PREZIDENT KLAUS SI ZA AMNESTII ZASLOUŽÍ UZNÁNÍ

Dříve než se necháme strhnout mediálním proudem předstíraného spravedlivého hněvu proti prezidentem Klausem vyhlášené amnestii, stojí za to počítat do desíti. Možná nám při počítání dojde, že na Hrad to pokřikují především a pouze vykasané nohavice. Jako vždy.
Takže klid, nic se neděje, bouře rozhořčení a sprostot na adresu prezidenta přejde. To jen mediokraté a soudcokraté vycítili příležitost lacino a zákeřně zaútočit na svého dlouhodobého (nejen) ideového nepřítele.I když to vlastně není přesné. Byl to naopak on, kdo jim vyhlášenou amnestií – byť podle mého názoru nezamýšleně – zasadil úder. Jejich nynější hysterické hudrování je jen snahou minimalizovat ztráty z tohoto úderu.Mediokratům se přece nemůže líbit Klaus dobrotivě odpouštějící, Klaus promíjející, Klaus velkorysý. Klaus je přeci arogantní, sobecký, vychytralý a mocichtivý. Tak nám to alespoň už 23 let říkají. Havel mohl propouštět vězně, Klaus nesmí.

Ani soudcokratům nemůže být jedno Klaus, jednající sice v intencích zákona, ale nebezpečně se vměšující do jejich hájemství. Oni mohou do politiky zasahovat, mohou rušit volby, zákony, reformy, nařizovat podepsat vlastizrádné smlouvy. Klaus ale do justičních záležitostí mluvit nesmí, i když podle litery zákona může.

Proto musí být Klaus po zásluze potrestán.

Mediokraté a soudcokraté ale nespojili síly náhodou – pracují dlouhodobě v úzkém spojenectví a je proto logické, že i nyní postupují jednotně. Současný krok prezidenta vnímají jako něco, co ohrožuje nejen jejich dlouhodobé zájmy, ale především to, co pracně budovali několik posledních let.

Jsou to totiž média, která proti sobě staví politiku a justici, která rozehrávají hru na četníky a zloděje, přičemž těmi zlými jsou politici a úkolem četníků je zloděje pochytat. Amnestie se sice netýká žádných politiků ani politicky citlivých kauz, které by se s politikou daly spojit, ale mediálně se přesto tato zkratka podprahově i zcela otevřeně rozehrává, protože do tohoto obrazu zapadá. Média pečlivě budují pocit, že Klaus dal milost tunelářům, kamarádům, zlojedům, ač z věznice odcházejí především neplatiči alimentů a pachatelé drobných přestupků. Jenže v nastoleném paradigmatu souboje dobra (justice) se zlem (politikou) se ani zásah ve prospěch těchto nikoho neohrožujících odsouzených neodpouští.

Jsou to média, která usilovně vytvářejí pocit, že politika je špína kam se podíváš. Většina politiků by měla rovnou jít do tepláků. Když se podaří nějakého politika za pomoci mediálně-justiční mafie popravit, je z toho celonárodní euforie, aniž by si někdo uvědomoval, že šlo jen o divadlo, navíc uskutečněné jen a díky brutálním zásahům do práv a svobod člověka, které příště mohou potkat třeba nás.

Všelijací Janečkové se nás snaží přesvědčit, že na jedné straně je vše v České republice špatně, na straně druhé v nás vzbudit naději, že se to špatné snad přece jen (díky nim) v dobré obrací, když Rathové končí za mřížemi a testosteronové Bradáčové přebírají dohled nad kauzami. Justice je představována coby alternativa k politice – chceme věřit alespoň těm soudcům, když už jsme se v těch politicích tolik zklamali. (Že je to naivní představa, je snad zbytečné dodávat…)

Najednou však přijde Klaus a celé to narušil. On – politik – si usurpuje právo a zasahuje do výkonu spravedlnosti. Boří tyto virtuální divadelní kulisy. Maří hru na zlé vs. dobré. Zlodějům odpouští a četníky nutí k zamyšlení. Copak to není důvod k pohoršení?

Pohoršení je to ale veskrze farizejské.

Ježíš odpouštěl hříšníkům a k údivu těch, kteří byli přesvědčeni o své výjimečnosti a spravedlnosti, s nimi jednal jako s normálními, kdežto ty přesvědčené o své výjimečnosti a spravedlnosti nejednou pokáral za jejich domýšlivost a sebejistotu. Stěží bychom mohli toto Boží jednání považovat za relativizování zla.

