Duhový Boris

Když jsem nedávno psal o redaktorovi MF DNES Šťastném, který si kdysi hrál na homosexuála (možná nehrál, někteří říkají, že jím je) a nabízel se sexuchtivým gayům na pražském hlavním nádraží, netušil jsem, že brzy budu nucen v podobné souvislosti psát o jiném Šťastném, který je zase pyšný na to, že homosexuálové budou mašírovat nejen u pražského hlaváku, ale rovnou celou Prahou. A to pod záštitou, údajně pravicového, primátora.

„Postoj primátora, který zaštítil akci Prague Pride, jasně schvaluji a k podpoře této akce se osobně přidávám. ODS není a věřím, že nikdy nebude, stranou netolerantní a xenofobní a to platí i o Praze, která je moderním městem pro všechny. Již jsem zaznamenal směšný odpor kryptofašisty Bátory a jeho hnutí DOST k našemu postoji. Jestli se to panu Bátorovi nelíbí, může se jít v tom čase projít jinam. Praha je dost velká pro všechny,“ nechal se totiž slyšet Šťastný, když byl tázán, co si o záštitě, kterou primátor Bohuslav Svoboda propůjčil exhibiční akci gayů, myslí.

Chtěl jsem komentář věnovaný Prague Pride psát až příští týden, aby vyšel takříkajíc zatepla, ale nehorázné výroky poslance a předsedy pražské ODS si zaslouží okamžitou reakci.

Primátora Bohuslava Svobodu, který manifestační homoakci posvětil, komentovat nehodlám. Pro mne nikdy nebyl klasickým členem ODS, autentickým konzervativcem. Je jen loutkou, která se jaksi vysmekla svým loutkovodičům blízkým ODS, aby se posléze přimkla k loutkovodičům z TOP 09. Možná dobrý gynekolog, ale politicky za řeč nestojí.

Šťastný je ovšem jiný případ. Jeho boj proti kouření či nesmyslné nápady ohledně eutanázie by se sice hodily do ideové výbavy zelených či sociálních demokratů, promíjel jsem mu je ale vždy alespoň proto, že se Šťastný stavěl do role člověka blízkého Hradu (spíše stavěl, než jím skutečně byl, z různých historek od lidí Hradu blízkých vím, že se nad jeho výstředními názory nejednou pozvedala obočí). A byť je Šťastný také jen loutkou (podnikatelů v pozadí), je alespoň dlouholetým členem ODS, od kterého by člověk přece jen čekal jistou dávku uměřenosti a alespoň předstíraného konzervatismu (když už autentického konzervatismu není schopen).

Takový výrok, jaký pronesl Šťastný, by totiž konzervativec nikdy nepronesl. Takový výrok může pronést buď jen skrytý homosexuál nebo politický naiva (který si myslí, že povolit a podpořit pochod gayů je projevem tolerance) nebo politický strašpytel (což je jen přesnější název pro člověka politicky korektního) nebo někdo, kdo je s homosexuály spojen nějakým byznysem. A nebo levičák. Více možností mne nenapadá.

Tak si to pojďme probrat popořadě.

Boris Šťastný homosexuál zřejmě není. Má manželku a rodinu (i když i jiní homosexuálové mají manželku a rodinu). Navíc se o něm v politických kuloárech říká, že má blízko k Lucii Ramnebornové, kterou podporoval v nedávné senátní kampani. Takže spíše je (sexuálně) normální.

Je tedy politicky naivní? Naiva zřejmě není, člověk sloužící zájmům určité pražské podnikatelské kliky musí v sobě mít pořádnou dávku pragmatismu, aby byl pro takovou kliku použitelný. Politicky naivní co se ideí (nejen kupeckých počtů) týče? Nemyslím si. Po těch letech v politice musí i Šťastný přece dobře vědět, že podobné okázalé pochody jsou naopak projevem pýchy (odtud i jejich název).

