Knížecí problém: Poslanci se bojí poslat EU 250 miliard

Obří částka 250 mld., kterou by ČR v budoucnu musela poskytnout EU, vyděsila poslance. Karlu Schwarzenbergovi tak vyrostl problém.

Na v úterý začínající schůzi Poslanecké sněmovny se měl probírat vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vložením jedné věty do této smlouvy se má umožnit vznik tzv. Evropského mechanismu stability (ESM), kdy země eurozóny platí „solidárně“ Bruselu ohromné částky do záchranného „balíčku“ na dotování krachujících ekonomik evropského jihu.Konkrétně se do článku č.136 doplňuje tato věta: „Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“Až dosud totiž Lisabonská smlouva pomoc krachujícím členům EU zakazovala, a tak veškerá dosavadní ujednání o tom, že členové eurozóny budou povinně přispívat Řecku, Irsku a dalším bankrotujícím zemím, byla ve své podstatě nelegální. To chtějí špičky EU změnit i za cenu toho, že necelé dva roky po složitém dojednání tzv. Lisabonské smlouvy se mají pravidla fungování EU opět měnit. Novelu smlouvy totiž musí schválit všechny země EU, i ty, které eurem dosud neplatí.České republiky se problém netýká jen zdánlivě. Kdyby schválení systému podpořila, znamenalo by to, že na sebe sama uplete bič do budoucna, kdy v okamžiku vstupu do eurozóny by musela i ona své závazky dodržet. V případě České republiky by to znamenalo finanční injekci 10 milionů eur, tedy až 250 miliard korun. Politici na to až dosud hřešili, protože vědí, že vstup do EU není na pořadu dne a strašák se jim tak zdá vzdálený.O vstupu do eurozóny ale nerozhoduje Česká republika, nýbrž orgány Bruselu. Podle primárního práva EU tak Česko jednou euro přijmout musí a politici by pak už neměli vůči Bruselu výmluvu, proč peníze nezaplatit. Obava je tedy na místě a poslanci by měli novele Lisabonské smlouvy říci ´ne´už nyní, protože kdykoli později už to nebude možné.V Závěrech Evropské rady z 25. 3. 2011, která inkriminovanou větu schválila, se totiž mimo jiné píše: „Stát, který se stane členem eurozóny, se v důsledku stane členem Evropského mechanismu se všemi právy a povinnostmi.“

Senát už tahá za brzdu

Novelou Lisabonu se už v srpnu zabývali senátoři a citlivé téma mezi nimi vyvolalo podzvižení. Protože mnoho senátorů avizovalo, že novelu nepodpoří, ministr zahraniční Karel Schwarzenberg, kterému na ní záleží, raději poprosil o odklad v hlasování na zářijovou schůzi. Věří, že příště už bude mít na schválení novely většinu.

Mezitím se novela vrací ve druhém čtení na stůl poslanců, kteří ji v prvním čtení pustili bez obav dál – nikdo tehdy pořádně nevěděl, jaká rizika obnáší. Po postoji Senátu a po řadě analýz (například od euroskeptické Strany svobodných občanů Petra Macha) se ale poslanci obávají pro tak velký závazek zdvihnout ruku. A Karel Schwarzenberg, který má na starosti smlouvu českým parlamentem protlačit (jako kdysi s Alexandrem Vondrou a Mirkem Topolánkem) ke spokojenosti Bruselu, má před sebou další problém.

Češi ale určitě nebudou sami, kdo by s novelu Lisabonské smlouvy dělal potíže. Jde o velké téma, které budí pozornost i za hranicemi. Proti dotování nezodpovědných států těmi zodpovědnějšími se rezolutně staví některé skandinávské země. A striktně proti je i nás nejbližší soused – Slovensko.

Slováci si ale počínají mnohem zodpovědněji. Hlasování o záchranném mechanismu dali prozatím k ledu a premiérka Radičová řekla, že o něm bude Slovenská republika hlasovat až jako poslední – použila tak chytrý tah prezidenta Václava Klause, který totéž učinil před lety při schvalování Lisabonské smlouvy jako takové.

Před závazkem platit do Bruselu varoval ostatně české politiky i předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, který se o odklad hlasování na Slovensku především zasloužil. Sulík je proti tomu, aby se Slovensko podílelo na dalších záchranných mechanismech eurozóny a ručilo tak prostředky ze svého rozpočtu.

„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna,“ varuje Sulík české zákonodárce v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Slovensko bude podle Sulíka o změně Lisabonu a ESM hlasovat nejdříve příští rok. Proto není důvod spěchat ani u nás a tlačit parlamentem něco, o čem někteří poslanci ani ve skutečnosti nic nevědí.

Zeptali jsme se proto všech dvou stovek poslanců, zda budou pro zákon, který znamená poslat v budoucnu do Bruselu minimálně 250 miliard (minimálně proto, že podobná finanční injekce nebude stačit a nebude proto poslední), hlasovat. Výsledek je překvapující. Ani ve Sněmovně nemá novela podporu a ministr Karel Schwarzenberg musel opět hasit požár a požádat organizační výbor, aby bod, který původně měl být na programu schůze, raději vyřadil. Hrozilo totiž, že by zákon neprošel.

