STAVÍ SE JAK O ZÁVOD. PRO UPRCHLÍKY Z IZRAELE?

Redakce Prvnizpravy.cz před časem informovala o možném poskytnutí azylu pro izraelské uprchlíky. Potvrzují to nově získané informace?

Z několika na sobě nezávislých zdrojů (z podnikatelského a zpravodajského prostředí) jsme před více než rokem zachytili informaci o možné tajné dohodě mezi Českou republikou a Izraelem, podle které by v případné válce na Blízkém východě (nejspíše po napadení Íránu Izraelem a íránské zpětné odvetě) našli uprchlíci z židovského státu útočiště v Česku. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na přímý dotaz redakce takové úvahy popřel.

Zatím se zdá, že žádná informace tyto zprávy nevyvrátila, ba naopak. Od té doby proběhlo několik schůzek na nejvyšší úrovni mezi představiteli ČR a Izraele, na rok 2013 se další chystají – česká vláda například bude jednat s izraelskou v Jeruzalémě, na oplátku za loňskou návštěvu (hned dvojitou) izraelského premiéra Netanjahua a jeho kabinetu v Praze.

Zajímavá z tohoto hlediska byla i prezidentská volba, ve které bylo už od počátku mnoho uchazečů o prezidentský post židovského původu, což dávalo tušit, že nás bude čekat další utužení vztahu s touto zemí. A třebaže se nikdo z nich nakonec do druhého kola nedostal, ti, kteří postoupili, ač židovský původ nemají, splní stejný cíl. Jak Karel Schwarzenberg, tak Miloš Zeman, jsou totiž radikálními sionisty, Zeman dokonce několikrát naznačil, že by pro něj bylo bombardování Íránu řešením současné blízkovýchodní krize. Takto otevřeně si to nedovolil formulovat ani kandidát s přiznaným židovským původem Jan Fischer. Po Václavu Klausovi, který v blízkovýchodních záležitostech zastával vyvážené stanovisko, se tak dá očekávat další posílení orientace české zahraniční politiky na Izrael.

Trefně to vystihl bývalý premiér a předseda národních socialistů Jiří Paroubek, který pod dojmem prezidentské kampaně na svém blogu napsal, že už nyní je vítězem prezidentských voleb v Česku – Izrael.

„Abychom zjistili, kdo je prvním přesvědčivým vítězem voleb prezidenta republiky, nemusíme čekat do 26. ledna. Je to evidentní už dnes a vlastně to bylo zřetelné už před I. kolem voleb. Tři hlavní uchazeči o úřad prezidenta se jednoznačně shodovali pouze v jediné otázce – v obdivu k Izraeli. Jan Fischer, Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg se netajili a netají silnými sympatiemi k tomuto státu,“ napsal Paroubek a jako snad jediný z českých politiků tak nahlas řekl to, co všichni tušíme – že česká zahraniční politika poskytuje Izraeli příliš jednostrannou podporu a že tato „slepá“ podpora jednou může skončit tragicky.

„Schwarzenbergovo soustavné úsilí zatáhnout ČR do letitého konfliktu na Blízkém východě českým médiím i pravici vyhovuje. Česká mediální i politická pravice nechce hledat jeho řešení. Chce naopak zapojit naši zemi do jeho eskalace, a to i jednostrannou podporou Izraele. Není přece náhodou, že česká média nezajímá, co je podstatou pochybné ´exkluzivity´ česko – izraelských vztahů. Že nezkoumají, proč Saudská Arábie opakovaně odmítla Schwarzenbergovu žádost o návštěvu Rijádu. Ani to, oč šlo při jeho návštěvách v Kataru a Bahrajnu. V Bahrajnu se přitom pochopitelně ´zapomněl´ zeptat na své jinak oblíbené téma lidských práv. Premiér Nečas ani jeho ministr zahraničí nikdy neinformovali sněmovnu, jaké závazky pro naši republiku vůči Izraeli přijímají. Jak se dotýkají naší bezpečnosti, bezpečnosti našich občanů,“ uvedl expremiér.