Politický strašpytel? Tomu bych věřil. To, co řekl, je typickou ukázkou politické korektnosti. Zřejmě má strach, že by se nějakým jiným vyjádřením homosexuálů dotkl a dostal se tak v negativním světle do médií. Proto může mít strach a na otázku, která zabíhá do politicky nekorektního tématu, odpovídá politicky korektně. Tedy ustrašeně, bez odvahy, nepřirozeně. Jinak by to řekl v hospodě, ale strach mu nedovolí to samé říci veřejně.

Možné vysvětlení může být i v tom, že Šťastný se nechce nejen dotknout homosexuálů obecně, ale nechce se dotknout homosexuálů konkrétních, protože s řadou z nich se zřejmě v politice stýká a potýká, s některými může mít třeba i nějaké zajímavé kontakty. Homosexuálů jsou mraky nejen v Českých drahách, ale i v politice jako takové.

Vezměme si jen Topolánkovu vládu. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů bylo prý až sedm ministrů tohoto kabinetu homosexuálních. Nevím, co je na tom pravdy, ale v kuloárech o tom mluvili lidé, kteří by jen tak nějakou pitomost do éteru nepouštěli. Ví se to o ministrovi Pospíšilovi, gay byl i ministr dopravy Gustáv Slamečka – i když v pozdější vládě premiéra Fischera (chodil prý s gayem Janem Novákem z úřadu vlády, kterého zaměstnal Topolánek). Přemýšlím, kdo může patřit k té zbývající šestici. Říká se to o Martinu Římanovi, ale pak už opravdu nevím. Politický vězeň Jiří Wolf napsal kdysi o Alexandru Vondrovi, že se opilý líbal s Václavem Havlem, ale to může být jen pomluva.

Pokud tedy bylo sedm ministrů Topolánkovy vlády teplých a my to nevíme, je to na jednu stranu sice ta lepší varianta (kdy se ke své úchylce homosexuál nehlásí a zastírá ji, dokonce má i rodinu a to je chvályhodné), ale na druhou stranu takové číslo absolutně neodpovídá procentuálnímu zastoupení homosexuálů ve společnosti (i kdyby to byla ona často zmiňovaná čtyři procenta), a pak se tedy nejspíše jedná o mohutnou homosexuální kliku na nejvyšších postech. A to už vážné je.

Podobné je to v Českých drahách, kde na stejný problém před časem upozornil odborář Dušek, byv za to pokárán od médií (lépe řečeno médii za to doslova stažen z kůže a umučen). V Českých drahách jsou teplouši všude – od řadových štíplístků až po vysoké manažery. Dokonce si vypravují fialově nasvícené vlaky na koncert gayzpěváka Eltona Johna do Berlína. Takovým vlakem bych jet nechtěl. Nedávno získal „teplé“ místečko v ČD už zmiňovaný Slamečka – dostal se do představenstva ČD Cargo. Inu, klika je klika a hoši se / si? podrží.

Je tedy možné, že nějaké vazby (třeba jen byznysové) má na homosexuály i Šťastný a proto se o nich bojí mluvit otevřeně (ale to jen spekuluji). Protože když řeknete, že „gay uhne“ (jako to řekl Topolánek), tak v politice končíte (i když to bylo k Topolánkovi nespravedlivé – on s gayem Slamečkou vycházel dobře a Slamečka mu dokonce půjčoval byt, aby měl Topolánek kde zahýbat své manželce s Lucií tehdy ještě Talmanovou. Představa, že ministr-gay půjčuje svou postel nevěrnému rádobykonzervativnímu premiérovi je sice hrozná, ale přesně taková je česká politika. Na druhou stranu, Topolánek skončil především kvůli druhé části svého výroku).

Pak tedy zbývá poslední vysvětlení, které je nejpravděpodobnější. Šťastný je levičák, který se jen omylem dostal do ODS, tak jako spousta jiných levičáků či bývalých komunistů (stejně jako řada bývalých členů ODS neměla problém přejít do ČSSD, když si myslela, že je tam čeká strmější kariéra – viz Rath, Pecina, Jandák apod.). Pak se ještě nabízí varianta, že Šťastný je levičák, který to o sobě ani neví. Nevím, která z těch dvou možností je horší.

