Pravda a láska v podání Jana Rejžka

Pan Jan Rejžek, usilovně žijící v pravdě a lásce, pojal ke mně tuze velkou nenávist a na závěr roku se v Lidových novinách (31. 12.) podivil, že ještě běhám po světě. Nejraději by mne totiž viděl za mřížemi.

Nazval mne ve svém textu „dosud kupodivu netrestaným antisemitou“.

Dobrá, na urážky jsem zvyklý a že mi budou spílat do antisemitů, jsem raději sám předpověděl ve svých textech, abych jim trochu vzal vítr z plachet, nenechal je to trapné slovo vyslovit první a poukázal na to, že jejich metody jsou stále stejné a k uzoufání nudné.

Pan Rejžek ale obvinění z antisemitismu vyšperkoval tím, že nepřímo volá po tom, abych byl za svůj údajný antisemitismus příkladně potrestán.

Za co prosím? A jak?

Mám být potrestán za to, že občas ve svých textech kritizuji Izrael nebo některé židovské nešvary? To se jako nesmí? A kde je to v zákoně napsáno?

Nějakým zákonem si ale pan Rejžek hlavu neláme. Ostatně, když zákon není, dá se hbitě vyrobit. Třeba takový pravdoláskař Jiří Payne (on by se tomu označení bránil, ale podle mého tam přesně patří) před lety podobně „vylepšil“ §260 a §261 trestního zákona, aby byl konečně i v Česku nějaký bič na „popírače holokaustu“. Že je ta novela zmetek, nikomu nevadí, hlavně že tam ta větička je a ještě je možné ji tvořivě a pružně vykládat, takže dnes můžete jít do vězení i za článek, ve kterém připomenete, že je divné, když se říká, že při šoa zemřelo 6 milionů Židů, když jsme se ještě nedávno učili ve škole, že to bylo méně (ale nedivme se, když Izrael za každého mrtvého inkasuje tučné odškodné, pak je jasné, že těch mrtvých v čase nějak přibývá). Takže všechno jde, když se chce. I zákony ohýbat, aby bylo dostatek pendreků na lidskou svobodu. Pan senátor Vondra – kupříkladu – by na sebe mohl vzít ten vznešený úkol a navrhnout novelu zákona, nebo třeba rovnou celý nový zákon, že nesmíme kritizovat Izrael. V tu ránu jdu bručet, protože ty články, co jsem napsal, mi už nikdo neodpáře.

Pravdoláskaři by to pak mohli ještě vyšperkovat nějakým aktivismem, beztak už dlouho nepsali žádné společné prohlášení (naposledy se jen vyslovili pro přejmenování letiště Ruzyně). V následné petici nebo otevřeném dopise by mne mohli Rejžek a další výtečníci-petičníci dehonestovat a požadovat mé exemplární potrestání. Zaprodaní a na politickou objednávku soudící soudci jim čiperně vyhoví – dnes je přece možné odsoudit člověka i za to, že řekne „imigrantská vlna tsunami“ (mimochodem – teď jsem to napsal a dokonce si to myslím, další důvod, proč patřím za mříže).

Nebo by pravdoláskaři mohli vzít spravedlnost do svých rukou sami – a ztrestat mne jaksi mimosoudně. Nemám tak bujnou fantazii jako Jan Rejžek, ale nějaké scénáře mne napadají. Nemyslím jen vytlouci mi okna (jako chodila pravdoláskařská soldateska vytloukat okna Bátorům), ale třeba mne někde za rohem rovnou zmlátit. Tuhle mi tím vyhrožoval pan Matoušek, poradce pana Švejnara, který na facebooku napsal, že by mi rád rozbil hubu, až mne potká.

Pan Hnízdil by mi zase mohl vystavit posudek, že jsem blázen a domoci se mého uvěznění (potrestání) alespoň za mřížemi blázince, když už ne věznice. Mediálně by to pokryl pan Pehe – že jsem podle něj blázen, už někde nedávno napsal, takže by s tím ani neměl tolik práce.

