TAJEMNÉ ČESKO-IZRAELSKÉ FÓRUM?

Že by česká vláda za zády občanů domlouvala s Izraelem něco, co nemáme vědět? Taková myšlenka mne chtě nechtě napadne, když přemýšlím, proč mi ani po 14 měsících nebylo ministerstvo zahraničí ani úřad vlády schopno sdělit pár prostých informací týkajících se nedávno založeného Česko-izraelského fóra.

O založení Česko-izraelského fora / Czech Israeli Forum (CIF) se mluví už ve společném česko-izraelském vládním prohlášení ze září 2011.

Tehdy ale ještě v obecné rovině, institut ještě nemá jméno. Zmínka v textu hovoří jen o jakémsi think-tanku / fóru, na jehož ustavení a podpoře se vlády shodly a které se má poprvé konat v listopadu 2011 v Praze.

A skutečně. Dne 24. listopadu 2011 přijal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg místopředsedu vlády a ministra pro strategické záležitosti Státu Izrael Moshe Ya´alona.

„Oba vicepremiéři dne 23. listopadu zahájili 2011 Česko – izraelské fórum. Expertní česko – izraelské setkání navázalo na společné prohlášení vlád České republiky a Státu Izrael o posílení spolupráce, zejména v oblasti vědeckotechnické, výzkumu, vývoje a inovací, které podepsali premiéři obou zemí. Hlavním tématem byla euroatlantická strategie pro Blízký východ,“ píše se v tiskové zprávě, které MZV u příležitosti návštěvy Ya´alona vydalo.

Společné prohlášení vlád ČR a Izraele z května 2012 pak formuluje sdílenou agendu jednotlivých resortů a v případě zahraniční politiky konstatuje, že „ministerstva zahraničních věcí budou též aktivně podporovat rozvoj trvalé spolupráce akademických institucí a intelektuálních center (think-tanků) na poli zahraniční politiky a bezpečnosti, včetně podpory česko-izraelského fóra, jehož ustavující zasedání se konalo v listopadu 2011 v Praze. Česká strana vítá ochotu izraelské strany uspořádat příští setkání v Izraeli během roku 2012/2013.“

Ježto mne téma dlouhodobě zajímá, ptal jsem se měsíc po konání tohoto fóra, 20. prosince 2011, mluvčího MZV Víta Koláře, kde k této záležitosti najdu nějaké bližší informace a zda existuje nějaký výstup z tohoto zasedání v podobě sborníku či webové stránky.

„Nevím o žádném sborníku nebo webu. Měli jsme jen krátkou informaci na webu MZV,“ odepsal Kolář.

Kdo tedy organizaci zajišťoval, když MZV nic neví? ptám se dále a prosím Koláře, zda by mi sehnal požadované informace.

Zjistím, odpovídá Kolář.

Leč zjišťoval, ale k odpovědi se neměl. A i já věc pustil ze zřetele.

Když loni na jaře přicestoval do Prahy Benjamin Netanjahu s polovinou své vlády, můj zájem o česko-izraelské vztahy se oživil, napsal jsem několik textů a vzpomněl i na dosud nezodpovězenou otázku stran CIF.

Píši proto Kolářovi znovu, 12. června 2012. Úvodem připomínám naši starou korespondenci na toto téma a můj trvající zájem o odpověď. Argumentuji tím, že nedávná návštěva izraelského premiéra v ČR potvrdila (v textu podepsaného memoranda) existenci think-tanku s názvem Česko-izraelské forum, jehož první „ustavující zasedání“ se konalo loni na podzim a další by se měla konat v letech 2012 až 2013. Zajímá mne vše, co se tohoto think-tanku týká.

Má nějaké webové stránky? Existuje nějaká jeho prezentace v papírové nebo elektronické podobě, kde by se více psalo o jeho záměrech, plánech, cíli, poslání apod? Probíhalo-li loni na podzim nějaké setkání, musí z něho být nějaký výstup, nějaký sborník nebo alespoň projevy či videozáznam nebo audiozáznam (vždyť to ministr Karel Schwarzenberg tehdy zahajoval). Jaký byl výsledek onoho setkání, kdo byl pozvaný, kolik tam bylo účastníků / posluchačů / mluvčích? Kam putovaly výsledky tohoto jednání (jakým resortům nebo jakým osobám)?
Jedná-li se o think-tank, pak mne zajímá, kdo založení inicioval, kdo ho řídí, kdo se na jeho činnosti podílí, jaké má zaměstnance, kde sídlí, jaké materiály vydává, jaké je jeho poslání v mezidobí mezi oficiálními jednáními, jak je financován apod. Prostě cokoli. Zatím se mi o něm ale nepodařilo najít téměř žádnou informaci, píšu Kolářovi. A připomínám mu, že mi odpověď slíbil už před více než půl rokem a stále nic.

