JANEČEK. NEBEZPEČÍ ZAŽEHNÁNO?

Tento komentář by se klidně mohl jmenovat „na západní frontě klid“. Sázka na Karla Janečka Američanům zatím příliš nevychází. Mediální ikona mesiášského miliardáře dostává povážlivé trhliny. Kdepak udělali soudruzi z obamovské Ameriky chybu?

Ještě loni na podzim byl Janeček doslova na koni. Objížděl republiku v rámci turné Pozitivní evoluce, v Havlově Lucerně si pak vychutnával (ve srovnání s regiony abnormální) zájem liberálních Pražanů, zatímco pár kilometrů vzdušnou čarou na jiném místě metropole se poblázněný (či posedlý?) zpěvák s černým kohoutem v ruce vyznával ze své víry v jakéhosi krále králů…

Pak následovaly přesně dva týdny mediálního zájmu, který byl vyšponován tímto podivným spojenectvím, než ho Karel Janeček, když ho vyhodnotil jako kontraproduktivní, raději zase rychle popřel a od Landy dal ruce pryč.

Od té doby můžeme sledovat Janečkovu bezradnost či spíše bezradnost těch, pro které pracuje. A není divu – v době vrcholící prezidentské kampaně byla mediálně řízená janečkománie záměrně upozaděna a „miliardář“ se stáhl do ústraní, aby příliš nepřekážel ve hře o Schwarzenberga, která byla v danou chvíli mnohem důležitější. Zřejmě odpočíval a sbíral síly na další úkoly, které od svých řídících důstojníků dostane v době po prezidentské volbě. Jenže volby dopadly pro kruhy, kterých je Janeček reprezentantem, nanejvýše špatně – a nyní se jaksi neví, co a jak dál. Ukázalo se totiž, že Češi na manipulaci ve stylu barevných revolucí nejenže nevěří, ale co hůře – zpackaná prezidentská kampaň Američanů ve prospěch Schwarzenberga otevřela oči i těm, kteří ještě nedávno neměli žádné tušení o tom, že se tady nějaká vysoká hra hraje.

Navíc i Janeček sám svoji roli evidentně nezvládl, což je důvod, proč nám ho nyní – už poměrně dlouho – raději nechtějí ukázat.

Počítejte se mnou:

Pozitivní evoluce – totální propadák. Dnes po ní ani pes neštěkne. Když se podíváte na její webové stránky, zjistíte, že se na nich čtvrt roku nic nezměnilo. V regionech přišlo pár lidí a tým Pozitivní evoluce, aby při závěrečném hodnocení svého projektu vzbudil zdání úspěchu, raději zdůrazňoval počty lidí, kteří o aktivitu zavadili alespoň na facebooku – těch bylo přece jen o něco více. Jenže lidé na facebooku a skuteční lidé, po jejichž povstání Janeček volá, jsou dvě různé skupiny. Je jasné, že s těmi virtuálními Janeček žádnou revoluci neudělá.

Úžasný volební systém, který měl být oním tahounem a vlajkovou lodí Janečkova hnutí, zašel na úbytě. Nikdo o něm nemluví, nikoho nezaujal, trochu se o něm polemizovalo jen na podzim, ale dnes už nikoho nezajímá. A ODS chytře vytáhla podobnou kartu, když oznámila, že by pro příští sněmovní volby chtěla změnit volební systém z poměrného na většinový.

Karel Randák, Janečkova pravá ruka, se pěkně potí, protože na něj byla před několika dny podána obžaloba kvůli tomu, že ukradl výplatnici Nečasovy tajemnice Nagyové. Chtěl tím tehdy poškodit premiéra a rozhoupat trochu politické vody, což se nepodařilo a ještě mu za to nyní hrozí až pětileté vězení.

Samotný Janečkův Nadační fond proti korupci čelí masivnímu útoku právníků, kteří správně poukazují na to, že fond koná svoji činnost v rozporu se zákonem o nadacích i v rozporu se svými vlastními zakládacími dokumenty. Soud už fond vyzval, aby svoji činnost obhájil – a pokud argumenty právníků vyslyší, čeká Janečkovu nadaci-nenadaci konec a NFPK půjde do likvidace.

A konečně poslední Janečkův kousek, trapný pokus obvinit prezidenta Václava Klause z velezrady, skončil fiaskem, když se Ústavní soud odmítl upocenou žalobou vůbec zabývat. Ti, kteří tento nesmyslný krok, který republiku poškodil v zahraničí, podpořili, by měli zvážit své další setrvání ve svých funkcích, nechal se poté slyšet premiér Petr Nečas.

A ono se to tak trochu začalo dít i jakýmsi samopohybem, když jednoho z hlavních aktérů této žaloby (nejen za toto, ale i za nepochopitelné plivání na Miloše Zemana a podporu Karla Schwarzenberga v prezidentské kampani) sjezd sociálních demokratů odmítl potvrdit ve vedení ČSSD. Jiří Dienstbier tak je nejspíše na odchodu z ČSSD, podle některých zdrojů míří dokonce do staronové strany Změna, kde bude podle nejlepších pravdoláskařských tradic prý znovu recyklován, ale to je na jiné vyprávění.

Dokonce i americký novinář Erik Best v reakci na některé mé předchozí texty, kde o Janečkovi mluvím jako o americkém angentovi (byť toto popírá a tvrdí, že za Janečkem žádný „americký útok nestojí“, což ale říká nejspíše proto, že bude zřejmě i on nějakým exponentem CIA či jiných amerických tajných složek) se do Janečka docela nevybíravě pouští. Kritizuje jeho žalobu na Klause a snímá z něj masku dobráka, který skromně stojí opodál, nemá politické zájmy a jde mu jen o blaho všech.