BORIS SE ODKOPAL

Když byl Šťastný tázán na to, jak se dívá na primátorskou záštitu nad pochodem gayů, měl přitom ideální příležitost rýpnout si do primátora, se kterým (byť v jedné straně) svádí vnitrostranické boje. Primátora i Šťastného vodili ti samí lidé, než začal primátor koketovat s TOP 09 (přes Petra Tluchoře a hlavně přes svého tajemníka, mladičkého a ambiciozního Marka Hanče, kterého zdědil po Pavlu Bémovi, ale kterému nedělá žádný problém sloužit v novém období ´topce´. Svoboda, který přišel na magistrát takříkajíc přímo z porodního sálu a rád se proto nechal vést radami tohoto mladíka, kterého mezitím zlanařila konkurence, se tak rázem ocitl ve službách TOP 09, ať už si toho je vědom, nebo ne).

Nebo mohl Šťastný odvětit nějakou politickou nicneříkající frází, jak to dobře umí.

Šťastný ale odpověděl tvrdým útokem vůči Hradu, D.O.S.T.u, Ladislavu Bátorovi a všem konzervativcům.

Tím ze sebe ale jen udělal hlupáka, protože skutečný pravicový politik by takovou snůšku nesmyslů nikdy nemohl vypustit z úst.

Opravdový konzervativec nemůže zaštítit, osobně, natož svým úřadem, do kterého byl zvolen, manifestační, nátlakovou, exhibiční, mravně závadnou a v principu levicovou aktivitu jako je průvod „hrdosti gayů“. To nemá nic společného s tolerancí, protože tolerovat lze gaye, kteří se svojí úchylkou žijí v soukromí (pár takových znám a vážím si jich za to, že s takovou nemocí žít dovedou), ale ne ty, kteří se jí chlubí, vystavují ji na odiv a zneužívají k politickým účelům, k získání jakýchsi výhod na úkor většinové společnosti. Průvod gayů sám o sobě je demonstrací netolerantnosti, pýchy, nadutosti a morální špíny.

Jak podpora něčeho takového souvisí s „moderní Prahou“, musí asi vysvětlit Šťastný sám, protože normálnímu člověku ta souvislost uniká. Šťastný možná chtěl říci, že chce Prahu stejně zkaženou a prohnilou, jako jsou města, kde se teplí veřejně předvádějí už léta. Možná se zhlédl v jiném Borisovi, Borisi Johnsonovi, údajně konzervativním primátorovi Londýna, který si na podobné taškařice bere růžový klobouček a mává duhovými vlaječkami. Jestli je toto vzor českého Borise, měl by spíše uvažovat o přestupu k zeleným. Ale jestli je podpora sodomie skutečně výrazem modernosti, pak chci být raději beznadějně staromódním člověkem.

Nehorázným pak je Šťastného výpad proti Ladislavu Bátorovi, kterého se nestyděl označit za kryptofašistu. To je nejen urážka Bátory a vůbec DOSTu jako takového, ale politicky se tak Šťastný řadí k extrémní levici, pro kterou je Bátora svými konzervativními názory veřejný nepřítel číslo 1. V mediální vřavě proti Bátorovi, tzv. bátoriádě, propásl Šťastný příležitost podpořit člověka šikanovaného za své tradicionalistické smýšlení a postavil se na opačnou stranu barikády. A to už není politická nedbalost, ale vědomý a zlý úmysl.

Že ale není v ODS vše tak zkažené, dosvědčuje dopis člena oblastní rady ODS Praha 2 Jana Palusky, který – jsa Šťastného slovy pohoršen – napsal mu ostré a kritické psaní.

Doufejme tedy, že duhoví jsou jen Svoboda se Šťastným. A že zbytek ODS je normální a s úchylností nechce mít nic společného.

www.prvnizpravy.cz