„Než mi něco doputuje…,“ odpovídá Kolář, „think-tank bývá nevládního charakteru, všechny dotazy byste tak musel směřovat tam,“ svěřuje mi sladké tajemství.

Jako bych to nevěděl. Ale obracím se na MZV právě proto, že think-tank samotný je nedohledatelný a jediný, kdo o něm může něco tušit, je ministerstvo, když ministr jeho vznik s izraelskou stranou upekl a pak ho i zahajoval.

A zase téma pouštím ze zřetele, přece jen je více věcí, která mne zajímají a nemám tolik času, abych mohl obtýden bombardovat nemluvného Víta Koláře.

Obracím se na něj zase až za několik měsíců. Opět se ho ptám, zda se mu už něco podařilo zjistit. Dne 22. srpna 2012 mi odpovídá, že „k požadovanému dotazu žádné informace nemá“. Po devíti měsících zjišťování mi tedy řekne, že nic neví?

Když MZV není ochotno komunikovat s novinářem, tož se obrátím rovnou na Úřad vlády. Uvidíme, jak se s dotazem popasují. 18. září 2012 píšu hned několika pracovníkům tiskového odboru vlády, připomínám genezi mého dotazu a „výsledky“ komunikace s MZV. Dodávám, že považuji za skandální, když resort není ani po 3/4 roce schopen odpovědět primitivní dotaz.

„Můj dotaz se přitom týkal think-tanku ´Česko-izraelské forum´, jehož aktivity domlouval v Praze místopředseda vlády a pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se svým izraelským protějškem, první konference tohoto fóra se skutečně koncem loňského roku uskutečnila a pan ministr na ní vystoupil s projevem a připravovány jsou i další setkání této organizace. Proto jsem přesvědčen, že by MZV o této organizaci mělo něco vědět,“ postěžoval jsem si pracovníkům Úřadu vlády.

A pak zas už jen čekal na odpověď. Dne 30. října 2012 posílám dotaz znovu, protože odpověď stále nedorazila. A zase nic. Dne 22. listopadu dotaz opakuji potřetí.

Na třetí dotaz, tedy po více než dvou měsících, odpovídá konečně tiskový mluvčí vlády: „Dobrý den, víte, že jsme Vám na dotazy vždycky odpověděli. Omlouvám se za prodlení, stále čekám na informace, abych Vám mohl odpovědět. Děkuji za pochopení.“

Sice tomu moc nerozumím (co je na tom tak těžkého?), ale krčím rameny. Možná se ptají na ministerstvu zahraničí, a proto to tak trvá.

Trochu naštván mluvčímu odepisuji, že nechápu, v čem je problém. V podstatě můj dotaz visí ve vzduchu už rok a stále žádná odpověď. „To je zvláštní, že Schwarzenberg řeční na ustavujícím setkání think-tanku, o kterém nikdo nemá žádnou informaci… Ale díky, že jste se alespoň ozval…“

Pár dní na to Michal Schuster volá, zřejmě reaguje na můj dovětek. Do telefonu se mi znovu omlouvá, že prý informace nemá k dispozici, sám musel vznést nějaké dotazy a čeká, až dostane odpověď. Až ji dostane, dá mi vědět.

Co se na to dá říci? Za měsíc jsou Vánoce, budu tedy velkorysý a ještě jim nějaký čas dám.

Leč Vánoce jsou pryč, rok se s rokem sešel, pryč je i leden a jsme v únoru. Od chvíle, kdy jsem se na CIF zeptal poprvé, už uplynulo bez pár dní 14 měsíců. Poprvé jsem se na něj zeptal v roce 2011 a ani v roce 2013 neznám odpovědi na mé dotazy. Moje trpělivost je u konce.

Nemám už sílu se doprošovat informací znovu – po osmé. Chtěl jsem napsal článek o Česko-izraelském fóru, protože mám pocit, že veřejnost by o těchto věcech informována být měla. Ale co se o něm dá napsat, když je tak dokonale utajené a zakonspirované, že o něm nikdo nic neví?

A to nepočítám, že jsem se v mezidobí na toto fórum vyptával řadových lidí z ministerstva zahraniční, které znám, případně dalších diplomatů z jiných institucí. Nikdo neví, nikdo o tom nikdy neslyšel.