„Tento bod je na žádost ministra zahraničí vyřazen z pořadu této schůze. Myslím, že okolo toho bude ještě vnitropolitická debata,“ potvrdila pro Prvnizpravy.cz místopředsedkyně sněmovny za VV Kateřina Klasnová. Proti se totiž postavili především poslanci ODS a KSČM.

ODS: Záchrana eura je zbytečná

„Domnívám se, že evropský pakt stability není tím správným krokem k odvrácení ekonomického rizika destabilizace EU. Proto takovou verzi s největší pravděpodobností nepodpořím,“ řekl pro Prvnizpravy.cz poslanec ODS Tomáš Úlehla.

„Problém je nepochybně složitější a budeme o něj ještě i v rámci Poslaneckého klubu ODS diskutovat. Návrh nepochybně přímý finanční nárok 250 miliard nepředstavuje, ale věřte, že ODS bude v této otázce velmi konzervativní a obezřetná,“ slíbil jeho kolega David Šeich.

„Budu hlasovat proti,“ řekla rezolutně poslankyně ODS Zdeňka Horníková.

Ekonomický expert ODS Michal Doktor má „projekt společné měny za mrtvý“ a na podobnou novelu má silný názor. Podle něj se euro nachází ve stavu smrti. „Plýtvat energií na kosmetické úpravy, piplající obličejový výraz jinak odumírajícího projektu, považuji za marnotratné… ČR má stabilní samostatnou měnu, veškeré úvahy a ambice mají směřovat k její budoucnosti,“ uvedl poslanec.

Postoj ODS shrnula předsedkyně Poslanecké sněmovny a členka vedení ODS Miroslava Němcová. „Současná situace v eurozóně je vážná. Proto navrhujeme odročení rozhodnutí o závazku ČR na červen 2012. Obecně však návrh nepodporuji, není dobré podporovat země, které se svojí nezodpovědnou politikou dostaly do dluhových problémů. Vyvstává také otázka, proč hlasovat a podílet se na závazcích eurozóny, když v ní ještě nejsme,“ napsala pro Prvnizpravy.cz.

Komunisté jsou tvrdě proti

Podobně odmítavý postoj zaznívá i od tradičně euroskeptických komunistů. „KSČM nikdy nepodporovala vstup do EU za tehdy vyjednaných nerovných podmínek, nepodporovala ani Smlouvu o fungování EU a není příznivkyní vstupu ČR do eurozóny. Z tohoto důvodu ani nepodpořím tento vládní návrh,“ vzkázala poslankyně KSČM Soňa Marková.

„Nebudu hlasovat pro,“ píše poslanec téže strany Pavel Hojda. Stejně tak se vyjadřuje i poslanec Vojtěch Adam či Josef Šenfeld.

„Návrh zatím moji podporu nemá a asi ani mít nebude. Něco takového si prostě ČR nemůže dovolit,“ míní předseda klubu komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Proti je i další komunista, Josef Nekl. „Tento vládní návrh nepodpořím. Nejenže by došlo k dalšímu zadlužování našeho státu, ale toto zadlužování by bylo především ve prospěch sanace špatné politiky bankovních institucí. Přitom činnost finančních institucí zapříčinila globální finanční a na ni navazující ekonomickou a morální krizi. Proto by tyto instituce měly nést největší odpovědnost. Miliardy zisků, které i za krize tvoří, jim to umožňují,“ vystihl poslanec trefně situaci.

Komunisté se o postoji k novele radili na svém poslaneckém klubu, jak prozradila Zuzka Bebarová – Rujbrová. Ten později shrnul předseda strany:

„Děkuji za dotaz, budu hlasovat dle doporučení našeho poslaneckého klubu, tedy budu hlasovat proti a zákon nepodpořím,“ shrnul postoj komunistů jejich předseda Vojtěch Filip.

V TOP 09 se asi knížete bojí

Naopak poslanci proevropské Schwarzenbergovy TOP 09 dostali zřejmě příkaz hlasovat pro, protože téměř žádný z nich si rizika neuvědomuje. Nebo uvědomuje, ale nechce ve vlastní straně čeřit hladinu.

„Není nutné, aby Česká republika jako nečlen eurozóny tento krok blokovala, ačkoli se domníváme, že záchranný mechanismus nepřináší řešení současných problémů. Důležitý je fakt, že ČR není nucena vstoupit do eurozóny, a tím má možnost v budoucnosti rozhodnout se, zda tyto závazky příjme společně se zavedením eura,“ tvrdí například poslanec TOP 09 a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

„Nevidím důvod, proč by Česká republika jako nečlen eurozóny měla tento krok blokovat. ČR není nucena vstoupit do eurozóny, a tím má možnost v budoucnosti rozhodnout se, zda tyto závazky příjme společně se zavedením eura,“ myslí si poslankyně TOP 09 Patricie Kotalíková.

