Projev na pochodu ´Zastavme americké okupanty´: Národní síly na pravici a na levici musejí spolupracovat

Vážení přátelé, před dvěma týdny jsme si připomněli okupaci Československa vojsky nacistického Německa. V tu dobu jsme ještě netušili, jaká vojska budou směřovat k našim hranicím letošní březen. Historie se ráda opakuje.

Nejsme to jen my, kdo si je vědom podobnosti tehdejších a dnešních událostí. Sama Česká televize vydala interní pokyn svým zaměstnancům, aby záběry z března 1939 letos nebyly vysílány. Současný režim ví, že jedná proti zájmům lidu a proto se snaží své jednání co nejvíce maskovat.

V dějinách jsou okamžiky, které spojí i jinak rozdílné tábory. Těmi okamžiky jsou chvíle ohrožení národa a sebezáchovná snaha se postavit agresorovi.

Měl-li bych si vybrat mezi Ladislavem Rašínem a Klementem Gottwaldem, má volba by byla jasná. A to nejen proto, že Národní demokracie se hlásí k odkazu Ladislava Rašína a jeho Národně demokratické strany.

Jsou tu i tací, kteří by si vybrali Klementa Gottwalda. A to nejen proto, že i je s ním pojí stejná strana.

Ovšem byly situce, kdy i Rašín a Gottwald dokázali odložit politické nepřátelství a spolupracovat. Byla to chvíle po mnichovské zradě, kdy oba tito politici usedli ve Výboru na obranu republiky.

Skutečný politik dokáže (a musí) překonat ideové rozpory, jde-li o samotné bytí či nebytí vlastního národa. Pravice i levice se vždy, když to bylo důležité, dokázala dohodnout.

Atmosféra, která panovala v okamžiku vstupu německých vojsk do Československa, byla jiná, než je atmosféra dnes, kdy do České republiky vstupují – zatím jen na zkoušku – vojska americká. Přesto obě události pojí mnoho společného. Předzvěst blížící se války a smutná skutečnost naprosté ztráty suverenity.

To je přesně ten okamžik, kdy si národní síly na pravici i na levici musí podat ruku. Nepřítel není ten druhý z nás, nepřítel je tam někde venku – nebo možná spíše už tady mezi námi.

Je výmluvné a není to náhodou, že jediné dvě politické strany, které uspořádaly sérii protestů proti americké okupaci, jsou Národní demokracie (a její partnerské strany v rámci Národního kongresu) na jedné a KSČM na druhé straně.

Ten, kdo se tomuto posmívá, nic nepochopil.

Nepřítel se vždy v dějinách řídil heslem rozděl a panuj.

Proti tomu nelze postavit jiné moudro, než že v jednotě je síla.

Národní demokracie proto podpořila svojí účastí levicový protest u sochy sv. Václava. Mnozí z levicových účastníků tohoto protestu jsou na oplátku zase mezi námi v tuto chvíli. I na jiných místech, kde Národní demokracie pořádá protesty proti konvoji, dochází k této spontánní spolupráci.

Ten, kdo se tomuto posmívá, nic nepochopil nebo nechce pochopit. Historie se opakuje.

Náš národ uchováme jen tehdy, budeme-li svorní, přestaneme-li bojovat staré bitvy a napřeme-li síly tam, odkud skutečně nebezpečí přichází. Až se nám společnými silami podaří protivníka porazit, pak můžeme opět soupeřit mezi sebou. Cokoli jiného je bláznovství.

Půjdu ale ještě dále. Co platí o stranách, platí i o celých národech. Okupovali nás nacisté, okupovali nás Sověti. Špatnou zkušenost máme s oběma zeměmi. Ale současné Německo není Hitlerovo Německo. A současné Rusko není Sovětský svaz. Bojovali bychom staré bitvy, kdybychom se snažili vidět agresora v jednom či v druhém. Skutečný agresor se nyní blíží k našim hranicím.

Ve skutečnosti má Německo i Rusko společného nepřítele. Rusové ho už setřásli, Němce to teprve čeká. A je to i náš nepřítel. Všichni tři máme společného nepřítele. Mezinárodní kabalu, která ničí nás, stejně jako Rusa či Němce. Mezinárodní kabalu, která si libuje ve válkách a která rozpoutala už dva světové konflikty a nyní chce rozpoutat třetí. Konvoj, který projíždí naší zemí, je toho předzvěstí a znamením.

Konvoj, který projíždí naší zemí, naši zemi rozděluje. Rozděluje ji na ty, kteří konvoj vítají a ty, kteří proti němu protestují. I ti, kteří zůstali doma, si vybrali, kterému táboru spíše fandí. Mnohdy tato událost rozděluje i celé rodiny.

Naším úkolem je ale naopak národ spojovat. Neodsuzuji ty, kteří americký konvoj vítají jako zachránce, nevědí, co činí. Proto neprotestujeme proti nim, nepereme se s nimi. Přišli jsme sem, před americkou ambasádu, protože zde je to dračí doupě. Zde je generální štáb našeho nepřítele, zde se scházejí zrádci našeho národa. S těmi se musíme vypořádat a s těmi se i vypořádáme.

Nepřítel si přeje rozdělený národ, protože ten lépe ovládá. Nechceme proto občanskou válku, chceme přesný opak – novodobý Výbor na obranu republiky, ve kterém si pravice i levice podá ruku. Přejeme si národní usmíření a svornost, která jediná nám může dodat síly postavit se odpor a zvítězit.

Vlasti zdar!

Projev před velvyslanectvím USA v Praze, 29. března 2015

video zde

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s