Je to totiž Boží milost, která lidem odpouští hříchy a činí z nich spravedlivé před Bohem proto, že někdo jiný (Kristus) už za jejich hřích dostatečně pykal a nesl trest.

Amnestie má v sobě něco podobně nadpřirozeného. Nejenže hříšníky propouští na svobodu, ale ještě znamená, že je jejich provinění smazáno – je na ně pohlíženo, jako kdyby nebyli nikdy odsouzeni. Podobně i Boží milost nejen odpouští, ale i zapomíná, očišťuje a činí člověka zbrusu novým. Dává mu druhou šanci.

Amnestie dává druhou šanci lidem, kteří klopýtli. Dát druhou šanci je božské, ale mělo by to být i lidské. Ježíš nás vede k tomu, abychom odpouštěli.

Odpuštění v osobních vztazích přináší uzdravení, tak jako neodpuštění a hořkost může vést až k nemocem a trápení toho, kdo nechce odpustit. Oč větší význam může mít odpuštění tak velkého, řekl bych celonárodního, charakteru, které se týká až čtvrtiny obyvatelů věznic?

Je to nový začátek pro 7000 lidí, nová šance pro ty, kteří už byli dostatečně potrestáni. Kdo jsme my (kteří si zkušenost vězení neprožili), abychom se nad tím pohoršovali a těmto lidem takové odpuštění odpírali? Smýšleli bychom stejně, kdybychom měli s vězením vlastní zkušenost, nebo v něm měli někoho blízkého?

Dovolím si navíc říci, že v době vyvolávání janečkovské nenávisti, hysterie a jakéhosi novodobého třídního boje může podobný akt znamenat více než jen pouhé politické gesto. Může být aktem smíření. Vidím v něm pozitivní náboj. Není divné, neřkuli symptomatické, že ona Pozitivní evoluce, tolik velebící všelijaké pozitivní energie a pozitivní smýšlení, není ochotná a schopná takový krok bez výhrad přijmout jako dobrý?

Prezidentova amnestie také nepřichází z rozmaru, ale v den významného kulatého výročí založení státu, navíc v dozvuku křesťanských svátků a v okamžik, kdy si všichni na počátku roku dáváme předsevzetí, že budeme lepší. Přichází v den, kdy k nám prezident, ač mající mnoho důvodů pronést projev pesimistický, pronáší slova pozitivní a povzbudivá, protože přesně taková od něj očekáváme. Všichni totiž dobře víme, jak je důležité začít v době, kterou vždy tradičně považujeme za přelomovou, pozitivně. A nejsou snad činy více než slova?

Není to tedy pokrytectví, chtít slyšet z televizoru vlídné a pozitivní slovo a přitom nepřát stejnou – a praktickou – vlídnost těm, kteří se – svojí vinou, tedy zaslouženě, ale někdy i zcela nevinně, nezaslouženě – trápí za zdmi věznic?

Psal-li jsem výše o tom, že prezident tímto činem naboural jakýsi mediální obraz (svůj či obecně české politiky jako takové), jsem zároveň dalek toho tvrdit, že to udělal záměrně a účelově. Zcela jistě mu nešlo o vylepšení své popularity (jeho prozíraví spolupracovníci na Hradě věděli, že média vše naopak otočí proti němu, tento vývoj předjímali) ani o žádný vědomý a záměrný projev boje dobra se zlem (ve smyslu výše načrtnutých úvah) či o snahu pokárat justici (za to, že soudí zdlouhavě). Je-li možné jeho krok takto vnímat, pak je to jen efekt druhotný, nepřímý, nezamýšlený.

Dokonce jsem přesvědčen, že roli nesehrály ani argumenty praktického rázu typu ulehčení přeplněným věznicím, ač si myslím, že i z tohoto důvodu je amnestie více než užitečnou událostí.

Prezident amnestii vyhlásil především proto, že jde o standardní nástroj našeho ústavního systému, běžný ve všech západních demokraciích, a Václav Klaus viděl dobré důvody k tomu jej takto výjimečně a ve výjimečné chvíli využít. Zvláště, pokud k tomu byl po celou dobu svého úřadu opakovaně vyzýván. Nic víc v tom není a prezident ani nemusí svůj krok nijak více vysvětlovat a zdůvodňovat, jak poněkud překvapivě požadují i ti, kteří jinak prezidenta hájí.