Česko-izraelské fórum jako kdyby neexistovalo.

Aby mi bylo dobře rozuměno. Nemyslím, že by CIF vyvíjelo nějakou tajemnou činnost. Podivuji se jen nad tím, jak je pro občana (i občana – novináře) těžké získat požadované informace o tématu, které by jistě mohlo zajímat více lidí než jen samotného tazatele.

V době, kdy Česká republika navázala tak těsné vztahy s Izraelem, jaké nemají nikde jinde na světě (snad s výjimkou USA) obdoby, bych čekal v těchto záležitostech větší otevřenost vlády, která si otevřenost a transparentnost ostatně při svém vzniku dala do vínku.

Nebo snad vláda přece jen má co tajit? Urputné mlčení, jakého jsem svědkem, přece jen na mysl přivádí spekulace o tom, že má MZV k mlčení nějaký dobrý důvod. Třeba obavy z toho, že by na předložené informace reagovala veřejnost negativně…?

Že by česká vláda za zády občanů domlouvala s Izraelem něco, co nemáme vědět?

http://www.prvnizpravy.cz

Advertisements

9 thoughts on “TAJEMNÉ ČESKO-IZRAELSKÉ FÓRUM?

  1. JEŠTĚ NĚKOLIK VĚT K ZEDNÁŘSKÝM SPOLKŮM – Lions klub a Rotary klub na který je napojen p. BARTOŠ – autor tohoto webu.

    „Jako bezprostřední udavačské organizace lóží nepopiratelně také „pracují” kluby Rotary a Lions. Podle jednoho až lexikonálně podrobného článku v časopisu „CODE” z roku 1988 byly oba tyto kluby založeny z pověření lóží řádu B’nai B’rith, tedy jedné z nejvyšších zednářských obediencí. Roku 1905 založil vysokostupňový zednář Paul Harris v Chicagu „Rotary International” a roku 1917 jej v témže městě následoval Melvin Jones se svým „Lions International”. Homuth se znovu odvolává na „Who was Who in America” se zjištěním, že Jones byl metodista a zednář. Dále pak Homuth uvádí: „Název Lions jako zkratka za slova Liberty Intelligence Our Nations Safety je interpretací, která má za smysl zakrýt pravé pozadí. Ve skutečnosti jméno Lions souvisí s tím, že právě v roce 1917 slavili zednáři a především Velká Mateřská Lóže Anglie své dvousté výročí. Anglický král k této příležitosti dovolil zednářům zavést erbovního lva ze státního britského znaku i do znaku zmíněné lóže.
    To byla samozřejmě pro zednářstvo slavná chvíle, protože tímto aktem bylo prakticky povýšeno na státní společenství. Téhož roku, jen o měsíc později, založili zednáři k příležitosti zmíněného jubilea „Service Club Lions”. Že zkratka Lions opravdu nepochází ze slov Liberty Intelligence Our Nations Safety, je zřejmé i z toho, že se jejich časopis jmenuje Lion, tedy bez S(afety) na konci slova. Konečně i jejich erb (dvě lví hlavy) ukazuje, že Lions je odvozeno ze slova lvi” (Homuth bez vr., str. 38 ad.). Časopis „CODE” definuje úlohu členů „Rotary International” takto: „Pasivní dozor nad politickým a hospodářským životem jakož i obstarávání informací ve službách světového zednářstva. Proto se musí každý místní klub snažit získat ne méně a ne více než dva členy z každého profesního odvětví a z každého daného politického sdružení.” Ještě bezprostřednější zednářskou „práci” než rotaryáni vykonávají členové Lions-klubů svou „aktivní ‚společenskou’ činností, tj. pronikáním do nejrůznějších sdružení a politických stran k jejich ovlivňování ve smyslu dalšího ‚pokroku’ v zednářském pojetí”. „CODE” dále referuje o tzv. Klubu života: „Všichni jeho členové jsou udržováni v hospodářské, případně existenční závislosti na lionech. Příslušnost k této organizaci a naprosté plnění ‚povinností’ pak pro její členy znamená významné postavení v politice a hospodářství, bezúročné a termínově výhodné úvěry, odběrní záruky pro výrobce a zajištění přednostních pohledávek, lukrativní postavení v podnicích a v neposlední řadě i pasivní a aktivní podporu v právních záležitostech…” Podle „CODE” měl „Rotary International” r. 1988 ve světě kolem 15 500 místních klubů. Nynější členský stav nebyl uveden. Z informace „Herders Volks Lexikon” z roku 1954, podle něhož tehdy bylo v 80 zemích 7 200 klubů s asi 344 tisíci členů, pak si lze přepočtem na množství dnes existujících klubů zhruba odvodit, že současný počet členů „Rotary International” se pohybuje někde kolem jednoho milionu.
    Podle Homutha mají oba kluby mimo již vyjmenovaných „úloh” také další důležitou funkci, totiž soustavně dávat k dispozici nové vhodné kandidáty pro vstup do lóží. Homuth uvádí jeden případ, s nímž měl osobně co dělat: „Jeden věřící mi sdělil, že jeho vlastní bratr vstoupil do Lions-klubu a sotva se stal členem – byl pozván do zednářské lóže v sousedním městě” (Homuth, bez vr., str. 36). – Na písemný dotaz v této věci připustil prezident „Lions International” Homuthovi dopisem ze 22. 10. 1984, že mnozí lioni jsou současně také zednáři (tamtéž, str. 44). Časopis PHI („Informace z politického pozadí”) napsal před několika lety toto: „Dobrovolní spolupracovníci redakce PHI zjistili systematickým průzkumem ve třech německých menších městech, kde jsou hospodářské poměry přehlednější, že přinejmenším 50 % tamějších členů Lions-klubů je současně příslušníky zednářských lóží” (tamtéž, str. 42). – Homuth pak uvádí jako konkrétní příklad „advokáta a notáře dr. Otto Trawnyho z Dortmundu, zednáře 33. stupně a Velmistra Velkolóže – a současně také člena Lions-klubu” (uvedeno tamtéž).
    Podle informací časopisu „CODE” jsou podobné poměry rovněž v Rotary-klubech. „Všichni ‚inspektoři’ zednářských lóží jsou současně i členy místně příslušných Rotary-klubů.” – Také zde uvádí Norbert Homuth jednu konkrétní ukázku: „Dr. Otto Blumenthal, prezident Rotary v Hamburku a současně také zednář tamější lóže.”