Paní Tydlitátová by zase mohla zfalšovat nějaký jakoby-můj-mail, kde mi podsune pár smyšlených vět, třeba o tom, že obdivuji Adolfa Hitlera a ráno vstávám z úcty k němu v 8 hodin 8 minut a pak by mne mohla udat na policii. To (udávání) jí jde velmi dobře.

Nebo by mne mohli unést páni umělci z pravdolásky, naložit do formaldehydu a vystavovat v akváriu v DOXu jako prototyp lžinenávistníka.

Eventuelně by pan Halík mohl vytvořit moji woodoo figurku, píchat do ní jehly a zaříkávat, což je ritus jemu jistě bližší než ten katolický. Zaříkávat by vlastně mohla spíše paní Šiklová. A nebo po vzoru „mírumilovných“ tibetských mnichů by mi mohli rovnou vyříznout srdce a mozek, sníst je a zapít mou syrovou krví, jak to svým nepřátelům tibetští mniši dělají (ale na Foru 2000 se to nedozvíte).

Nebo rovnou nějaká zednářská rituální vražda? Cihly do kapes a pověsit za provaz na traverzu z Karlova mostu, samozřejmě mrtvého, ne? (ale to vlastně dělají jen těm „svým“, kdežto nezednáře jen bez nápadu přejedou autem).

A co tohle – agent Randák by mi mohl do počítače nahrát dětské porno a poslat na mne URNU. Možná by stačila fotka, na které se můj synek koupe v nafukovacím bazénku, tu už v počítači mám – agent by to tak měl bez práce…

Jéje, mne toho napadá. Raději už skončím, abych jim všechny nápady neukradl…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 thoughts on “Pravda a láska v podání Jana Rejžka

  1. Chápu, že jako konspirační teoretik jste zvyklý nakládat s fakty řekněme svérázně a účelově. Ale mohl byste si aspoň ověřit, jaká je profese pana Rejžka. Není režisér, nýbrž novinář – a řekl bych, že už třicet let celkem známý.

    • Když jste tak chápavý, pak by Vám mělo být jasné i to, že pro kvalitního konspiračního teoretika jsou fakta zbytečnou přítěží, pokud se nedají přesně umístit do nějaké teorie. Ostatní je nutno buď pominout, nebo patřičně přitesat.
      A zloduch jménem Rejžek tak musí být prostě režisérem. Nebo ještě lépe, zákulisním režisérem (autorem tohoto pojmu je nebohý Gustáv Husák) . Nikdo sice neví, co to je, ale zní to ještě konspirativněji. A to se počítá.

    • Tak jsem v textu hledal tu zmínku o režisérovi a ne ane ji najít. Pomůžete mi nebo se omluvíte za mystifikaci?

      • Internet má takovou vzácnou vlastnost, že autor může původní již publikovaný text opravit. A tak učinil i ABB, proto se vám nepodařilo najít třeba nadpis o rejžovi Rejžkovi atd.

  2. Pan Bartoš velice touží státi se mučedníkem. Nikomu ale nestojí za pozornost, natož za nějaké mučení. Tak mu nezbývá, než si různá muka a pronásledování vymýšlet a zveličovat.

    • Především by se podle páně Bartošova článku mohlo zdát, že ho Rejžek nějak zásadně řešil a udělal hlavním tématem svého silvestrovského příspěvku. Ne, jen psal o Romanech, Hušácích a Kocourcích a doprovodil to větou: „Naobědvaných týpků tohoto ražení je v obecném hledáčku asi víc, než by sebral na své seznamy Adam B. Bartoš, vyhledavatel známých či domnělých Židů a pravdoláskařů, Klausův oblíbenec a zatím kupodivu netrestaný antisemita.“

      Toť vše. Jedna větu v poměrně rozsáhlém článku – a jak velkou , „vtipnou“ a vlastně očekávatelnou reakci u ABB vyvolala.