V následujícím textu se pokusím naznačit možné konkrétní a praktické kroky, které dohoda ČR-Izrael může obsahovat, respektive, které jsou bezpodmínečně nutné, pokud má ČR skutečně poskytnout Izraelcům azyl. Je to především oblast bytové výstavby.

Izraelské stavební standardy v ČR?

Připomeňme, že jedním z témat, které česká a izraelská vláda v Praze projednávala, byla oblast výstavby, infrastruktury a bydlení.

Kromě mnoha jiných ministrů totiž s premiérem Netanjahuem do Prahy přicestoval i izraelský ministr pro výstavbu Ariel Atias, který jednal s českým ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským.

„Vlády si budou vyměňovat informace týkající se stavebních standardů, metod industrializace výstavby, energeticky úsporné výstavby, cenově dostupného bydlení atd. Vlády si budou vyměňovat informace týkajících se renovace budov a příbuzných technologií, úspor energie a hospodaření s vodními zdroji v souvislosti s výstavbou,“ shodli se představitelé obou kabinetů ve společném prohlášení ze dne 17. května 2012.

A podobu bilaterálního jednání mezi Atiasem a Jankovským popsalo tiskové oddělení MMR následovně: „V průběhu jednání se oba ministři vzájemně seznámili s klíčovými tématy obou zemí. Na izraelské straně jsou to témata revitalizace a rekonstrukce, stavebních norem a dostupnosti bydlení, a na české straně Politika územního rozvoje, úpravy legislativy, Koncepce bydlení do roku 2020 a dále proces změny formy investiční podpory bydlení z dotační na formu poskytování nízkoúročených úvěrů a v neposlední řadě systém využívání Evropských fondů – Jessica. Závěrem si ministři sdělili podněty pro další spolupráci a výměnu informací a témat, které by mohly být základem pro další kolo společných jednání.“

„Přestože mají naše země do určité míry odlišné problémy, lze konstatovat, že v důležitých bodech se bytová politika České republiky a Izraele setkává. Jde zejména o aspekt ochrany životního prostředí s důrazem na úspory v oblasti energetické náročnosti budov pro bydlení. Srovnatelná je i pozornost státu, která je věnována podpoře zlepšení a udržení kvality bytového fondu. Obě země také poskytují podporu občanům, kteří se potýkají s problémy v oblasti bydlení. Se zájmem jsem se také seznámil s podporou bydlení mladých párů a s formou řešení nedostatku pozemků vhodných pro výstavbu, které Izrael řeší účinnými pobídkami,“ řekl k tomu také ministr Jankovský.

Může nám připadat podivné, proč by ministři obou zemí jednali o stavebních standardech a metodách industrializace či o energeticky úsporné výstavbě a cenově dostupném bydlení. Obě země jsou dost odlišné a stavební standardy ve středoevropské zemi a v asijských pouštích jsou dost rozdílné.

Smysl by to ovšem dávalo ve chvíli, kdy by se v České republice mělo připravovat bydlení pro větší skupinu uprchlíků…

Nasvědčuje tomu něco?

Rušení vojenských základen a újezdů. Proč?

Může jít jen o náhodu, ale ve stejném čase česká vláda rozvíjí myšlenku rušení vojenských újezdů a jejich přeměny na obce.

A podle některých neověřených informací by potenciální nová sídliště mohla skutečně vyrůst například v místech bývalých a dnes už zrušených vojenských základen.

Například v Podlešíně u Slaného se chystá proměna někdejší protiletadlové raketové základny v obytnou zónu. Ubytovny pro vojáky i štábní budovy postavené v osmdesátých letech minulého století by mohly za pár let sloužit jako novodobé sídliště s veškerou občanskou vybaveností, kde nebude chybět mateřská škola, lékař, obchody či restaurace.

První návrhy hovoří o sto dvaceti bytech standardní velikosti cca 80 m2. Přestavba osmi budov by mohla přijít zhruba na 120 milionů korun.

Za projektem stojí izraelský investor, firma Žižkov center s.r.o., jejímž jednatelem je izraelský občan David Moshe Wieder. Začít by se mělo stavět v roce 2013.