Ostatně slovenský prezident si počínal úplně stejně a nad jeho rozhodnutím se přesto žádná z českých vykasaných nohavic nepohoršuje. Klaus navíc ve své funkci končí a podobné gesto se do takové situace velmi hodí.

Klausovi takové gesto také sluší a je mu ke cti – myslím, že až vlna mediálního lynche opadne, bude mu přičteno k dobru. Prokázal tím také to, co je jemu vlastní a co naopak kritizuje na současných politicích, když jim vytýká nenápaditost, neoriginalitu, neschopnost přijít s neotřelým řešením. Klaus udělal to, na co měl právo, co mu nikdo nemůže upřít – a přesto nečekaně, překvapivě. Zase je o krok napřed a všichni ostatní jen závistivě poštěkávají, protože na to nebyli připraveni. Všichni už prorokovali, že nemůže překvapit – a překvapil. I to mi připadá sympatické.

A konečně – nejsou podobné pravomoci (až monarchistického rázu) přesně tím, proč máme svého prezidenta (myšleno prezidentský úřad jako takový) tak rádi a proč se těší takové oblibě? Není amnestie a podobná gesta a symboly přesně tím, co od prezidenta očekáváme?

Nyní už jen pár věcných připomínek, které mám za to, že by měly zaznít.

Vítám propuštění lidí vězněných za neplacení alimentů. To, jak je současná praxe v této záležitosti nastavena, je bezpochyby útokem na rodinu – ženy jsou vedeny k nezávislosti na mužích a podporovány v tom, aby pod smyšlenými historkami dosáhli rozvodu svého manželství, odebrání potomků otcům a vysoudění na nich mnohdy neadekvátních částek na výživném. Nechce-li či nemůže-li muž takové částky platit, může skončit až ve vězení, což je jeden z nejkřiklavějších případů současné neúcty k institutu manželství a rodiny. Je dobře, že mnoho takto perzekvovaných mužů se opět ocitne na svobodě.

Ač prezident tento cíl nesledoval, je vyřešení přeplněnosti věznic a ušetření státních výdajů na vězněné (až 6 milionů korun denně) dobrým argumentem, proč amnestii přivítat. Pro republiku bude jistě účelné, když 7000 propuštěných lidí bude pracovat, starat se samo o sebe a přispívat k prosperitě země.

Zajímavé je i porovnat situaci se sousedním Slovenskem. Není pravda, že Gašparovičova amnestie je nějak užší či pouze symbolická (jakkoli bude znamenat propuštění pouze stovek vězněných) – v některých ohledech je širší, když například její limit je místo 12 měsíců 18 měsíců, u podmínek pak místo dvou tři roky a vztahuje se i na lidi, kteří na nástup trestu teprve čekali. Slováci navíc měli za patnáct let 6 amnestií, zatímco Česká republika žádnou. Nemají také věznice zaplněné lidmi zbytečně odsouzenými za maličkosti, jako je tomu u nás.

To vše mne vede k pevnému přesvědčení, že prezident jednal správně.

Za toto gesto by zasloužil uznání, ne osočování.

prvnizpravy.cz

Advertisements

22 thoughts on “PREZIDENT KLAUS SI ZA AMNESTII ZASLOUŽÍ UZNÁNÍ

  1. jasně, klaus = spasitel na kříži. stejně jako v té hájkově knize je klaus bohem a havel satanem. klaus odpouští (dokonce těm, kteří mu nic neudělali). klaus nanejvýš spravedlivý. modleme se tedy k němu a nelynčujme ho za to, že vykradači hrobů opět běhají na svobodě..http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/vykradaci-hrobu-jsou-diky-amnestii-zpet-na-svobode-20130108.html. zato bartoš s tím odpuštěním nějak váhá a žene všechny tzv.pravdoláskaře do pekla. bartoši bartoši. jestli ono to s tou spravedlností nebude spíš úplně jinak.

    • Každý normální člověk ví, i když s Klausem nesouhlasí, že je to velká mezinárodní osobnost. Havel to byl zlodějský gauner a hovado první třídy.

      • havel, hm. to je fakt, akorát dobráci z kremlu mu nepřijeli na pohřeb.
        lepší je zeptat se v cizině, co si myslí o nás a o našich prezidentech.
        klaus – velká mezinárodní osobnost kriminality- zloděj per.

