CO VLÁDA (NE)VÍ o Češích předaných k „eurozatčení“

Česko předalo na základě eurozatykače do EU už 679 osob. Co se s nimi děje dál, resort spravedlnosti neeviduje.

Redakce serveru Prvnizpravy.cz se pídila po tom, jak se v praxi uplatňuje kontroverzní evropský zatýkací příkaz.

Například ve Velké Británii totiž poté, co média upozornila na případy zneužívání eurozatykače, vláda slíbila, že tyto případy znovu prozkoumá.

Britské sdělovací prostředky také zjistily, že počet předávaných osob stále roste – letos o více než 50 procent na celkem 1032 a na příští rok se čeká zvýšení o dalších 70 procent.

V České republice není situace příliš odlišná. Za dobu čtyř let, kdy na českém území eurozatykač působí, předala země do EU už 679 lidí. I zde se jejich počet každým rokem zvyšuje.

Miniterstvo přitom neeviduje, kolik bylo mezi vydanými Čechů a v kolika případech šlo o osoby, které se jen na našem území zdržovaly. Stejně tak nemá informace o tom, jaký je další osud předaných lidí.

V rámci agendy eurozatykače totiž eviduje pouze datum zadržení a předání osoby, délku předávacího řízení, datum vydání rozhodnutí o předání či údaj o tom, zda osoba souhlasila se svým předáním, či nikoli.

Má také informace o tom, kvůli jaké trestné činnosti je evropský zatýkací rozkaz vydáván, zda je vydání za účelem trestního stíhání hledané osoby či výkonu trestu odnětí svobody a ještě několik dalších údajů spíše technického rázu, vysvětlil mluvčí ministerstva Jiří Hovorka.

Co se s předanými Čechy děje dál, ale ministerstvo ne vždy ví. „Co se týká vydávání vlastních občanů, je nutné zdůraznit, že ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou zákonnou povinnost tzv. ´dosledovávat´ případy předání vlastních občanů na základě evropských zatýkacích rozkazů,“ řekl pro Prvnizpravy.cz Hovorka. Styk v rámci předávacího řízení probíhá podle něj totiž přímo mezi zainteresovanými justičními orgány členských států.

Hovorka přesto tvrdí, že mnohdy ministerstvo spravedlnosti ví, jak se případ vyvíjí dále. Třeba proto, že někdy sami odsouzení projeví zájem odsedět si trest doma a kontaktují za tím účelem například český konzulární úřad v dané zemi, nebo přímo ministerstvo.

Sedět doma, nebo v cizině?

Mluvčí také upozorňuje, že v případě, kdy je k trestnímu stíhání vydáván občan České republiky nebo osoba, která má v zemi trvalý pobyt, soud vždy podmíní předání tím, že dotyčný bude vrácen k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení do České republiky, pokud si to přeje.

Tedy pokud je uložen takový druh trestu nebo ochranného opatření, že dotyčný po vynesení rozsudku ve vyžadujícím státě nevysloví s výkonem trestu v této zemi souhlas.

Podle Hovorky tak záleží pouze na vydávaném, zda projeví zájem vykonat trest v České republice, či se jej rozhodne vykonat v odsuzujícím státě.

„Ze zkušenosti můžeme uvést, že ne všichni odsouzení občané v České republice chtějí vykonat trest v České republice. Z praxe známe případy, kdy odsouzený své rodině a přátelům v ČR tvrdil, že absolvuje kurz v zahraničí, v reálu pak byl ve výkonu trestu odnětí svobody,“ vysvětlil Hovorka.

Jiní se zase rozhodnou pro výkon trestu v zahraničí proto, že zahraniční právní řád stanoví například kratší dobu pro možnost žádat o podmíněné propuštění či jsou v zahraničí ve výkonu trestu lepší podmínky. Například v tom, že jim je po dobu výkonu trestu zajištěno zaměstnání.

Hovorka také pro Prvnizpravy.cz prozradil, jaké trestné činnosti jsou nejčastěji důvodem k předání osob z České republiky na základě eurozatykače. Jde prý převážně o loupeže, krádeže, zpronevěru, podvody, ale i zanedbání povinné výživy či porušování domovní svobody (celý seznam viz níže).

Eurozatykač začal v České republice platit od 1. listopadu 2004. Tehdy bylo do trestního řádu České republiky implementováno rámcové rozhodnutí Rady EU z roku 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy. To bylo přijato v panice po „teroristických“ útocích z 11. září 2001 v New Yorku.

Evropský zatykač znamenal revoluční čin v dřívější praxi „vydávání“ k trestnímu stíhání. Na jeho základě dochází k „předávání“, tedy k automatickému uznání zatykače vydaného v jiném členském státě a k jeho automatické realizaci v České republice.

Eurozatykač proto už dříve kritizoval například prezident Václav Klaus. „Znamená to rezignaci na vlastní svrchovanost České republiky a na její způsobilost v tomto ohledu samostatně jednat,“ řekl tehdy prezident, když novelu zákonů, které do České eurozatykač implementovaly, vetoval.

Podle něj je předávání občanů České republiky k trestnímu stíhání v rozporu s českou Listinou základních práv a svobod, podle které „občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti“.

Prezident kritizoval i skutečnost, že k předání stačí jen to, aby byl skutek, pro který je požadováno vydání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do ciziny, trestný podle práva dožadující země a ne také podle práva země dožádané. To podle něj prolomilo zásadu o dvojí trestnosti. Občan naší země tak může být trestán za jednání, které v Česku není trestné.

Celá problematika také podle prezidenta má i velmi hluboký politický a státoprávní podtext. „Ochrana vlastních občanů je jedním ze základních atributů každého státu. Všechny demokratické státy se vyznačovaly a vyznačují tím, že svého občana chrání proti cizí moci, a to bez ohledu na to, je-li stát s touto cizí mocí v té či oné chvíli v dobrých či naopak špatných vztazích. V okamžiku, kdy stát na tuto garanci rezignuje, přestává být v očích občanů zárukou jejich práv a jistot,“ napsal prezident Klaus už v roce 2004.

(Adam B. Bartoš; foto: arch.)

Nejčastější trestné činy, které vedou k „euroztačení“
– loupež
– krádež
– porušování domovní svobody
– nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami
– nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek
– podvod
– zanedbání povinné výživy
– zpronevěra
– maření výkonu úředního rozhodnutí
– obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování
– nedovolené překročení státní hranice
– ublížení na zdraví

zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s