Podle místopředsedkyně Sněmovny Vlasty Parkanové by se „případné rozpočtové zatížení ČR by teoreticky mohlo odvíjet až od rozhodnutí ČR o účasti na některé z operací prováděných v rámci ESM“. Schválení této smlouvy podle ní žádný finanční závazek pro ČR neznamená. „Proto jsem připravena ji podpořit,“ uvedla.

Jinak tradičně konzervativní poslanec Daniel Korte odpověděl neutrálně: sice si nemyslí, že záchranný mechanismus přináší řešení současných problémů, ale necítí to jako současný problém, protože ČR „není součástí eurozóny a drahnou dobu ještě nebude“. Aktuální bude toto rozhodnutí až při rozhodování, „zda tyto závazky přijmout společně se zavedením eura.“

Také poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová nechce zřejmě riskovat konflikt v klubu. „Myslím, že není nutné, aby ČR jako nečlen eurozóny tento krok blokovala, ačkoli se domnívám, že záchranný mechanismus nepřináší řešení současných problémů. Za významné považuji, že Česká republika není nucena vstoupit do eurozóny. Má tedy pro budoucnost možnost rozhodnout se, zda tyto závazky příjme společně se zavedením eura,“ odpovídá podobně jako její kolega.

„ČR není člen eurozóny, není tedy nutné, aby tento akt blokovala. Na druhou stranu až s přijetím eura bude tato otazka relevantní. A termín přijetí eura je značně nejasný,“ myslí si další poslanec Jiří Skalický.

„Vzhledem k tomu, že nás v tuto chvíli nikdo nenutí přijmout euro, nevidím důvod v tuto chvíli do těchto regulačních, respektive sanačních opatření zasahovat. Obecně jsem proti zadlužování, ale pro plnění závazků,“ soudí Gabriela Pecková.

„Návrh nemám důvod nepodpořit, když si jej schválily i země eurozóny a týká se eura. Ovšem v případě, že by ČR jednoznačně chtěla vstoupit do eurozóny, hlasoval bych proti přijetí takového závazku,“ uvedl Pavol Lukša.

Podle Václava Kubaty schválení novely neznamená zadlužení, ale pouze závazek. Domnívá se také, že Česká republika jako nečlen eurozóny nemá důvod tento krok, i když se mu současný záchranný mechanismus nezdá příliš účelný. „Tím, že nejsme nuceni vstoupit do eurozóny, tak stejně budeme mít v budoucnosti možnost zvážit přijetí těchto závazků, avšak samozřejmě jen v tom případě, pakliže se rozhodneme přistoupit k euru,“ myslí si Kubata, i když podle evropských smluv může být Česká republika k přijetí eura donucena i proti své vůli. To si ale většina poslanců neuvědomuje.

Velký otazník: ČSSD a VV

Také ČSSD, která tradičně zůstává vůči Bruselu v předklonu, mlží. „Myslím, že to je ryze spekulativní otázka, na níž nemá smysl odpovídat,“ odpověděl expředseda strany Jiří Paroubek na dotaz, zda podpoří novelu, která bude znamenat pro Českou republiku závazek ve výši minimálně 250 miliard korun.

Poslanec ČSSD Jan Babor zase naši redakci ujistil, že nebude hlasovat pro další zadlužování České republiky, nicméně po konzultaci se zpravodajem usoudil, že v tomto případě by schválení zákona žádné zadlužení prý neznamenalo.

Ne všichni v ČSSD ale chtějí republiku zadlužovat garancemi pro Brusel. „EU potřebuje změny a připravovaný evropský pakt stability je pouze odrazem jistého stupně solidarity. Než se odsouhlasí ESM, je nutno stanovit i jasné povinnosti členských zemí tak, aby ESM nebyl zneužíván. V současné době bych proto ESM nepodpořil,“ uvedl poslanec Antonín Seďa.

A Vítězslav Jandák, který se ve straně řídí vlastním rozumem, slibuje: „Pro uvedený návrh hlasovat nebudu. Stačí mi dluh, který už teď máme.“

Jak se k zákonu postaví Věci veřejné, není zatím jasné. Například poslanec Viktor Paggio se zadlužení země neobává a pro novelu klidně ruku zvedne. „V souladu s doporučením Zahraničního výboru a Výboru pro evropské záležitosti budu hlasovat pro,“ odvětil na dotaz redakce.

Podobně mluví i jeho kolegyně Lenka Andrýsová: „Je to věc v podstatě budoucí. Jak bude mechanismus vypadat, to bude zase řešit další smlouva,“ tvrdí. Také si není jistá tím, zda je částka 250 miliard euro správně vypočítaná.

Ano. Částkou si totiž jistí být opravdu nemůžeme. Ve skutečnosti bude nejspíše ještě větší, protože na dveře klepe krach Španělska, Itálie a Portugalska…

http://www.prvnizpravy.cz

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s