenity sbírali peníze mezi muslimskými podnikateli, mělo jiný důvod – některým naslibovali výhody v případě ovládnutí nějakého rezortu v Brně, na některé apelovali kvůli bratrství v islámu, no a pan Alrawi se mohl v Saudské Arábii vytahovat, jak má dobré kontakty v další české politické straně. Nikdy by Matouše ani jeho sponzora Alrawiho nenapadlo podporovat mešitu, já byl svědkem toho, jak řekli, že pokud by to Suverenitě přineslo volební zisk, tak by tolerovali útoky Suverenity na muslimy, islám a mešity. Šlo zde o klasický špinavý regionální byznys v boji o koryta na radnici a podobně. Nic víc.

PZ: Upozornil jste také na to, že mladí sociální demokraté v Olomouckém kraji se dohodli s Alrawim na vzájemné podpoře. Ta se má týkat toho, aby jím vedené Ústředí muslimských obcí získalo výjimku ze zákona a muslimové byli uznání státem jako církev se všemi výhodami.

LH: Ano, to je pravda. Jen bych upřesnil, že nejde o Olomoucký kraj jako celek, ale o Mladé sociální demokraty z Olomouce. A rozhlašoval to v uzavřeném kruhu muslimů pan Alrawi a jeho lidé. Nakonec si odporovali v tvrzeních Alrawi a předseda MSD v Olomouci pan Čulík, kdy Alrawi napsal, že ho nezná a nejednal s ním a pan Čulík napsal, že s Alrawim jednal a zná ho. Ale myslím si, že vše bylo jen následkem toho, že pan Čulík se příliš nezajímal, kdo se k němu tlačí jako spolupracovník a pak se lekl následků.

PZ: V jaké fázi jsou vlastně snahy muslimů o registraci coby církve?

LH: Tady bych vás jen opravil, muslimové již jednu církev mají registrovanou, ale pouze s omezenými právy a výhodami. Pan Alrawi napsal všem členům Ústředí muslimských obcí na Moravě, že je jeho cílem získat stůj co stůj plnou registraci pro tuto jedinou registrovanou církev. Proto také zahájil se svými kolegy již před mnoha lety navazováni vztahů s českými politiky, nejvíce mu záleží na ČSSD. Dokonce se zlobil na pana Sáňku v roce 2006, že podal žádost o získáni výjimky ze zákona a plných práv až s nástupem vlády Mirka Topolánka. Podle tehdejšího výroku pana Alrawiho, kdyby pan Sáňka podal žádost ještě za vlády ČSSD, tak by byla výjimka schválena i přes možný odpor KDU-ČSL.

PZ: Před časem jsem zaregistroval snahy o vznik alternativní organizace, která by konkurovala současnému Ústředí muslimských obcí. O co tam šlo a podařilo se tento plán dotáhnout do konce?

LH: Pokud vím, tak ne, nezávisle na registrované církvi se uvažuje o registraci církve i mezi tureckými muslimy a muslimy odmítajícími stávající struktury islámských nadací. Ale mezi muslimy je stále větší nedůvěra vůči institucím a mešitám, a tak si myslím, že to ještě chvíli potrvá.

PZ: Děkuji za odpovědi

LH: Rádo se stalo a jen bych ještě závěrem rád řekl vám a vzkázal i čtenářům, že muslimové zde jsou, žijí a budou zde a to tak dlouho, dokud budeme demokratickou zemí. Nemusí se to někomu líbit, ale je to fakt a místo ignorování přítomnosti muslimů by měla společnost spíše hledat způsob, jak muslimy integrovat a zabránit jejich radikalizaci. Přeji všem pěkný den.

(Adam B. Bartoš; foto: arch.)

Lukáš Lhoťan (1980)
Vystudoval střední odbornou školu ve Frýdku –Místku. V roce 1998 během pobytu ve Stuttgartu absolvoval čtyřměsíční vzdělávací kurs o islámu v tamějším islámském centru. V roce 2002 absolvoval pouť do Mekky. Od roku 2002 pracuje v Brně. Bývalý člen, dnes spolupracovník Islámské nadace v Brně a Ústředí muslimských náboženských obcí. Kromě práce, která ho živí, se věnuje práci na mediálnímu projektu LIBERTAS NEWS http://www.bezcenzury.org , monitoringu médií v České republice ve vztahu k islámu a muslimům, specializuje se na problematiku muslimských zemí blízkého východu a muslimů v Evropě. Věnuje se soukromému studii médii a psychologie.

www.prvnizpravy.cz