  3. Dobrý den , tyhle zákony typu č. 260 a 261 , co mají jako zakazovat o něčem pochybovat , a natož se ještě s pochybnostmi svěřit veřejně , musí zřejmě vytvářet lidé , kteří si nejsou jisti svým názorem a mají obavy , že se dříve či později najdou důkazy svědčící o něčem jiném ať již pro či proti , nebo tak činí na objednávku a nebo jsou přesvědčeni o vlastní dokonalosti , která je však lidem obecně cizí . Tímto způsobem pak , jelikož oni „láskyplní“ lidé , neumějí argumentovat a snést důkazy , zařizují tu „lásku a pravdu“ diktátorsky .
    Jsem názoru , že skutečná láska , případně pravda , má „mluvit sama za sebe“ a nepotřebuje se zaštiťovat umělými zákony , které tvoří nedokonalí lidé .
    Pak dochází ke kuriozní situaci , kdy sice je onen zákon , zapovídající diskusi o holocaustu , zaštítěn tvrzením o nezpochybnitelnosti výsledků norimberského tribunálu , ale kupudovu tentýž tribunál „vyrobil“ zároveň katyňskou lež , což těmto nakladačům s láskou a pravdou nevadí . Naštěstí si to ale Poláci nenechali líbit a navzdory „nezpochybnitelným“ norimberským výsledkům byla událost ve Smolensku připsána skutečnému pachateli .
    Britové , kteří v době postupu wermachtu na východ , zachytili při dešifrování zpráv , zakódovaných enigmou , odhalení příslušníky wermachtu pozůstatků katyňského masakru ve Smolensku spáchaného NKVD , tak ačkoliv to věděli , tak jelikož potřebovali sovětské spojence , taktně o tom pomlčeli i v době norimberského tribunálu , čímž došlo k „připsání“ masakru v Katyni ve Smolensku německému nacismu a wermachtu a SSSR zůstal na dlouhou dobu z obliga . Vlastně došlo ke kuriosní situaci , jakoby soudce trestního soudu ,který ve svém osobním životě by spáchal vraždu , navzdory této okolnosti dále působil u trestního soudu v jiné věci podobného rázu . Tím pádem však je hodnověrnost norimberského tribunálu poněkud zdehonestována , přinejmenším „z jedné čtrtiny“ , tudíž oprávněné pochybnosti budou vždy na místě a vždy lze i po dlouhé době , na základě diskuse , nalézt a zpřesnit důkazy .
    Takto by mohl být vyroben např. zákon i o nezpochybnitelnosti spanilých jízd a vykládat tak , že to byly běžné nedělní výlety rodin na Balt do ústí řeky Warnow .
    Vivat veritas et dilectio .

    Aneh Cualohtli

  4. A co nám ještě příště povíte, pane Bartoš? Budou to zase nějaké seznamy – nebo křivdy? Nerozpláčete se? To opravdu musíte psát jenom o svých osobních problémech v tisku? Vždyť je na světě tolik krásných věcí…:))

  5. Sebelítost nebo poukazování na křivdy? To je hodně zkreslený pohled. Máme přeci právo svobodně se vyjadřovat ke společenským problémům, ne? Pokud jsou jako viníci některých problémů nějací lidé, je přece vpořádku toto napsat. Dělá-li něco špatně Írán, jsou toho plné noviny. Dělá-li něco špatně Izrael, tak je to však antisemitismus a nesmí se o tom psát? To snad nemůže nikdo myslet vážně!
    Stejně tak, když udělá špatný čin nějaký člověk, je v pořádku o tom napsat, ať už je to muslim, rom nebo žid. Pokud je to náhodou žid, tak to přece není antisemitismus.
    Pokud někdo někoho veřejně označí za antisemitu neprávem a ještě se drze podivuje nad jeho beztrestností aniž by předložil jakýkoliv konkrétní důkaz, je to urážka a odmítavá reakce na takovéto osočení je obranou svobody slova pro nás pro všechny.

