ABB u příležitosti konce války: Sjednoťme se proti válečným zákonům

Vážení přátelé, srdečně vás vítám na tomto pro české dějiny posvátném místě, kde si chceme – alespoň symbolicky – připomenout 70 let od konce druhé světové války, vzpomenout na její oběti a vzdát hold hrdinům, kteří v boji za svoji vlast padli.

Pokud bychom chtěli položit květiny, což se v takovou chvíli sluší, jistě bychom našli vhodnější místo, místo, kde skutečně tito hrdinové či padlí odpočívají. Důvod, proč jsme zvolili toto náměstí a sochu sv. Václava, je dvojí. Jeden je praktický a druhý ideový.

Začnu tím praktickým, který je zároveň vysvětlením toho, proč se zde nescházíme 9. května, jak bychom měli, ale v podivné datum 6. května. Naším původním záměrem bylo pozvat na toto setkání Noční vlky, kteří zrovna v tento den přijeli do Prahy. Leč jejich program byl už pevně stanoven a neumožnil jim účast na tomto setkání. Měli jsme ale v dopoledních a odpoledních hodinách příležitost Noční vlky pozdravit na Olšanských hřbitovech a na Vítkově, kde jsme s nimi společně položili květiny k pomníkům padlým.

Osvobození Rudou armádou je součástí historie, kterou nikdo nemůže popřít či vymazat – je s naším národem spjato asi tak, jako je tento slavný pomník spjat s novodobými českými dějinami. Proto ve chvíli, kdy se jako dnes role ruských hrdinů zlehčuje, zamlčuje, překrucuje a jejich činy haní, chceme na tomto symbolickém místě českého národa sklonit své hlavy a poděkovat těm, kteří nasazovali své životy, abychom mohli žít a kteří v nesčetných případech své životy za přežití svého i našeho národa vskutku položili.  To je ten ideový důvod.

A protože jsme spravedlivější než havlisté a neprovozujeme žádnou válečnou propagandu, nemáme důvod zastírat, že své životy položili i vojáci američtí. I jim patří naše díky.

Rovněž vzpomínáme i obětí, které na oltář vlasti přinesli v květnovém povstání i sami Češi, Moravané a Slezané. Nebylo jich málo – asi 12 tisíc.

Než budu pokračovat a než dám také slovo dalším řečníkům, skloňme nyní své hlavy a minutou ticha uctěme všechny tyto válkou zmařené životy, ale i hrdinské činy těch, kteří statečně bojovali za naši svobodu.

– minuta ticha-

Děkuji.

Jakkoli je tato chvíle pietní, nemohu si odpustit několik poznámek k současnému politickému vývoji. Ačkoli si totiž připomínáme 70 let od konce války, ve světě existují silné a vlivné elity, které si  přejí další takový globální konflikt. A zde, v České republice, máme nemálo kolaborantů, kteří se jim toto přání snaží splnit – najdeme je v naší vládě a zákonodárných sborech a mnoho také mezi tzv. Intelektuály a pracovníky sdělovacích prostředků.

Jinými slovy, svět téměř stojí na prahu další velké katastrofy a můžeme jen děkovat prozíravosti ruské politiky, že konflikt, který si globalistické elity tak usilovně přejí, dosud nehoří. Rusko nechce válku, což krásně ilustruje i skutečnost, že do Evropy vysílá motorkáře, zatímco USA a NATO své po zuby ozbrojené vojenské jednotky. A je velkou ostudou Evropy i české vlády, že z několika stovek Nočních vlků, kteří vyjeli z Ruska s cílem navštívit Berlín, jsou na cestě už jen čtyři motorkáři. Česká i další evropské vlády si dokazují, jak jsou ve vztahu k Rusku sebevědomé, ačkoli jsou ve skutečnosti  zamindrákované, protože musejí poslouchat svého zámořského protektora.

Jenže skutečnost, že Rusko válku nechce, ještě neznamená, že válka nebude. Dokud budou na Západě u moci kruhy, které válku žádají, její nebezpečí je stále přítomné. A pro nás z toho plyne povinnost se připravit na to, abychom takovou situací nebyli zaskočeni.
Takovou situací, která by nás zaskočit mohla, jsou tzv. válečné zákony, které v tichosti procházejí českým parlamentem a pokud zaspíme, pokud se neozveme a neprojevíme svj nesouhlas, budou schváleny. Mám na mysli novelu branného zákona, která obnovuje odvody mužů, ale dokonce i žen. Mám na mysli další nepatrné a před veřejností skryté novely, které například upravují vojenskou přídahu tak, aby tito vojáci mohli být nasazováni do vojenských operací NATO – a tedy například na východní frontu proti Rusku.

Mohl bych jistě mluvit dlouho, protože se toho kolem nás děje dnes a denně mnoho, co by nás mělo znepokojovat. Ale mluvím-li dlouhodobě o tom, že je potřeba v době ohrožení národa místo vyvolávání svárů naopak dosáhnout svornosti, a na politické scéně myšleno pak propojit pronárodní síly na pravici i levici, pak tuto naši jednotu předveďme tam, kde je to nejvíce aktuální (a akutní), kde to nejvíce hoří.

Tím je právě novela branného zákona. V době, kdy si připomínáme hroznou smrt milionů lidí na válečných frontách, přece nemůžeme zůstat neteční, když se pomalu připravuje legislativa, na základě které bychom měli být hnáni do války proti našemu bratrskému národu. Zkusme se sjednotit na tomto tématu a ukázat, že se nenecháme manipulovat našimi ze zahraničí řízenými politiky.
Tato věc je klíčová a pokud ji zmeškáme, podepisujeme si nad sebou ortel smrti. Mám tedy návrh. Zopakujme květnové povstání. Povstaňme a řekněme NE těmto a podobným zákonům, řekněme NE válce. Tento šeřík jako symbol vítězství nechť je symbolem našeho odporu, našeho odmítání války, našeho nesouhlasu s kroky nynější kolaborantské vlády.

Národní demokracie je připravena do tohoto zápasu jít. Národní demokracie je připravena tyto protesty organizovat.

Děkuji za pozornost a Vlasti zdar!

video 1/3 | video 2/3 | video 3/3

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s