„Karel Janeček a jeho lidé mají politické ambice. U Dienstbiera je to jasné, zatímco u Janečka to tak jasné není a myslím si, že se poměrně brzy projeví. Teď byl příliš mladý na to, aby tentokrát kandidoval na prezidenta,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Best. A aby to bylo ještě více jasné, ještě jednou zdůraznil: „Nemůžeme sice vědět, co se během následujícího období ještě stane, ale podle mě je v tuto chvíli jeho záměrem za pět let kandidovat na prezidenta.“

Při vědomí toho, jaké fiasko Janeček zakouší, je podobná myšlenka jak z říše science-fiction, ale Best může mít zajímavé informace. Zajímavé bezesporu také je, že se do sebe dva američtí „agenti“ pustili. Co to znamená? Že je Janeček figurkou jen jednoho politického tábora Spojených států?

A ještě něco by se dalo připomenout. Tvrdé odsudky Janečka na adresu Miloše Zemana v době prezidentské kampaně (kdy Janeček podporoval Karla Schwarzenberga, podle amerického spisovatele Paula Polanského další figuru ve službách CIA), aby najednou, když byl Zeman zvolen, zcela otočil a o Zemanovi mluvil pochvalně jako o někom, s kým se mu jistě bude spolupracovat lépe než s bývalým prezidentem. Tím sám sebe ztrapnil, protože se znevěrohodnil.

Jistě k tomu přispělo i to, že Miloš Zeman ve své státnické moudrosti hned v den svého zvolení prezidentem v prvním televizním rozhovoru (!) promluvil o janečkovcích rovněž pochvalně a dokonce nadnesl myšlenku, že by si uměl jejich člověka (například senátora Michálka) představit jako šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. Tím janečkovce pěkně zmátl, zesměšnil a hlavně podobnou nominaci (či jen nápad na něco takového – vzpomeňme, že už před několika měsíci chtěli pravdoláskaři do kolegia NKÚ protlačit Radima Bureše z Transparency International) politicky zablokoval, protože se proti ní ihned postavila ODS. Do čela NKÚ, kam Američané a pravdoláskaři představitele Transparency International dlouhodobě tlačí, se tak naštěstí podařilo prosadit společného kandidáta ODS a ČSSD. Ještě ale není dobojováno, hraje se ještě o křeslo viceprezidenta NKÚ, kde by janečkovci (za pomoci TOP 09) chtěli zmiňovaného Bureše přece jen uplatnit, třebaže ho už dříve Poslanecká sněmovna odmítla.

Suma sumárum, pravdoláska dostala tvrdý úder na solar. Nejenže neskutečně oslabila výsledkem prezidentských voleb, ale ztrácí své pozice i ve velkých stranách – tak jako se ČSSD podařilo zbavit Jiřího Dienstbiera, ODS se podobně razantně vypořádala s Alexandrem Vondrou. Dva Rockefellerovi pěšáci jsou tak alespoň na chvíli vyřízeni a třebaže to není důvod k tomu usnout na vavřínech, je to dobrá zpráva, která nás může potěšit.

Pravdolásce také na klidu nepřidá exprezident Václav Klaus, který se po deseti letech v prezidentském úřadu vrhl s novou chutí na domácí politiku a v kousavých komentářích Institutu Václava Klause se pustil do klasického politického zápasu (krom toho, že cestuje po světě a spřádá plány na to, jak zacloumat Evropskou unií). Užívá si tak toho, co dlouhou dobu jako prezident nemohl, a tak rozdává politické údery na všechny strany – z Kalouska si dělá legraci pro jeho lidovectví, které v sobě nemůže zapřít, kritizuje programové priority „nevlastenecké, protože internacionální“ ČSSD (ale pochválil ji za sjezd, který „odmítl nepolitickou politiku“ Jiřího Dienstbiera a nahradil ho „racionálně se chovajícím plzeňským hejtmanem Chovancem“) či pranýřuje evropské „řešení“ kyperské krize. Nikdo netuší, jaké budou jeho další kroky, což nejistotu pravdolásky ještě zvyšuje.

O tom, v jakém je pravdoláska vnitřním chaosu, svědčí i to, že v nervozitě z volebního neúspěchu Karla Schwarzenberga vytahuje už zoufalé a překonané karty – slibuje vytvoření jakéhosi Fóra Karla Schwarzenberga, které má fungovat paralelně vedle TOP 09 a které je trapnou reminiscencí na OF. Pokud se někdo snaží oživovat mrtvolu Občanského fóra, které se rozpadlo už rok po „sametu“ a ukázalo se jako nemožné a nepoužitelné – a to i přes tehdejší eufórii a nadšení z Václava Havla – svědčí to jen o jeho bezradnosti.

Čeká nás tedy podle všeho čas přeskupování na politické scéně, čas vyčkávání, hledání nových scénářů. Ve hře je samozřejmě více hráčů, kteří mohou být použiti (Jiří Pospíšil apod.), takže radovat se z neúspěchu jednoho pěšáka (Janečka) by bylo předčasné. Zatím se ale ještě neví, na koho si naši euroatlantičtí soudruzi vsadí příště. Proto to relativní ticho, proto Janeček, o kterém není skoro slyšet, proto onen „klid na západní frontě“.

Využijme tohoto klidu k nabrání sil na novou ofenzívu, která jistě co nevidět přijde.

www.prvnizpravy.cz

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s