    Každý, kdo se pokusí o nezaujaté studium společnosti se může nějakého etnika dotknout a může být nevraživě napadán. Obrana před lacinými a smyšlenými obviněními jen za to že někdo říká fakta, je naprosto legitimní a nutná, pokud si chceme zachovat zdravou společnost.

    • Izraelská politika je běžně i v tzv. mainstreamových médiích kritizována (třeba za postup proti tzv. humanitárním lodím nebo proti relativně nedávným útokům na základny v Libanonu) a nikdo tyto kritiky z antisemitismu neobviňuje. Pokud ovšem ABB po vzoru Árijského boje vytváří seznamy Židů ve veřejném životě, nálepkuje je a tvrdí, že co Žid, to škůdce a padouch toužící po světovládně – tak to prostě antisemitismus je. Chápete ten rozdíl?

      • Pane Carlos, neznám sice všechna veřejná prohlášení pana Bartoše, ale z toho co jsem od něj četl rozhodně nevyplývá že by tvrdil že „co Žid, to škůdce a padouch toužící po světovládně“ můžete tohle nějak doložit? To že mezi Židy takové skupinky jsou – k tomu máme opravdu hodně indicií. Pana Bartoše si ale vážím proto, že se snaží rozlišovat a naopak neháže Židy do jednoho pytle. Kdyby jste si poctivě přečetl např. https://abbartos.wordpress.com/2011/11/04/muj-vztah-k-zidum/ bylo by vám to jasné.

        Jelikož původ člověka může ovlivnit jeho konání, je přeci v pořádku že u veřejně činných osob jejich původ víme. Např. o Schwarzenbergovi víme že je šlechtic a lze předpokládat že bude hájit zájmy jistých kruhů. Kdyby byli ve vládě muslimové, taky by vás to asi zajímalo, ne? Říct o někom že je žid přece nemůže být antisemitismus, stejně tak jako říct o někom že je rom není akt nenávisti. To že toto označení může vyvolat antipatie v ostatních je už jiný problém. Někteří považují Židy za přínosné a inteligentní lidi a asociace s takovým označením budou veskrze pozitivní. Pro někoho je to irelevantní, někdo zas s některými židy nemá dobrou zkušenost, stejně jako nemusí mít dobrou zkušenost s romy. S tím ale nic nenaděláte a zakazovat z těchto důvodů rozlišovat etnika ve společnosti je naprosto kontraproduktivní. To byste rovnou mohl zakazovat rozlišovat muže a ženy, protože se někteří na ženy dívají s despektem.

        Pokud si má společnost zachovat živou pestrost a pokud chceme volně dýchat, je nutné si hájit svobodu informací a svobodu slova. Samozřejmě s ohledem na etiku a práva ostatních.

    • Ale tohle není, Martine, „poukazování na křivdy“. Jsou to jeho fantazie. Je to konspirační teoretik a nebýt toho osobního tónu, uplatnil by se lépe jako pisatel detektivek nebo sci-fi. Takhle je to pouze čirá paranoia. Je mi ho líto, měl by se léčit.

  6. Bartoš je, stejně jako všichni proklausovci, chorobně narcistický ješitný egoista a pokrytec (někdo se zašťituje pravdou a láskou a přitom mu jsou tyto hodnoty cizí, někdo má zas v mottu Bůh – vlast – rodina a přitom je v mladém věku už rozvedený atd…).

  7. kdo je tady vlastně antisemita? ten kdo upozorňuje na lumpárny či zločiny židů nebo ten kdo toto upozorňování označuje za antisemitismus a tudíž dává rovnítko mezi židovské lumpy/zločince a celý židovský národ ?

  8. Ten zákon o popíraní holocaustu je absurdní a měl by být zrušen (novinkou pro mne je že ho protlačil Payne aktuálně člen proklausovské SSO) v tom má Adam Bartoš nepochybně pravdu jinak ale na mne působí jako sebestředný narcis silně přecenující svůj význam třetiřadového netového plkala. Kvůli jedné větě kde je navíc zmíněn tak trochu do počtu vyrobit článek to je dost úsměvné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s