„Je tu řada rizik, kterým bychom chtěli předejít. Kromě dalších například to, zda by se u nás nově příchozí vůbec přihlásili k trvalému pobytu. Asi nejzásadnější je skutečnost, kolik nám izraelský investor bude ochoten nabídnout peněz, za něž bychom šli do rizika,“ vyjádřil se už dříve pro média starosta Podlešína Roman Sova.

Vznikne šest nových obcí

Je také otázka, zda s tématem nesouvisí obecnější záměr vlády rušit (ve vládní hantýrce se tomu říká optimalizovat) vojenské újezdy, například Hradiště, Libavou či Boletice. Vláda tvrdí, že tak činí z důvodů úspor.

Ministerstvo obrany už loni v únoru zorganizovalo anketu mezi obyvateli újezdů, protože připravuje vznik šesti nových obcí právě v částech újezdů Boletice, Hradiště a Libavá.

„Bude se jednat o obec Polná na Šumavě, v případě Hradiště by se jednalo o obce Bražec a Doupovské Hradiště a v případě Libavé by se jednalo o město Libavá, Kozlov a Luboměř. K přípravě vzniku nových obcí byly obyvateli jednotlivých útvarů zvoleny přípravné výbory. Vznik nových obcí je de facto obnovením původních obcí, které byly zrušeny a staly se částí újezdů,“ komentoval nedávné rozhodnutí vlády na tiskové konferenci po zasedání kabinetu premiér Petr Nečas.

Staví se ohromné kancelářské objekty. Zájem o ně přitom (zatím) není

Spekulace potvrzují i někteří lidé z architektonické branže, kteří s údivem sledují současný stavební boom v české a moravské metropoli, který přitom nedává žádný logický smysl.

Například nejmenovaný architekt z Brna upozorňuje na „zuřící výstavbu kancelářských ploch“ v době, kdy o ní není vůbec zájem, ba dokonce, kdy je možné sledovat maximální propad zájmu o tento typ staveb.

„Při zařizování kanceláří pro jednu firmu jsme se s jednou renomovanou zahraniční realitní a servisní společností zamýšleli, jak je tento stav vůbec možný. V Brně, ač je na každém domě i v centru nápis OFICESS TO RENT a poslední megaprojekty jako Spielberk Office Park a Brno Bussines Park se potýkají s neobsazeností, staví se kancelářské budovy dál, jakoby se nechumelilo. Například se dostavuje nejvyšší mrakodrap v Brně v uvedeném Spielberk Office Parku, ale již ho předbíhá tzv. AZ Tower,“ uvedl pro Prvnizpravy.cz jeden z architektů, který si přirozeně nepřál zveřejnit své jméno.

„Protože máme klienty, které jsme pomáhali usazovat ve výše uvedených kancelářských prostorách, vím, že jsou tyto skutečně prázdné, ale ceny se nemění. Pro mě naprosto nepochopitelné, nepochopitelné ale také pro ředitele oné zahraniční servisní společnosti, který se na můj dotaz, proč v Brně tak zuřivě pokračuje výstavba kanceláří, výslovně vyjádřil, že v Praze tuto situaci ještě chápe, ale v Brně jí nerozumí.“

Architekt se domnívá, že důvodem této masivní výstavby mohou být právě plány, které vznikají mezi českým a izraelským kabinetem a o kterých ale česká veřejnost nic netuší a tušit zřejmě ani nemá.

Česká republika, uznává architekt, by pro Izrael byla ideální destinace nejen z důvodů tradičně dobrých vztahů mezi oběma zeměmi, ale i z hlediska současné hospodářské situace.

„Navíc podle některých prognóz bude půl obyvatelstva České republiky za pět let v exekuci – to znamená uvolněné pole, domy, pozemky, firmy. Církevní restituce by byly také ideálním zdrojem nemovitostí pro nově bohaté příchozí,“ naznačuje.

Jak je to se Strahovským stadionem?

