Vychází Obřezaná republika č. 2. Přečtěte si předmluvu ke knize

Ctěný čtenář dostává do ruky dlouho slibovaný II. díl Obřezané republiky. Byla-li v prvním díle vyzdvižena pouze postava Tomáše G. Masaryka, pak se druhý díl věnuje prvorepublikovému Československu v celé jeho šíři, od roku 1918 do roku 1938, od kultury přes politiku až po sdělovací prostředky.

Všímá si vztahu československé společnosti k Židům i vztahu Židů k Československu, ať šlo o asimilanty, sionisty či ortodoxní vyznavače judaismu. Pokouší se zjistit, jaký měli Židé podíl na ustavení republiky. Snaží se také nastolit otázku (jejíž zodpovězení nechává na úsudku čtenáře), do jaké míry byli tehdejší Češi a Slováci antisemity či naopak filosemity. Historiografie je v tomto ohledu rozpolcená – převažují klišé o tom, že Československo bylo pro Židy ostrovem klidu, židovští historici ale nezapomínají zdůrazňovat ani projevy antisemitismu v prvních poválečných letech.

K těm docházelo a nešlo pouze o jednotlivé nahodilé a náhodné události, ale o vyjádření převládajících pocitů tehdejší společnosti. Mocenská elita se je ale snažila tlumit, protože jí byly nepříjemné a kompromitovaly ji v očích ciziny. Co tedy převládalo? Filosemitismus politické garnitury, nebo zdravé protižidovství řadových občanů Československa (Židy falešně nazývané antisemitismem)? Nebo lépe řečeno – co je víc? Co více vypovídá o národu? Je tento národ ztracen, protože jeho elity jsou ve vztahu k Židům a k Izraeli nekritické a slouží jim více než vlastnímu lidu, nebo zdravý rozum obyčejných lidí, kteří se nenechají propagandou zmást, nad tímto politickým pokrytectvím vítězí a zvítězí? A co bychom si vlastně měli přát, když zkoumáme minulost vlastního národa? Zjistit, že náš národ má potřebné sebevědomí, k čemuž jistá dávka protižidovství coby obranné strategie proti židovské rozpínavosti vždy patří, nebo se smířit s tím, že je český národ – v nadsázce řečeno – jen ztraceným třináctým kmenem Izraele?

Nebudu jistě sám, když si budu přát to prvé. A nejen přát. Po tom, co jsem o tomto tématu nastudoval, mám za to, že tomu tak skutečně bylo. To mi dává naději i do budoucna, protože prožidovská propaganda současnosti je ještě horší, než tomu bylo za první republiky. Věřím ale v silné kořeny národa, který měl ve vztahu k Židům vždy tolik potřebnou opatrnost.

Podlézání současných politiků Izraeli je neskutečné. Posmívají-li se židovští novináři a publicisté Čechům, že jedna z jejich prvních historických postav – kupec Sámo – byl ve skutečnosti Žid Samuel, patří to ještě k folklóru zdejší požidovštěné kultury a k tomu, co bychom mohli nazvat židovskou arogancí. Pakliže tato slova s vážnou tváří pronese ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při návštěvě izraelského Jad Vašem, je to k pláči. Za první republiky tomu nebylo jinak. Masarykismus nebyl vlastně o moc jiný než současný havlismus. Ve vztahu k Židům a jejich domovině se obě ideologie projevovaly obdobně.

Zdravé jádro národa si ale uchovalo patřičný odstup. I proto mohla první republiku vystřídat republika druhá, která znamenala ostrý předěl a revizi mnoha prvorepublikových paradigmat.

V následující práci nejsem nestranným. Nemusím být. Nejsem historik. Nesnažím se úzkostlivě svůj vlastní názor potlačovat. Vnímavému čtenáři je jistě jasné i z této předmluvy, že si přeji, aby bylo jasno, že protižidovské sklony za první republiky nebyly anomálií, ale že měly své jasné historické předpoklady, o nichž Židé přirozeně raději nemluví. A že nešlo o myšlení, které by mělo být automaticky odsouzeno, ale nad kterým bychom měli uvažovat a snažit se z něj poučit a ptát se po jeho příčinách. A že poučit by se z něj měli i Židé sami. Konečně je také zjevné, že mi jde spíše o to, abychom se oprostili od legendy historicky prožidovského národa (protože tomu tak nebylo) a uvědomili si, že jisté protižidovství patřilo k identitě Čechů a Slováků, jak v poslední době začínají zdůrazňovat i sami židovští historici, kteří jsou rozpolceni mezi tím, zda český národ chválit, nebo zda ho pranýřovat. Zároveň jsem přesvědčen, že nejde o něco, za co bychom se měli stydět, ba naopak. Podobné protižidovské názory nejsou známkou hanby národa, ale potvrzením jeho zdravého sebevědomí či dokonce projevem sebezáchovného pudu.

Mají-li Židé svoji skupinovou strategii na podmanění hostitelského národa tak, aby je nikdy nemohl ohrozit, pak je zcela ospravedlněno i protižidovství coby reakce na tuto strategii, coby vlastní obranná skupinová strategie. Národ, který by toho nebyl schopen, je odsouzen k zániku a nezaslouží si soucitu.

Tetralogií Obřezaná republika chci připomenout nejen to, že Židé měli vliv na běh novodobých českých dějin, ale i druhou stranu téže mince – skutečnost, že uvnitř národa vždy existovaly síly, které se s tímto nehodlaly smířit a které požadovaly, aby si o svém osudu rozhodovali Češi, Moravané a Slezané sami. Hlásím se k těmto generacím národovců, skláním se před jejich odkazem a pevně věřím, že boj za nezávislost českého národa, nezávislost mimo jiné i na židovském etniku, bude brzy vybojován.

Adam B. Bartoš
v Praze-Zbraslavi
dne 14. února 2015

Příspěvek byl publikován v rubrice Světová vláda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 thoughts on “Vychází Obřezaná republika č. 2. Přečtěte si předmluvu ke knize

  1. „Židům v Izraeli neposlouží, když Evropa bude zaplavená stoupenci sunnitského islámu, a lze tedy vyvodit, že oni – Židé – rozhodně nejsou stoupenci tohoto exodu! Proč? Protože Židé si přejí, aby jejich spojenci – USA a Evropa – byly klidné a sionisty ovládané stabilní země, neboť jedině stabilní a v rukou sionistů pevně sevřená Evropa je zárukou existence Izraele. Bez Evropy a USA by totiž Izrael neexistoval ani den! Židé budou dělat všechno pro to, aby exodus skončil. Možná vyvolají velkou válku, kdo ví? Protože Židé dobře vědí, že islámský vliv v Evropě, který by nastal s přibývajícím islámským obyvatelstvem, by postupně vedl k destabilizaci evropských států, k jejich postupnému rozvratu, a tím k ohrožení existence státu Izrael v jeho současných hranicích.“

    Tento citát je z článku „Exodus muslimů a sionismus“ pana Ladislava Malého na jeho stránkách: http://www.narodnisjednoceni.cz

    Bohužel v tomto se pan Malý naprosto plete! Celý tento proces emigrace je mimo jakoukoli pochybnost řízen židovskou mocí! Nebudu zde ale rozebírat celou problematiku, protože podstata věci je naprosto přesně a fundovaně analyzována v níže uvedeném díle:

    Johannes Rothkranz; KDO SKUTEČNĚ ŘÍDÍ ISLÁM?

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s