Fóry 2000

Pluralita. Magické slovíčko, se kterým si Václav Havel vystačil z dob disentu až dosud. Nezapomene ho zakomponovat do žádného svého projevu. Když má ale příležitost předvést pluralitu v praxi, je to neštěstí.

A tak se Forum 2000, které organizuje, opět stane přehlídkou jednoho jediného názoru, bude znít jedním jediným hlasem, bude to monolog, setkání hochů, co spolu mluví, kde zdání plurality je navozováno pouze barvou pleti, případně exotickým vzezřením delegátů – ale myšlenkově mají všichni o všem jasno a všichni věří témuž, všichni totéž papouškují, všichni myslí stejně. Globalizované myšlení. Univerzální myšlenkový hamburger, který chutná všude stejně – v New Yorku, v Ženevě, v Pražské křižovatce. Jeden velký myšlenkový ´One World´.

Není to dialog (další oblíbené havlovské slovo), není to debata, diskuze, disputace, obhajoba myšlenek před protivníkem, hledání pravdy, naslouchání argumentům těch, co vidí svět jinak, není to střetnutí se o podobu toho či onoho – je to slabikování společného manifestu, vzájemné poplácávání se po ramenou, synchronizované filosofování, unisono znějící intelektuální žvanění, rétorické exercície těch, co slouží světovým elitám, slohová cvičení na téma, jak obhájit vraždění v Libyi či podvod zvaný globální oteplování. Je to obyčejné nadávání, které od plebejského nadávání v hospodě – na společnost, na politiku, na stav věcí veřejných, na stav planety, civilizace et cetera – odlišuje jen mudrácký slovník. Není přitom jasné, na co se nadává – na první pohled se totiž pohoršeně vzdychá nad globalizací, aby se v druhé části věty ta samá globalizace velebila a oslavovala. Je to falešný a pokrytecký myšlenkový snobismus, kýčovitá póza a to u všech stejná – ať už jsou domácí, nebo přicházejí z Malajsie, Izraele, USA, Německa či Ghany.

Nejde mi o Forum 2000 jako takové. Považuji ho za zbytečné a škodlivé. Odporné. Nudné. Nafoukané. Nejraději bych mu nevěnoval ani řádku svého komentáře, ale nemohu, protože mi tuze vadí to pokrytectví, se kterým se Havel a spol. tváří, že vedou rozhovory a mudrují a přitom je to pořád to samé – stejné myšlenky, stejná ideologie, stejné názory, stejné politické postoje, stejný aktivismus, stejné kádry, stejný slovník. Stejní lidé, stejné tváře, stejné země, stejná témata, stejné fráze, stejní přátelé a stejní nepřátelé, stejné think-tanky, stejné slogany, stejná propaganda, stejné nátlakové organizace, stejné zájmy, stejné vlivové skupiny, stejné povídačky, stejné pózy, stejní magnáti v pozadí. Stejné loutky a stejní loutkovodiči. Stále stejné scénáře. Stejné prachy, stejné penězovody, stejné fondy, stejní mecenáši. Stejní pochlebovači, stejní kývači, stejní novináři, stejní politologové. Stejní zdiskreditovaní politici a stále stejní Havlovi kamarádi. Stejné nadace, stejní aktivisté, stejná arogance a pocit výlučnosti. Stejná slovíčka, stejná hesla, stejné politologické zkratky. Stejné obraty, stejné floskule. Stejná prázdnota, stejná faleš. Stejné výzvy, stejná varování, stejná proroctví – stále dokola jedno a to samé. Rok co rok, panel za panelem, řečník za řečníkem, ať má tibetský hábit, sako kavárenského intelektuála, židovské pejzy, oblek filantropa nebo pestrobarevný šat afrického kmenového vládce.

Taková bude i patnáctá slezina Havlových kamarádů a hostů, jakési prodloužení exprezidentových narozenin, mýtické hledání pomyslného svatého grálu mezi zdmi pravdoláskařským novopohanstvím znesvěceného kostela sv. Anny a v sálech Žofínského paláce. Budou tu všichni. Pravdoláskaři, zednáři, neokoni, agenti CIA, disidenti, banksteři, filantropové (často jde o tytéž osoby), globalisté, sionisté, environmentalisté, evropeisté. Levičáci. Pokrokáři. Revolucionáři. Blouznivci. Mesiáši. Rabíni. Zase budou tři dny defilovat před kamerami České televize, která je bude vnucovat divákům téměř v nepřerušovaném živém přenosu.