„Ministr Schwarzenberg během své aktuální čtyřdenní návštěvy Izraele vyjednává možnost vybudovat uprchlický tábor pro židovské uprchlíky z Izraele v případě nyní již prakticky neodvratné války na blízkém východě. Vhodným kandidátem na vyhovující umístění s idylickou vyhlídkou na matičku měst Prahu, se podle zdrojů ze zpravodajské komunity jeví Strahov. Existují ale i další možné lokality,“ napsal už před rokem nezávislý internetový deník Czech Free Press.

O zbourání slavného strahovského stadionu, dle některých zdrojů stadionu s největší rozlohou na světě, se mluví už dlouho. Kdysi honosný spartakiádní stánek nyní připomíná rozpadající se ruinu. Před časem Praha vybrala v urbanistické soutěži šest návrhů architektů na změnu Strahova. Z nich se chce inspirovat ke konečné proměně lukrativní městské čtvrti.

Místo někdejších spartakiád a sletů by se mělo do několika let změnit k nepoznání. Široký bulvár, rezidenční domy, parky, sportovní a golfová hřiště či divadelní amfiteátr.

Plán počítá s tím, že by se na Strahově dohromady uvolnilo 35 hektarů pozemků v ceně sedm miliard korun. ČSTV z této plochy vlastní jen desetinu pozemků, zbytek je Prahy a státu. Slabinou plánu ale je fakt, že stadion je památkově chráněn a není možné ho jen tak zbourat, takže developerské projekty by jej musely v nějaké podobě do svých záměrů zahrnout.

Trojmezí. Staví PPF pro budoucí azylanty?

Podobným obřím developerským projektem, ještě velkorysejším a mnohem snáze realizovatelným, se pak jeví zastavění volného území mezi Prahou 10, 11 a 15, nazývaného Trojmezí.

O tuto oblast se nedávno začala zajímat společnost PPF Petra Kellnera, píše server idnes.cz.

A podle některých informací tato chystaná výstavba s „azylem“ souvisí: „Slyšel jsem, že tento projekt má být pro izraelské migranty, pojme zhruba 100 tisíc lidí,“ řekl pro Prvnizpravy.cz zdroj z vysokých podnikatelských kruhů, který už před rokem náš server v obecné rovině informoval o chystaném azylu pro židovské uprchlíky.

Podle informací serveru idnes.cz by PPF v Trojmezí ráda vybudovala park s domy, školou a obchody. Kellnerova firma už začala jednat s majiteli zbylých pozemků a městem, projekt by ráda dokončila do roku 2019.

Projekt se opět tváří jako bohulibý záměr, plný sportovišť, zeleně a volných rekreačních ploch. „Součástí projektu Veřejného parku Trojmezí bude vedle nového sportoviště, zahradnictví a volných rekreačních ploch také nízkopodlažní zástavba viladomy a základní občanské vybavenosti pro obyvatele okolních městských částí,“ uvedl mluvčí projektu Jan Piskáček.

Celkem by měla nová čtvrť i s parkem být na zhruba 150 hektarech – z toho by měl mít park rozlohu 86 hektarů (což je zhruba jako Stromovka).

„Zbývající část kolem 70 hektarů by tvořila rozumná zástavba formou rodinného bydlení a základní občanské vybavenosti, ze které by mohl být druhý největší park v Praze zčásti financován. Ekonomicky to může fungovat,“ řekl Piskáček.

Jenže plán se přirozeně nelíbí místním, kteří si divokou a nezastavenou přírodu za Prahou nemohou vynachválit. Už nyní existují občanská sdružení, která se zastavění Trojmezí (zdaleka nejde o první podobný developerský plán) brání.

Kellnerovu PPF tak čekají jednání s městem i s majiteli ostatních pozemků. PPF vlastní na Trojmezí zhruba 45 hektarů. Záměrem společnosti je dohodnout se s ostatními majiteli a pozemky vykoupit a zcelit. Mezi majiteli jsou jak soukromé osoby, město, tak developeři – například firma Orco, píše idnes.