    Citováno z díla: Johanna Rothkranze; Nadcházející “diktatura humanity” aneb Panství Antikrista 1. díl
    Stahujte z
    http://www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com

    V těchto souvislostech je jakákoli kritika mocenské židovsko-zednářské politiky p. Bartošem směšným divadlem.

  2. Tak to je hustej článek.Novinář nejsem a určitě bych si nebral takové sousto jako česko israelské forum.Přesto mě přístup onoho pana mluvčího něco připomíná.Ono je to strašně jednoduchý.U některých lidí to je jasný.Nemůže říct di do prdele.Musí korektně se vylhat vymluvit jak to jen jde.Znám to velice dobře když telefonuji jak to dlouze vyzvání,pak se ozve volaný účastník není dostupný a když zavolám příště tak se ozve nepříjemný hlas a samé mlžení.No podívat se něčemu pod kůži jistě vyžaduje svatou trpělivost.Býval jsem v jedné organizaci a zjištoval něco více.Trpký úsměv taková nucená slušnost je velice běžná.Doporučil bych větu TAK JAKÝM ZPŮSOBEM TO FUNGUJE? V KOLIK A KDE SE TOHLE USKUTEČNÍ? Židé jsou takové téma ……..těch nežádoucích témat tu je jistě více.Zvonit někde,telefonovat,psát sms je opravdu chválihodné.Když už je něco smradlavého tak se to musí aspon vydeptat.:)

  3. Kdo videl AIPAC v USA kde Natahninohu nechal tleskat zidovskemu foru za ucast 70 % senatoru a poslancu jako konim v arene cirkusu vi o co jde . Kandidati na presidenta tam slibovali nejhlubsi oddanost a uctu sefova senatu plakala jake krasne zidovske vnoucky ze ma a jak stastne ziji pod ochranou israele v USA. Jen se na to divat bylo pouze pro silne zaludky . Viz dnesni kamaradsky pristup McCaina k byvalemu a ferovemu Hagelovi . Sprosty a arogantni verejne v zajmu Israhele. Jsou jako cvicene opice . Presne to rekl sice v jine souvislosti na Hyde parku politolog :namisto aby banky slouzily statu ,stat slouzi jim A kdo je v bankach kazdy vi . Banksteri „vyvoleni “ proto to tak dnes vsude vypada .

  4. Autor ještě zapomněl zmínit tu nápadnou okolnost, že den obřezání Krista je jedním z nejméně sporných státních svátků České republiky, ctěn rozsáhle ba až všeobecně i bezvěrci, zatímco den jeho křtu je veřejností i pŕedstaviteli státní moci ignorován. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s