Z Izraele přijede rovnou celá delegace – bývalý poradce pro národní bezpečnost Izraele Uzi Arad, profesor politologie na Hebrew University of Jerusalem Shlomo Avineri, bývalý ministr pro vnitřní bezpečnost Izraele Avi Dichter, emeritní profesor “Israel Institute of Technology” Uri Shamir, politik a hlavní rabín v Norsku, izraelský Michael Melchior.

Chybět nesmí buddhistický mnich, byť letos dalajlámu zaskočí jen druholigový učenec Geshe Tenzin Dhargye. Blýskne se tu podporovatel průvodů teploušské hrdosti, samozvaný bojovník proti korupci a lobbista za dostavbu Temelína Westinghousem v jedné osobě Norman L. Eisen.

Arabské jaro bude reprezentovat novinářka Shahira Amin z Egypta a generální ředitel pro rozvíjející se trhy firmy Google v téže zemi Mohammad Gawdat.

Dostaví se filantropové jako předseda japonské “Nippon Foundation” Yohei Sasakawa (vedle Havla a “obchodníka s holokaustem” Eliezera Wiesela třetí spoluzakladatel Fora 2000), zakladatel a předseda “The Lodestar Foundation” Jerry Hirsch či prezident “Carnegie Corporation of New York” Vartan Gregorian. Také předseda správní rady “Sasakawa Peace Foundation” Jiro Hanyu, následovaný velvyslankyní britské vlády pro filantropii Stephanií Shirleyovou.

Sorosovy zájmy bude zastupovat předsedkyně Správní rady Nadace Open Society Fund v Praze Monika Ladmanová a manažer programu “Transparentnost a veřejná odpovědnost” při téže povedené organizaci Jiří Knitl, ale i sorošovci ze zahraničí – kupříkladu prezident Open Society Foundations Aryeh Neier. Nudné vzezření pánů v oblecích a dam v kostýmcích oživí projektový koordinátor pravdoláskařského spolku “Oživení”, dredař Martin Kameník.

Hosté přijíždějí ze spojeneckých zemí nebo zemí, ve kterých mají Spojené státy specifické zájmy nebo kde usilují o rozvrat tamějších režimů, při čemž je jim česká zahraniční politika nápomocna – pozvání přijala lidskoprávní aktivistka Tatsiana Reviaka z Běloruska, bývalý běloruský prezidentský kandidát Ales Michalevic, ředitel běloruského vysílaní RFE/RL Alexander Lukashuk a jeho kolegyně z ukrajinského vysílání Natalia Churikova, ukrajinský poslanec Mustafa Dzhemiliev, politik a čelný představitel ruské opozice Boris Nemtsov, právnička a obhájkyně lidských práv ze Zimbabwe Beatrice Mtetwa, profesor politologie z teheránské univerzity Davood Feirahi či politický aktivista a disident z Kuby Oswaldo Payá Sardińas.

Dále přikvačí i požírač kravat, americká loutka a toho času gruzínský prezident Mikheil Saakashvili či z Ukrajiny uprchlý ministr hospodářství, který u nás získal politický azyl, Bohdan Danylyšyn.

Podporovatelům Srbska a kritikům mafiánského, drogového a islamistického Kosova leží v žaludku další pozvaná – jeho prezidentka Atifete Jahjaga, další proamerická figurka, o které jste nejspíše dosud ani neslyšeli a ostatně ani na stránkách Fora 2000 v rubrice životopisy o ní nic více než její jméno a funkci nenajdete. Kde se vzala, tu se vzala, stala se z ní prezidentka. Asi jako z Havla prezident…

Poučovat nás přijedou pracovníci Světové banky Hassane Cisse či její vedoucí ekonom Stephen Kanck. Zástupci OSN jako zvláštní poradce pro prevenci genocidy Francis Deng. Zakladatel “Transparency International” a bývalý ředitel programů Světové banky v Africe a Latinské Americe Peter Eigen. Člen Rockefellerovy CFR a prezident “Freedom Now” Jared Genser nebo ředitel studií “Freedom House” Christopher Walker.