Izraelští developeři v ČR

Zajímavým a nezpochybnitelným faktem, který by mohl zapadat do naší pomyslné skládačky, je také skutečnost, že v České republice kvete nejen izraelský byznys jako takový, ale že jedním z nejoblíbenějších odvětví pro izraelské investory je právě oblast stavebnictví.

„Kromě farmaceutického průmyslu a zdravotnictví představují reality nejvýznamnější byznys, na který se Izraelci v Česku zaměřili. Na trh vrhají tisíce bytů, statisíce metrů čtverečních kancelářských, obchodních a skladových ploch, staví novostavby, rekonstruují brownfieldy, často mění rozsáhlá území,“ napsal před rokem časopis Euro.

Podle něho najdeme mezi významnými developery minimálně pět investorů z Izraele, kteří tu „utrácejí stamiliony či miliardy“. Jsou jimi Neocity Group, BCD Group, SIDI Prague, AFI Europe a Lighthouse Group.

Neocity Group začala v ČR podnikat v roce 2005 a zaměřuje se především  na rezidenční výstavbu. Společnost například nakoupila rozsáhlé pozemky bývalého cukrovaru v Modřanech, chystá ambiciozní projekt s výškovými budovami NeoRiviera, mezi jeho hotové realizace patří například bytový kompex na Zličíně.

Majoritním akcionářem firmy SIDI Prague je velký izraelský developer B. YAR Building Corporation. Společnost, která v ČR podniká od roku 2006, se může pochlubit projektem Krásná Hůrka v pražských Stodůlkách (250 bytů) a chystá projekt ByTy Malešice (ve 4 výškových budovách a 5 osmipodlažních budových postaví 550 bytů). „Do dvou let rožšíříme naše portfolia na celkových 1500 bytových jednotek,“ cituje Euro Martina Loudu, ředitel SIDI Prague.

BCD Group se v Praze uchytila v roce 2001, kdy výhodně nakoupila pozemky ve Vysočanech a nedávno tam představila třetí etapu bytového projektu Nad Rokytkou. Podle informací časopisu Euro tam developer postavil už 650 bytů, ale cílem jsou 2000 bytových jednotek. Staví se ale nejen v Praze, ale i u Aše (firma zde chce na 70 ha v následující 7 letech postavit hotelový komplex, kasino, kongresové centrum, zdravotnické zařízení, bytové doky, technologický park i komerční objekty), v Litoměřicích chce zase přestavět bývalé kasárna a rezidenční čtvrť plánuje i v Líšnici u Prahy.

Nejdéle (od roku 1997) působí v ČR developer AFI Europe, který vystavěl v roce 2003 obchodní centrum Palác Flóra či obchodní centrum v Pardubicích, staví byty v Modřanech a Vysočanech, logistický park u dálnice za Prahou, rezidenční projekt Korunní Dvůr na Vinohradech (250 bytů) či přestavěl objekt parního mlýna v Holešovicích. Administrativní centrum plánuje v Karlíně, ve Vysočanech pak projekt s byty i administrativními prostory (AFI City), a u Divoké Šárky rezidenční projekt AFI Vokovice.

Společnost Lighthouse Group založil v roce 2000 Tamir Winterstein a mezi jeho realizace patří administrativní komplex u Libeňského mostu (Lighthouse Vltava Waterfront Towers s 23 tisíci metry čtverečních kancelářských prostor), rezidenční projekt Prague Marina (s 338 waterfront byty) či dvojice administrativních budov Prague Marina Office Center. I Lighthouse Group má zkušenosti s obchodními centry – v roce 2010 otevřela na Vysočanech nákupní centrum Galerie Harfa. A na Praze 3 (Jarov) připravuje rezidenční projekt Zelené město, kde bude na 15 ha 28 nízkopodlažních bytových domů a dva věžáky s 11 podlažími. Zajímavost z posledních dní je informace, že právě Tamir Winterstein nabídl neúspěšnému prezidentskému kandidátovi Janu Fischerovi pomoc s umořením dluhů, které nezkušenému kandidátovi zbyly po prezidentské kampani.

Advertisements

2 thoughts on “STAVÍ SE JAK O ZÁVOD. PRO UPRCHLÍKY Z IZRAELE?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s