Staví se KDU-ČSL proti svobodným zednářům?

Vrací se lidovci do starých dobrých časů, kdy aktivně vystupovali proti svobodným zednářům a falešným vírám? Skoro by to tak vypadalo. Ale realita je jiná. Bohu žel.

Nebývá to tak obvyklé, aby na stránkách politické strany bylo možné přečíst si odsuzující věty na adresu New Age či svobodného zednářství.

Na webových stránkách KDU-ČSL Prahy 1 to ale možné je.

„Svobodní zednáři usilují o rozbití církve, o utopii a scestné ideologie, demagogické organizování davů, revolucionářství, anarchismus, renesance, volnomyšlenkářství, republikánství, parlamentarismus, toleranci, osvícenství, alkoholismus, zbavování majetku církev a aristokracii, znemravňování veřejnosti, vytlačování náboženství svými ideologiemi, uchvácení moci, rovnost, volnost a bratrství,“ čteme v článku JUDr. Josefa Plocka.

„Americká a Francouzská revoluce vznikla z podnětu zednářů. Morální spoušť vyvolaná vlivem zednářů, mládež holduje omamným látkám, sexu, bují korupce a krádeže, manželství a rodiny se rozpadají,“ vyjmenovává Plocek negativní důsledky působení zednářů.

„Stačí jen vzpomenout, že když kdysi navštívil francouzský velmistr zednářů naši zemi, pochlubil se, že francouzský právní stav úpravy interrupcí byl dílem zednářů.“

Těchto a podobných vět najdeme v jeho elaborátu mnoho. Jedná se sice o kompilaci různých textů postahovaných z internetu, text obsahuje i chyby a na některých místech by si zasloužil různá upřesnění či rozvedení myšlenky, na webových stránkách KDU-ČSL, strany, v jejíž řadách působí hned několik zednářů, působí však odvážně.

Vysvětlení v politice zvláštního úkazu je prosté. Autorem textu je JUDr. Josef Plocek, člen KDU-ČSL od roku 1945, sedmaosmdesátiletý muž, jemuž za jeho zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva propůjčil loni prezident republiky Václav Klaus Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Lidovci jeho věku ještě měli odvahu proti některým společenským nešvarům vystupovat a počínali si – dnes bychom řekli – politicky nekorektně, na rozdíl od KDU-ČSL posledních dvou desetiletí.

Plocek zakusil pronásledování oběma totalitami. Během německé okupace byl jako student vyloučen z gymnázia a po válce jej komunistický režim za spolupráci na odeslání dopisu o stavu tehdejšího církevního a náboženského života u nás do Vatikánu zatkl a odsoudil jako „vatikánského špióna“ k 13 letům žaláře. Plocek prošel věznicemi a uranovými doly na Slavkovsku, Jáchymovsku a Příbramsku. I po amnestii v roce 1960 byl nucen žít pod trvalým dohledem STB a byl všemožně pronásledován. Je stále aktivním členem Konfederace politických vězňů.

Protizednářský text tak zřejmě nenaznačuje novou stranickou éru, ale je spíše jakýmsi osamělým výkřikem starého konzervativně smýšlejícího lidovce. Lidovce, který je v dnešní KDU-ČSL už téměř vyhynulým druhem.

Důkaz o tom můžeme najít na téže webové stránce pražské buňky strany. Jen pár řádků nad Plockovým textem, který vyšel 15. března 2013, shledáváme jistý paradox – v jiném textu KDU-ČSL na Praze 1 oznamuje, že se jejím členem nově stal Daniel Herman, ještě donedávna ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Když před týdnem vyšel časopis Týden, měl na obálce provokativní titulek: Svobodní zednáři v české politice. V samotném článku nebylo o zednářích skoro ani slovo, text se točil kolem v katolické církvi působícího hnutí fokoláre, které je v KDU-ČSL značně rozšířené (časopis jmenuje, kdo všechno v této straně i mimo ni k tomuto hnutí patří) a několikrát naznačuje, že fokolaríni, jak si členové bratrstva říkají, fungují na podobném principu jako svobodní zednáři. Daniela Hermana pak představuje jako jejich význačného představitele a jeho dosazení do čela ÚSTRu před třemi lety jako výsledek téměř mafiánského působení fokolarínů, kteří tímto způsobem obsazují důležité funkce a získávají společenský a mocenský vliv.

Ba co víc. Zmiňovaný Plocek ve svém stručném elaborátu zmiňuje i další polotajné společnosti a elitní kluby, které mají k zednářům blízko (Roraty kluby, Lions kluby, kluby Kiwanis) a mimo jiné i Bakalův spolek (občanské sdružení) Lípa, který mnozí jeho kritici považují za svého druhu svobodozednářskou lóži.

„Někteří považují Lípu pro její sledování lobbistických a ekonomických cílů za druh zednářské lóže,“ napsal Plocek.

Jedním z takových kritiků je i bývalý vicekancléř Václava Klause Petr Hájek. Ve své knize „Smrt v sametu“ popsal Lípu jako „zednářskou lóži, kde se roku 1997 organizoval pád vlády Václava Klause.“

Možná to pan Plocek ví, možná ne. Ale členem výkonného výboru Lípy je právě i jeho novopečený stranický kolega Daniel Herman, jak vyplývá z webových stránek sdružení Lípa. Ostatně, Herman sám se tím i chlubil ve svém životopise, když se ucházel o post ředitele ÚSTR.

Ti, před kterými Plocek varuje, tak postupně jeho rodnou stranu infiltrují.

Myslím, že KDU-ČSL si už vybrala, kterým směrem se bude ubírat. Není pochyb o tom, že je stranou Hermanů a jim podobných. Názor podobný tomu Plockovu je pak jedním z posledních varovných hlasů odcházející generace, kterým se spíše jedna etapa uzavírá, než že by oznamoval nástup etapy nové.

Staří bojovníci bojují do posledního dechu, ale na jejich místo přicházejí fokolaríni, Lípaři, pravdoláskaři, zednáři…

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s