  2. Zajímavý úhel pohledu, tím míním onu pasáž spojenou s vírou, což je čistě můj subjektivní pocit, ale souhlasím.

  3. Odpuštění předpokládá lítost. Udělit odpuštění tomu, kdo si ani svou vinu nepřiznal, vyhlásit amnestii těm, co se místo lítosti vysmívají zákonům a neumějí pokleknout a prosit o odpuštění, nýbrž obstrukcemi utíkají před spravedlností, není ani křesťanské. Ani Bůh totiž neodpouští tomu, kdo nelituje vin, nechce způsobené zlo napravit a o odpuštění neprosí.

  4. Clanek dlouhy nic nerikajici ,proste jako obvykle obhajoba zlodeje Nejvyssiho ,bratre spisovateli .Rozumim ze kdyby tam nebyl on byl jiny zlodej mozna mene prochcany ,ale je to stejna logika jako ze Hitler byl vlastne lepsi nezli Jinyhitler . Pozdrav Panbu

  5. Vážený pane Bartoši, média tzv. hlavního toku už několik let nečtu, nekoukám na ně, protože jsem pochopila jejich podstatu, že jsou pouhou ztrátou drahocenného času. Zajímají mě názory na aktuální věc z jiného, nezávislého pohledu. Váš článek se mi líbil, je mnohem objektivnější než postoje mainstreamu, které jsou veřejnosti intenzívně vtloukány do jejich mozků. Kéž by bylo více nezaprodanců v naší zemi, kteří bojují za skutečné dobro vlasti, nejenom to materiální!

  6. Vážený pane V.O.T. pse, článku pana Bartoše rozumím, ale těm Vaším třem řádkům moc ne. Jest-li nějak, tak , že plivat je potřeba vždy a na všechny. Pochopil jsem dobře? To jste myslel svým životním postojem a literárním příspěvkem?

  7. Tak co, A. B. Bartoši, nějak dlouho ticho po pěšině. Teď by se hodil nějaký Seznam Klausistů, aby se mohly jako protiváha všech těch pravdoláskařů za Schwarzenbergem postavit za Klause doporučeného Zemana taky nějaké známé osobnosti respektované za to, co dokázaly.

  8. Nemohu se s článkem tak uplně ztotožnit. Nechci zpochybnit samotný institut amnestie, nicméně se domnívám, že krom těch co si možná odpuštění zaslouží omilostněno i množství lidí kteří na to právo nemají. Osobně si myslím že by se amnestie měla týkat pouze neúmyslných trestných činů – opravdu každý může šlápnout vedle ale v žádném případě recidivistů a nedořešených kauz.

  9. Nevím proč mícháte amnestii s Boží šancí a vírou. Pokud čtete katechismus tak je vám jasný, že Bůh je nejvýš spravedlivý. Ergo člověk by měl být spravedlivý i k tomu kdo se nějakým způsobem postavil proti spravedlnosti. Amnestie není spravedlnost, zvláště pak takovým způsobem jak i udělal občan Klaus. Pokud chce dát někomu lidskou šanci ať raději dává milost.

  10. Mozna jste prehledl, ze za prvni clanek amnestie Klause zase az tak nekritizuji. Problematicky je druhy clanek amestie. To je to, kde Klaus tezce prestrelil.

  11. Nechápu, když se občas podívám na komentáře pod článkem, že jsou tak hnusné a negativní.. proč sem teda lezete? Proč to čtete? Mě ten článek dává smysl od začátku do konce. Upusťte trošku té negace věční nespokojenci a kritici, nebo vás to sežere zevnitř 😛

  12. Toto je opravdu vrchol novinarske prace, pan Bartos evidentne moc rozumu nepobral, v opacnem pripade by nemohl publikovat tyto bludy, nebudu se vyjadrovat primo k tomutu clanku, zde uz pouze pretekla ma trpelivost, vetsina vasich clanku, vasich vyumelkovanych chobotnic je pouze vyplodem vasi mysli bez realneho zakladu nebo dukazu, pomalu vse je zde spekulace nebo dokonce ucelova lez v neci prospech.

    Pevne doufam ze Vas cte co nejmene lidi, jelikoz riziko nakazy vasi debilitou je velmi vysoke.

    Poz.
    Debilita – stupen inteligence.

  13. Ano Pan Pružinski si zasluhuje uznání a prodloužený pobyt na hradě,tak na 30 let-myslím ale hrad Mírov.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s