Jako na každém havlovském mejdanu nesmí chybět Havlovi věrní – revolucionář Ondřej Liška, klíštětem pokousaný Martin Bursík, neokonzervativní velvyslanec Michael Žantovský, herečka-politička Magdaléna Vašáryová, lípař Zdeněk Tůma, lidem-co-vyjde-do-ulic-strašící Vladimíra Dvořáková, profesionální politický aktivista a zednář Tomáš Halík, chartista Václav Malý, intelektuál ze spřízněné zednářské Francie Jacques Rupnick a reformní komunistka Jiřina Šiklová. Havlův vysněný prezident Šimon Pánek. Mistři pravdoláskařského pera Erik Tabery, Jan Urban a Jan Macháček. Bilderbergovec, v mládí radikál a dnes služebník elit Karel Kovanda. Služebník zahraničních bankéřů Vladimír Dlouhý. Euroúředník se zelenými klotovými rukávy Jan Dusík. Vrchní propagandista pravdolásky Jiří Pehe. Kariérní broučkař Bedřich Moldan. Zakuklený pravdoláskař Pavel Rychetský. Nová hvězda pravdoláskařů a bojovník proti korupci Karel Janeček. Agent ve službách pravdolásky Karel “tajně-si-vás-natočím” Randák. Porevoluční diplomat Luboš Dobrovský.

Starý Havlův známý, šéfredaktor Gazety Wyborcza Adam Michnik, předseda Akademie věd, který se bojí kontroverzních přednášek, ale nebojí se být členem české pobočky kontroverzního Římského klubu Jiří Drahoš. Neokon a první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. “Univerzální globální ekonom” s prezidentskými ambicemi Jan Švejnar, radící od Nepálu, přes Maďarsko až po Senegal, a jeho kolegové z CERGE-EI Foundation prezident Randall K. Filer a členka správní rady Susan E. Walton. A tak dále a tak podobně…

Vzhledem ke krizi, kterou pociťujeme, bych si myslel, že zde alespoň sepíší nějakou poslední závěť lidstva, kšaft umírající matky Země, nějaké zednářské provolání. Že zde vymyslí nějaké nové heslo po už vyčpělém “volnost, rovnost, bratrství”, třeba “konec, zvonec, světovláda”. Že zde Havel na kus ubrousku naformuluje otevřený dopis prezidentovi USA, aby ještě více humanitárně bombardoval. Výzvu lidem, aby se nebáli Nového světového řádu. Něco takového…

Ale to oni neučiní. Jsou to srabi. Budou dále jenom pindat, neřeknou to naplno. Budou mlžit, planě řečnit, filosofovat, moralisovat, zastírat pravou podstatu, pochlebovat těm, kteří je platí a kterým slouží, házet špínu na ty, kteří nejedou podle plánu, poučovat, sekýrovat, mudrovat, běsnit, naříkat, lamentovat, svolávat hromy a blesky, rýsovat výkresy a předkládat desky, zdravit se tajným znamení a líbat se po tvářích, po plénu se společně opíjet, plácat po zádech, vzpomínat na staré časy a předhánět se v líčení toho, jak se jim daří a kam to dotáhli. Budou popíjet kávu a distingovaně se bavit, dávat rozhovory zpitomělým novinářům, budou se tvářit sebedůležitě, budou stavět chrám, budovat Sion, producírovat se před kamerami, otesávat hrubé kameny, odkašlávat do mikrofonu, vytvářet si skupinová fota na památku, chlubit se “zvýšením mzdy”, budou se pohoršovat nad současným světem a zároveň ho uvrhovat v chaos, zlehčovat i přehánět. Budou se zpěčovat, až budou muset projít kolem transparentů hlásajících nepříjemné pravdy, ale u pultíku se budou předhánět, kdo dříve a lépe vysmekne poklonu současným mocným.

Ale neřeknou to naplno: že chtějí jednu světovou vládu a nás všechny za otroky nového všeobjímajícího režimu.

A to jim vyčítám.

Že jejich slavné Forum není soubojem idejí, místem střetnutí různých myšlenkových koncepcí, ale jednostranným defilé posluhovačů.

A že i když se jich sejde tolik na jednom místě, že ani tehdy, v takové přesile, nemají odvahu nám říci pravdu.

Že nad pravdou a láskou opět zvítězí lež a nenávist.

Pro Prvnizpravy.cz

About these ads

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s